Rok 2010

Jak to vše začalo

O tom, že existuje něco jako GC jsem se dozvěděl poprvé asi před 2 roky (přesně už nevím). Zdálo se mi to zajímavé a lákavé a chtěl jsem to vyzkoušet, ale protože jsem neměl GPS navigaci, tak na GC nedošlo. Až nedávno. S holkama z práce jsme se domluvili, že bychom se 3. července sešli u nás na chatě ve Stvolínkách a při té příležitosti jsme zvážili i možnost vyzkoušení GC. Stáňa totiž doma navigaci má a snad i GC s rodinou zkoušeli. A tak jsem oživil svůj zájem o GC a konečně jsem se dostal ke stránkám geocaching.com, zaregistroval jsem se a začal se zatím nasucho seznamovat s GC. Snažil jsem se především zjistit kam bychom měli v okolí chaty vyrazit a co hledat. Čím víc informací jsem získával, tím víc jsem se utvrzoval v tom, že GC lze vyzkoušet i bez poměrně drahé turistické GPSky. A pak přišel onen památný den 3. červenec 2010.

První geovýprava, prní geoúspěchy a první keš Vítkovec (3.7.2010)

Do Stvolínek na chatu se krom naší rodiny (já, Kama, Elda a Gapa) dostavili Flídrovi a Wunderlichovi. Dlouho jsme neseděli a vypravili jsme se na první společnou geovýpravu. Dá se říci, že jsme všichni v tu chvíli byli ještě čistí mudlové a zpět jsme se vrátili jako "kačeři". Na výpravu jsme vyrazili v tomto složení: já - Jirky1, Jana, Jirka a Honza Flídrovic (Lopo20) a Stáňa, Richard st., Richard ml. a Kuba Wunderlichovi (KubaWu).

Richard st. s sebou měl mobil s navigací, ale jeho služeb jsme nakonec prakticky nevyužili. Nejprve jsme navštívili místní největší tutistickou atrakci Smrtku a pak už jsme se vydali pochodem směr Holanské rybníky. Vybaveni mou první geopřípravou jsme dorazili k Dolanskému rybníku. Tady se měla nacházet jedna ze zastávek multiny Holanský kapr (mimochodem jedna z nejhezčích multin, kterou jsem kdy dělal). Orientovali jsme se pouze podle mapy a naše mužstvo zahájilo pátrání po kovovém štítku s písmenem C a číslem. Jenže naše pátrání bylo neúspěšné. Tato stage mi byla souzena až o něco později. Šli jme tedy dál a na hrázi mezi Dolanským a Hrázským rybníkem jsme opět zahájili pátrání po další stagi Holanského kapra. Tentokrát jsme pařízek se štítkem D 0 našli. Povzbuzeni prvním malým geoúspěchem jsme se v blízkosti kamenného mostku pokusili najít další štítek a po chvíli hledání jsme opět byli úspěšní (H 3). Tou dobou jsme již v nohách měli pár kilometrů a bojová nálada geovýpravy začala klesat. Přešli jsme hřeben k Milčanskému rybníku a tady jsme došli k pláži s občerstvovnou. Byli jsme na obrátce. Po občerstvení jsme se vydali zpět skoro stejnou cestou. Kousek od občerstvení, prakticky v chatové osadě jsme došli k zřícenině hradu a zahájili jsme pátrání po vůbec první kešce. Tou byla tradička Vítkovec. Nalezl jí Lopo20 v kořenech pařezu. Protože v té době jsem byl registrovaný jen já a Wunderliši (KubaWu), učinili jsme společně historicky první zápis do logbooku.

Druhá keška – Císařská studánka (7.7.2010 NHK)

GC mě dostal a tak už jsem se těšil na další lovy. Příležitost se naskytla po návratu z chaty. Obhlédl jsem své domácí hřiště tedy okolí Bohárny a Nového Hradce a vybral jsem si tradiční keš Císařská studánka, která se nachází v Novohradeckých lesích, kus od podniku. Dobrá příprava znamenala relativně snadný odlov. Keška byla ukryta v otvoru po straně stavby studánky. Jen bylo nutné strčit ruku do neznámé díry. Zajímavé je, že jsem žil na NHK 10 let, byl jsem i u nového rybníka v sousedství, ale přímo u Císařské studánky jsem nikdy nebyl.

Třetí keška Památný dub u Radíkovic (7.7.2010 okolí Boharyně)

Opět dobrá příprava a snadný nález. Autem pár desítek metrů od stromu, pak po červené značce až ke stromu. Keška zahrabána u kmene dubu pod listím a kůrou.

Čtvrtá keška Dávná tragédie (8.7.2010 NHK)

Pomník objeven hned. Je hned u cesty, ovšem z druhé strany stromu, takže není vidět na první pohled. U stromu bylo slibované lejno. Kešku jsem krátkou chvíli hledal v podrostu stromu, ale nakonec byla v dutém pařezu.

Neúspěšný lov na Zikmundovu výletní (8.7.2010 NHK)

Od Dávné tragédie jsem zamířil k rybníku U Kříže. Je to moc hezké, upravené a klidné místo. Za chvilku jsem lokalizoval místo, kde by měl být pařez s úkrytem. Pařezů tu však bylo více a terén byl také trošku horší (ale dalo se to). Nakonec jsem se soustředil na levý břeh kanálu, kde bylo výrazných pařezů nejvíce a kde také měla keška podle mapy být. Že jsem na dobré stopě mi potvrdily známky hrabání, které však byly prakticky u každého zajímavějšího pařezu. Vhodných míst pro úkryt kešky jsem našel dost, ale kešku ne. Tlačil mne čas a navíc jsme nebyl nejlépe oblečený na to abych prohrabával půdu pod pařezy a prohmatával každou skulinu. Někde tam keška bude, ale asi byla příliš dobře zamaskovaná … (Keš však byla ve skutečnosti o pěkný kus dál a tak jsem se poprvé seznámil s problémy při hledání keše v lesním porostu bez GPS).

Pátá keška Cyklovyhlídka č. 4 (8.7.2010 NHK)

Na první pohled trochu obavy. Pomohla nápověda a vyšlapaná tráva u keše. Keška ukryta v ptačí budce na stromě.

Šestá keška Na Plachtě (9.7.2010 NHK)

Lokalita Plachta je protkána různými cestami, stezkami a stezičkami přičemž žádná z nich není značená. První orientace (bez GPS) je trochu obtížnější. Pátrání po kešce jsem spojil s pátráním po stagích multiny Přírodní památka na Plachtě. Hned z kraje jsem odbočil na špatnou cestičku a tak jsem marně hledal „křivou borovici“. Borovic tu sice bylo dost, ale žádná ta pravá. A tak jsem nejprve vyhledal stage multiny a pak jsem to zkusil nezakreslenou stezkou. Kupodivu mne dovedla na kýženou křižovatku a „křivou borovici“ jsem už našel hravě, stejně jako kešku maskovanou pod kořenem.

Pátrání po stage multiny Přírodní památka Plachta (9.7.2010 NHK)

První stage jsem našel bez nejmenších potíží v ulici před Plachtou. Hledání další stage bylo trochu komplikovanější.Čekal jsem, že na Plachtě bude řádně značená naučná stezka, která mne povede. Mýlil jsem se. Přesto jsem nakonec našel budovu a kus od ní i další zastavení stezky. Třetí a poslední stage jsem nakonec taky našel, takže mám souřadnice finálky.

Pátrání po kešce Kostel Praskačka (9.7.2010 a 11.7.2010 okolí Praskačky)

Podle komentářů má být tato keška lehká. Podle mapy a nápovědy lze místo identifikovat velmi přesně. Ale keš jsem ani při dvou letmých zastaveních nenašel. Štvou mě komentáře typu „snadná“ , „ani jsem nezamykal auto“  „neslezl jsem z kola“ „keš jsem viděl již z dálky“. Keš byla zanedlouho disablovaná a po čase dokonce zrušená, takže jsem jí nakonec nikdy neodlovil.

Pátrání po mysterce Praskačka (9.7.2010 a 11.7.2010 okolí Praskačky)

Po krátké (nedůkladné) přípravě jsem zkusil multinu Praskačka. Podle vyluštěné hádanky mne multina zatáhla do lesíka nedaleko Praskačky. Jenže přístup do tohoto lesíka je velmi špatný. Hustý, bujný a neupravovaný porost a podrost, spousta hmyzu a vůbec to místo je zajímavé jen tím, že je hnusné.  Hledání pro nepřízeň podmínek 2x vzdáno. Nakonec odloveno až na jaře 2011.

Pátrání po stage multiny od Ceres k Cikánovi (12.7.2010 NHK)

Při cestě do práce jsem se zastavil na stagi B. Ceduli jsem našel, ale číslo na podstavci ne. Tak jsem zkusil ještě v poledne Stage A, ale dopadl jsem stejně blbě. Prostě jsem žádné číslo nenašel.

Sedmá keška Přírodní památka na Plachtě (multicach) – hledání finálky (12.7.2010 NHK)

Stage jsem našel už 9.7.2010 a tak jsme nyní šel jen pro finálku. Bylo to celkem snadné, i když úkryt jsem čekal na nějakém hezčím místě. Byl v „džungli“ pod kamenem a kousali tu nehorázně komáři. Přírodní památka na Plachtě je mojí první odlovenou multicachí.

Osmá keška Hradecká hvězdárna (12.7.2010 NHK)

Po dobré přípravě snadná kořist. Krabka byla jen tak položena na vršku sestříhaného keříku. Nejhorší bylo, že se vyrojili mudlové, takže jsem byl dost vidět.

Devátá keška Zvonice (12.7.2010 NHK)

Opět snadný odlov. Ke kešce vedla cestička a také úkryt v díře ve zdi jsem našel celkem rychle.

Pátrání po Zajímavostech Hradce Králové (13.7.2010 HK)

Prohlídka prostoru u podchodu na konci „Benešky“. Marný boj spousta mudlů. Dodatečně jsem zjistil, že kešku autor „opravuje“.

Pátrání po multině Nechanice (13.7.2010 Nechanice)

Podle zjištěných souřadnic by finálka měl a být nedaleko bývalého koupaliště v Nechanicích. Nápověda „trojice“ by snad mohla znamenat trojici bříz na břehu potoka. Nenalezeno. Pro jistotu doplnit stage Vaňhal a Škraup. (A jak se později ukázalo, chybička se vloudila, nevyplatilo se odhadování stagí a keš byla jinde).

Pátrání po stage multiny Pomníky bitvy u Hradce Králové č.1 (13.7.2010 Nechanice)

Satge A Nalezena snadno. Číslo 29.

Desátá keška Asociace (14.7.2010)

Vyluštění hádanky mne napadlo velmi rychle (konec konců jsem tady dlouho žil). Hledání souřadnic mi chvilku dalo protože jsem zaměnil Jana Masaryka za Jana Palacha, ale při pohledu na mapu mi došlo o co jde.  Takže hledaní 3 kamarádi byli Rastislav Štefánik, Eduard Beneš a Jan Palach (setkávají se tu tyto 3 ulice). Samotná keška byla ukryta na kraji lesoparku. Chvíli mi dalo než jsem se přesně naorientoval na úkryt, ale kešku jsem celkem snadno našel. Byla pod stromem ne úplně 100% zamaskovaná.  První moje mysterka padla a zároveň padl první milník 10 keš).

Druhé pátrání po Zikmundově výletní (15.7.2010)

Opět neúspěšné. Průběh zhruba stejný. Prohledány úkryty na levém břehu strouhy pod výraznými pařezy. Stopy hrabání. Nenalezeno. Odchyceno jen první geoklíště (a to přímo do řiti).

Jedenáctvá keška Křivé lípy (16.7.2010)

Velmi hezká cesta, velmi hezké místo a snadný nález v kořenech velkého dubu.

Pátrání po stagích multiny Od Ceres k Cikánovi (19.7.2010)

Další z pokusů o získání indicií k mutině Od C k C byl konečně úspěšný. U cesty k Datlíku jsem konečně (na třetí tabuli) objevil číslo na planetárních tabulích. Bylo napsané na samolepce nalepené zespodu na stojanu. Získání dalších indicií na dalších stagích už nebylo tak těžké. Kolem Datlíku pěkná procházka. Po cestě autem zpět jsem dohledal i první dvě nenalezené. Později jsem zjistil, že jsem na jednu zapomněl ! Poslední ceduli u Cikána jsem ještě nenavštívil, ale zjištění čísla jsem provedl od stolu.

Krom multiny Od C k C jsem obhlédl přístup a terén kolem mysterky Datlík. To nebude snadné (opravdu nebylo a není - do dneška neodlovena).

Pátrání po stagích multiny Rozárka (20.7.2010)

Dnes jsem navštívil sjezdovku Rozárka a okolí hvězdárny. Zjistil jsem většinu údajů k Rozárce. K multině Od C k C jsem zjistil, že mé původní výpočty byli správné.

Pátrání po finálce multi od C k C (21.7.2010)

Po cestě k finálce jsem si na ceduli u Cikána ověřil údaj o poslední stagi (děláno jen od počítače). Na tabuli jsou však uvedeny dvě rostliny, které připadají v úvahu, ale k výpočtu lze použít jen tu jednu. Prostor, ve kterém by finálka měla být jsem identifikoval celkem snadno. Bohužel jsem však v širším okolí nenarazil na nic co by připomínalo úkryt kešky. Bez GPS obtížné.

Pátrání po finálce multi Rozárka (21.7.2010)

Finálka by měla být v lesíku u Rozárky. Terén tu je opět dosti divoký, ostružiníky, kopřivy, komáři. Navíc jsem byl v časovém presu. Zkrátka za tu chvíli jsem nenašel. Určitě by bylo lepší jít tuhle multi někdy na podzim, kdy tu není tak bujný podrost. (odlovena nakonec až na jaře a finálka byla v porostu trochu víc stranou).

Pátrání po stagích multiny Borovice matka (22.7.2010)

Poměrně dlouhá, ale hezká procházka lesem, po hlavní cestě na Dlouhou stráň. Informační cedule s údaji nalezena bez problémů, údaje jednoznačné.

Pátrání po mystery Hackerův památník (23.7.2010)

Z otevřeného zaheslovaného souboru (heslo geocaching) jsem dostal jedny nesmyslné souřadnice a jedny téměř nečitelné (začmárané) souřadnice. Z těch nesmyslných se mi nepodařilo nic dostat. Zkoušel jsem do výpočtů použít data z příběhu, ale marně. A tak jsem se podíval na ty nečitelné a vyšli mi souřadnice, které ukazují nedaleko Hackerova památníku do lesa. A tak sem se tam vypravil. Lesík nic moc terén. Našel jsem tam i možné místo úkrytu, dokonce i stopy geočinnosti, ale finálku ne. Budu muset pročít logy. (Dodnes nevyluštěná, ale již odlovená.)

Pokračování pátrání po stagích Holanský kapr

Tajně jsem doufal, že se k pátrání dostanu, ale nakonec jsem byl v šoku protože pátrání navrhla sama Kama. A tak jsme jeli na kolech. Po úvodních problémech s kolem jsme přeci jen dojeli ke stagi C, kterou jsme minule nenašli. Jenže ouha, tady stál přímo u stage skautský tábor a nebylo prakticky možné tu pátrat. Stage C jsme tedy museli vynechat a přesunuli jsme se ke stagi A. Ta se ukázala jako nejdrsnější. Cesta k ní vedla přes Malý Bor a pak cestou ke kraji rybníka. Tady se přímo nabízelo k pátrání oplocené myslivecké zařízení. Jenže štítek jsme nemohli nalézt a tak jsme již ze zoufalství uvažovali o tom, že místo štítku je tu kartonová cedule s číslem 1. Konzultovali jsme ještě s mapou a Kama upozornila, že o kus dál je v rákosí ještě jakési molo, což by dle mapy mohlo být to co hledáme. A tak jsme se přesunuli o pár desítek metrů dál. Již z břehu bylo zřejmé, že toto chatrné molo by skutečně mělo být hledaným úkrytem. Na přítupových prknech jsme si málem zlámali nohy neb byly strašně kluzké. Po důkladné prohlídce dvou stromů u kraje zábradlí to však vypadalo, že opět neuspějeme. Pak mě ale napadlo se podívat na zábradlí mezi stromy a bingo ! Následovalo focení na molu, které vydávalo dosti varovné zvuky a takjsme ho raději opustili a vydali jsme se dál za stagí F u Rybnova. Kama chytila geoslinu a tak navrhovala nejprve šílené zkratky. Průnik z koly bujnou vegetací však neklapl a tak jsme se museli kus vrátit a použili jsme staré vyzkoušené cesty. U Vítkovce si Kama našlo svou první kešku (Kamykadze). Najít stage F nebylo vůbec těžké neb byla přímo u cesty na sloupu s turistickou značkou. Za mostkem jsme provedli focení panoramat Holan a Vlhoště a potkali jsme tu zmateného rejska. Následně jsme se projeli postraními uličkami Holan až na náměstí, omrkli jsme místní školu a dohodli jsme se, že ještě zkusíme dohledat stage G (Jiljov) a E (Valdštějnská alej). Ke zřícenině Jiljova jsme dorazili celkem snadno. Lokalizovali jsme i možný úkryt stage a Kama našla na kořeni stromu destičku s číslem. Pak jsme ještě vylezli na Jiljov a udělali foto. Následoval přesun do Valdštejnské aleje. Pochopil jsem, že autem bychom se sem nedostali.První pohled na Valdštejnskou alej věštil problémy. Pařezů tu bylo více. Ale naštěstí jsem našel štítek hned v tom prvním. Krom C jsme tedy měli všechny stage a mohli jsme vyrazit domů. Bylo už na čase. Začala být zima, hlad a síly rychle ubývaly. Návrat byl krutý a občas jsme i sesedli z kola neb nohy, ruce a zadky už nesloužili. Ale zvládli jsme to.

Pátrání po multině Rozestavěná loď kapitána Drakea (26.7.2010)

Loď je v areálu školy a ten je oplocený a uzavřený. Jak a kdy se k multině dostat ? (Nakonec se ukázalo, že keš není v areálu školy).

Dvanáctá keška – multina Rozestavěná loď kapitána Drakea (27.7.2010)

Po včerejším neúspěchu jsem se k RLKD vrátil. Chtěl jsem najít nějakou zmínku o tom jak nebo kdy se dá dostat k lodi. Zjistil jsem však úplně jinou věc. K lodi se totiž člověk vůbec dostat nemá ! Lodní můstek zmíněný v listingu totiž není na lodi, ale jde o můstek přes odvodňovací strouhu ! A ten je mimo areál školy ! A tak jsem to zkusil znovu a keš jsem bez problémů našel.

Třináctá keška – mysterka Battlestar Galactica (28.7.2010)

Připravena celá od PC. Místo úkrytu určeno zcela bez problémů. Malé komplikace byly jen u vyjmutí mikro keše z trubky v zídce nad kanálem, protože úkryt keše – malá baterka byla strčena dost dozadu. Ale pomohl klacík. Musel jsem trochu mlžit před mudly, ale první mikro a druhá mysterka zvládnuta.

Čtrnáctá keška – tradiční Protipovodňová (28.7.2010)

Skoro až na místo autem. Snadno identifikován geostrom na strmém břehu slepého ramene Labe. Přístup ke keši trochu krkolomný, ale díky geodálnici nebylo pochyb. Keš v mezeře mezi kořeny nalezena bez nejmenších problémů.

Pátrání po multině Hradecká lízátka (29.7.2010)

Souřadnice finálky určeny od stolu. Správnost lokalizace potvrzena na první a jediné stagi u Staré nemocnice. Umístění keše nalezeno s 90% jistotou na stromě, kam je však nutné vylézt. Pokusy o výstup dopadly neslavně. Musím se vrátit s kolem. Keška pravděpodobně umístěna v ptačí budce nebo v dutině.

Pátrání po tradiční kešce Vyhlídka (30.7.2010)

Poprvé jsem vyrazil hledat kešku s GPS modulem připojeným k mobilu. Auto jsem nechal v Roudničce a vyrazil jsem lesem k Vysoké. Cesta ubíhala příjemně a na vyhlídku nad Vysokou jsem došel hladce. Jenže zde se ukázalo, že GPS je značně nepřesná a má velký rozptyl. Nebyl jsem proto schopen blíže určit umístění keše. A ani podle hintu jsem nebyl schopen kešku najít protože vyvrácený strom jsme tu nenašel. 

Patnáctá keška – Kaňon potoka Koné (1.8.2010)

Při návštěvě chaty ve Stvolínkách se našel čas jen na tuhle kešku. V kaňonu potoka Kolného jsem již byl a věřil jsem, že lov bude snadný. K místu samotnému jsem se dostával tentokrát odspodu od Stvolínek. Po červené jsem obešel severní břeh Koňáku a pak už jsem se vydal do kopce. Vzhůru stoupala celkem slušná lesní cesta a tak jsem šel kus po ní. Pak jsem přeci jen raději odbočil do kaňonu Kolného potoka. Kaňon potoka je v dolní části dosti zarostlý a stezky jsou tu dosti obtížně schůdné. Proto jsem se vrátil nahoru k cestě a pokračoval po ní správným směrem. Nakonec se cesta ztratila a já musel znovu dolů do kaňonu. Tentokrát už nebyla vegetace tak bujná a stezky tudy vedly celkem obstojné. A tak jsem stoupal několik posledních stovek metrů krásným a divokým skalnatým kaňonem vzhůru. Podle GPS jsem byl již poměrně blízko a na skále jsem uviděl stopu po lidské činnosti, jakýsi náznak vytesaného výklenku ve skále. GPS se stále chovala dosti divoce a tak jsem prohledal skalní štěrbiny v okolí I když jsem musel vylézt trochu po skále a prohrábnout listí, nic jsem nenašel. A tak jsme znovu použil GPS a to mne směrovalo spíše přes potok. A tam jsem našel další stopu lidské činnosti, další náznak výklenku (říkat tomu reliéf je opravdu hodně nadnesené). V nejbližší skalní rozsedlině jsem pak našel skutečně kešku ! Hurá. Cesta zpět by byla celkem snadná, kdyby mne nepřepadla velká potřeba. Nejdříve jsem doufal v to, že vše donesu do chaty, ale pak jsem pochopil, že není na co čekat. Problém byl v tom, že mi chybělo jakékoliv vybavení a tak muselo posloužit listí.

Šestnáctá keška Památný dub u Radostova (10.8.2010)

Vyjížďka na kole s Kamou a Elíkem. Přes les do Radostova to bylo trochu dobrodružnější, ale nakonec jsme do Radostova dorazili a pak už byla cesta pohodová až ke kešce. Kešku našla Kama hned. Keška byla pod největším pařezem u cesty. Dali jsme cent a vzali si veverku. Zpět přes Kunčice (tady jsme potkali Janičku s rodinou) a přes Zvíkov.

Pátrání po stagích multiny Lesní hřbitov (12.8.2010)

Po důkladné přípravě jsem se dopravil autem před vchod lesního hřbitova a vyrazil jsem hledat stage 1, což měl být pomník vojákům z 2.sv. Brzy jsem poznal, že lesní hřbitov je velmi členitý a orientace zde bude problematická. Takže jsem došel až k zadnímu plotu a teprve tady se chytla GPS. Podle šipky jsem se tedy vracel a přibližoval. Šipka mne nakonec navedla skvěle a já mohl poprvé plně ocenit GPS (bez ní bych byl opravdu v pr…). Pomník jsem našel a písmenka spočítal. Nastala fáze 2 tedy stage 2. Po chvíli bloudění jsem našel zadní východ z lesního hřbitova a došel jsem k pohřebišti zvířat. Nejprve jsem zašel do špatné části a pak jsem zjistil, že u té správné označují souřadnice (opět celkem přesně) pouze vchod na pohřebiště. nastalo bloudění a pátrání po Lassie. Teprve, když jsem měl probádaných tak 80% hrobečků jsem ji našel, rychle jsem opsal data a pak už jsme se jen vracel k hlavnímu vchodu.

U PC jsem rychle spočítal souřadnice finálky. Snad jsou dobře, protože ukazují k rybníku U Kříže.

Sedmnáctá keška (multi) Lesní hřbitov (13.8.2010)

Nález finálky poměrně snadný. Jen při překonávání potoka ústícího do Kříže jsem musel přes klády, ale zvládl jsem to a ještě jsem viděl pěkného tesaříka čtveropásého. Geostezkou jsem pak dorazil k jasnému geoobjektu (něco jiného než na fotce). Pod strouchnivělým pařezem byl dosti nápadně položený klacek a za ním byla keš. GPS byla opět celkem přesná.

Třetí pátrání po Zikmundově výletní (13.8.2010)

Od finálky Lesního hřbitova jsem zamířil na jisto k Zikmundově výletní, aby se tu potřetí rozhlédl a poprvé to zkusil s GPS. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil že GPS ukazuje o více než 150 m jinam ! A tak jsem se tedy svěřil GPSce a ta mne vedla přes cestu stále podél potoka. Pak jsem na druhé straně objevil geoobjekt jako prase. Velký pařez na břehu potoka. Kus od něj pak byla jasná geodálnice přes vodu. Kvůli bahnu jsme si však netroufnul přeskočit a tak jsme se vracel a obcházel. Po důkladné prohlídce pařezu, kdy jsem skutečně sahal pod kořeny jsem však nic nenašel. Zato jsem byl jako prase. Jenže GPS stále tvrdila, že keška je ještě o několik metrů až desítek metrů jinde. A tak jsem se jí zase svěřil. Tentokrát už jsem i podle GPS měl být na místě. A byl tu geopařízek i s ideální dutinou pod kořeny. Ale ani tady jsem nic nenahmátnul. Bylo už dost hodin a tak jsem vzdal i třetí pokus o zdolání keše. Teď už ale vím, že jsem blízko.

Pátrání po Dostihy v Praskačce (14.8.2010)

Při návratu z nákupu přes Praskačku navrhla sama Kama, jestli se chci stavit na keš, no a já chtěl. V úvahu připadala jenom keška Dostihy v Praskačce a tak jsme zajeli k přejezdu za Praskačkou, zaparkovali a já sám vyrazil podél trati za keší. Brzy jem okrajem pole došel k místu, kde je v ďolíku skryta krosová dráha. Přes celou tutu dráhu jsme prošel až na druhý konec, kde ve stoupání z ďolíku začalo podle GPS přituhovat. Bohužel domácí příprava nebyla a tak jsme čerpal jen z internetu přímo na místě. Kešku jsem však nenašel a vrátil jsem se.

Osumnáctá keška (multi) Borovice matka (18.8.2010)

Finálka byla vyluštěna již před časem a tak jsem dnes pouze zadal souřadnice do GPS a vyrazil na celkem dlouhou procházku do míst, kde už jsem jednou byl na stagi. Do blízkosti kešky jsem se dostal bez problémů. Hned u cesty byl pěkně rozhrabaný pařez, který nesl jasné stopy geopátrání. Hint zněl pařízek, ale logy varovaly že ve skutečnosti ani moc o pařízek nejde. Pařezů a pařízků bylo v daném místě skutečně na desítky a téměř každý nesl známky pátrání. Rozhodl jsme se lokalizovat pozici co nejpřesněji dle GPS, ale podařilo se to jen velmi zhruba. Zdálo se, že pátrání bude neúspěšné, když mi padlo do oka typické maskování úkrytu (nepřirozeně umístěný klacek). A bylo to tam. Skutečně nešlo o pařízek, spíše o dutinu v zemi zakrytou hrabankou a oním dřevem.

Devatenáctá keška (multi) Od Ceres k Cikánovi (19.8.2010)

Vyluštěno již dříve (celkem s problémy) a již jednou hledáno (bez GPS). Tentokát pěší akce přes Bířu k Cikánovi a pak už s GPS do lesa. GPS se chovala celkem rozpustile, přesto se mi podařilo lokalizovat alespoň hrubý okruh, kde by měla keš být ukryta. Jenže v tu chvíli jsem zjistil, že se na stejném místě motají houbaři. Musel jsem čekat a dělat, že taky hledám houby. No asi mě měli za úchyláka, ale co… Když konečně vypadli hned jsem zamířil k ptačí budce (tak tuhle schovku už známe). Jakmile jsem dopsal do logbooku svůj zápis začalo pršet a já se dal na kvapný ústup. Nejprve to šlo, protože většinu deště zadrželi stromy, ale po návratu na cestu už jsem věděl, že suchý do práce nedorazím. Dorazil jsem tedy rychlým krokem na Bířu, kde jsem se schoval pod deštníky na zahrádce. Byl jsem na kost a tak jsem zavolal Kamě, aby mi přivezla ručník a suché tričko. Čekání mi zpříjemnili dvě postarší houbařky, které měly povídavou. Konečně přestalo pršet a já se vydal pěšky nahoru, kde jsem počkal na Kamu. Když konečně dorazila rychle jsem provedl očistu a převlek a vrátil jsem se do práce jako by se nic nedělo. Tak tuhle keš si budu dlouho pamatovat.

Dvacátá keška (tradiční) Vyhlídka (20.8.2010)

Návrat na Vyhlídku a tentokrát naprostá důvěra v GPS. Doveden do blízkosti keše a úkryt nalezen, přestože hint byl zavádějící. Po cestě tam a zpět nalezena 1 bedla a 5 kozáků.

Dvacátáprvní keška (tradiční) Hrádek u Nechanic (22.8.2010)

Na cyklovyjížďce s Eli na Hrádek u Nechanic. Nalezeno ihned a bez pomocí GPS.

Dvacátádruhá keška (tradiční) Bailey Bridge (23.8.2010)

Rychlý odlov v obědové pauze. Autem skoro až k Železňáku a pak hledání pod mostem. Nejdřív se nedařilo, ale po nahlédnutí za mostní kontrukci jsem ji uviděl.

Neúspěšný lov na Vodu 4 (tradiční)  (24.8.2010)

Nedaleko Bailey bridge se nachází jez a jen kousíček od něj by měla být tradiční keška Voda 4. V místě úkrytu je svah náspu a taky je tu betonový mostek pod kterým teče voda (slepé rameno). Žádný viditelný geoobjekt tu není. Lze však předpokládat, že keška je ukryta ve vodě pod břehem. To jsem ale v oblečení do práce nerisknul. Takže nenalezeno. Podle logů je úkryt keše originální a musí být někde těsně u vody. Něco vydlabaného ???

Pátrání po stagi multiny Hradecké mosty II. Orlice (24.8.2010)

Nedaleko Vody 4 je jedna ze stagí HMII. Jde o to spočítat schody. Počet schodů je 15.

Neúspěšný lov na Aquadukt u Nechanic (tradiční)  (24.8.2010)

Navečer jsme s Eli zajeli do Nechanic na nákup a odtud pak do Komárova, odkud jsme se vydali pěšky k aquaduktu. Aquadukt jsme našli bez větších problémů, horší to bylo s plechovou stříškou z hintu. A protože jsem měl k dispozici jen malou mapku v mobilu. Navíc se tu motal mladý rybář a žrali tady komáři. I proto lov neúspěšný.

Dvacátá třetí keška Stříbrný potok (tradiční)  (26.8.2010)

Kvalitní příprava, pak odjezd ke Zděné boudě a pěší výšlap asi 1,5 km ke keši. Přiblížení absolutně bez problémů. Nalezen Most přes Stříbrný potok a z mostu odhadnuta skrýš keše (správně). V okolí se však motaly nejprve dvě maminy s dětmi a po jejich odjezdu zase páreček houbařů. Sotva se trochu vzdálili šel jsem pro keš. Úkryt byl pod betonovou sutí a keška zamaskována kameny (dost okatě). Vynesl jsem keš na most a tady jsem provedl zápis a taky jsem opsal číslo TB – formule (PTJTME). Následně jsem zjistil, že TB pochází z Holandska a přes Řecko docestovalo až do ČR. Po cestě od keše jsem potkal párek starších cyklistů a poradil jsem jim cestu. Jeden z těch dvou byl Wabi Daněk.

Dvacátáčtvrtá keška Zikmundova výletní (tradiční) (27.8.2010)

Jedna z prvních keší, které jsem hledal a pro mne zatím nejproblematičtější.  Napoprvé a napodruhé jsem hledal bez GPS a jak jsem zjistil, hledal jsem na špatném místě. Na potřetí už jsem hledal s GPS a přiblížil jsem se na správné místo. Bohužel jsem se nechal zatáhnout GPS na špatnou stranu potoka (a to už jsem byl od kešky tak 15 m) a opět jsem nenašel. Teprve čtvrtý pokus byl úspěšný. Předcházela mu opravdu, ale opravdu důkladná příprava. Tentokrát jsem byl na správném místě i na správném břehu. Přesto jsem kešku přešel a následně jsem se trochu vracel. Pařez jsem nakonec našel a kešku slovil. Ale dala mi sviňa.

Dvacátápátá keška Akvadukt u Nechanic (tradiční) (28.8.2010)

V sobotu jsme šli s bábou a Elou na houby. Záměrně jsem vybral Kunčice, kvůli zastavení 4 multiny Památné duby u Kunčic a Hrádku. K zastavení jsme se sice přiblížili, ale nakonec jsme skončili na špatné straně rybníka a tak se zastavení 4 nekonalo. Ela však stále vykřikovala něco o hledání pokladu  a tak jsem se svolením báby rozhodl, že pojedeme znovu zkusit akvadukt ke Komárovu. Známou cestou jsme se přesunuli k akvaduktu a dle paměti jsem určil, že krabička by měla být pod kovovou lávkou. Chvíli jsem se plazil a prohlížel lávku zespodu až jsem konečně došel na vzdálený konec a tam pod hranou lávky jsem uviděl skrýš „nenápadně“ zakrytou dřevem. Proti pravidlům jsem dovolil Eli, aby si z kešky vytáhla jednu hračku  (bylo jich tu dost) a nic jsme do keše nadali.
Pátrání po stagi multiny Nechanice (31.8.2010)

Při návratu z nákupu rychlá zastávka u Nechanického parku. Náhrobek Skraupa nalezen ihned a na něm zjištěno, že se nejmenovala Anna (jak jsem předpokládal), ale Viktorie. Proto jsem nemohl kešku najít.

Dvacátášestá keška Cyklovyhlídka č. 5 – Bílá věž (1.9.2010)

Kvůli nevhodnému oblečení jsem dnes zvolil městskou kešku. Zaparkoval jsem auto pod Pivovarem a rychle jsem zamířil k Bílé věži. Paní v pokladně jsem vyrušil z regulérné dřímoty a  pak už jsem začal stoupat. Funěl jsem jako prase, ale převýšení jsem nakonec ve zdraví zdolal. Už od schodů jsem viděl úkryt kešky. Rychlý a poklidný log (nikde nikdo). Krátká návštěva ochozu a pak hurá dolů. Po cestě ke kešce a od kešky jsem hledal stage multin Hradecké osobnosti - VN a Hradecká kampanila. Krom jedné (letopočet na jižním portálu kaple sv. Klimenta) jsem všechny bez problémů našel.

Dvacátásedmá keška (multi) Osobnosti HK Velké náměstí (2.9.2010)

Včera obchozena část stagí a zbytek odhadnut. Finálka měla být nedaleko pomníčku Šimka. Tak jsem tam dojel a zaparkoval kousíček od předpokládané finálky. Nikde jsem neviděl nepořádek a homeles obydlí, které avizovaly logy. Ovšem pomníček z listingu a zelené sloupky od plotu z hintu tady byly. Šel jsem rovnou k druhému sloupku a předpokládal jsem, že filmovka bude spuštěna dovnitř sloupku na vlasci. Jenže na špičce sloupku byla pevně přivařena „čepička“. Zkusil jsem hledat ještě zarohem a tam jsem skutečně našel avizovaný nepořádek a obydlí homeleswomen. Jenže tady zase nebyly zelené sloupky u plotu a žádné stopy po finálce tady taky nebyly. Vrátil jsem se tedy zpět k zeleným sloupkům a pak mě to trklo do očí. Dole u paty sloupku jsem zahlédl nenápadný vlasec. Vzal jsem za něj a šup, filmovka byla na světě.

Dvacátáosmá keška Lékařská fakulta (2.9.2010)

Po úspěšném odlovu finálky Osobnosti HK VN jsem dle plánu zamířil rychlým krokem do Šimkových sadů a to na nedaleký hradební val. Celkem rychle jsem našel přibližný úkryt kešky – vysokou a dlouhou cihlovou zeď. A hned jsem si také všiml dívky, která se právě logovala ! Nechal jsem jí v klidu logovat a dělal jsem, že tudy jen procházím. Naštěstí zrovna volala Kama a tak jsem se zastavil a telefonoval dokud holčina neuložila kešku do svého úkrytu a neodešla. Pak už jsem jen seběhl dolů a rychle jsem našel úkryt – dvě uvolněné cihly. Další keš padla.

Dvacátádevátá keš (tradiční) Protržená hráz – Mlýnský rybník (4.9.2010)

Po obědě jsem z chaty vyrazil pěšky na novou kešku PH-MR. Přes Malý Bor po horní cestě do Holan jsem se dostal kolem oblíbené zvířecí farmy až k malé chatové osadě, která leží jen kousek od kešky. Otázkou bylo: „Dostanu se tudy ke kamennému mostku a dál ke kešce ?“ Optal jsem se proto místního chataře a z jeho odpovědi jsem usoudil, že to budu muset obejít až přes „Milčany“. Ušel jsem jen kus cesty, když jsem v poli uviděl stezku mířící k vršku, kde se měla skrývat keška. Zkusím to. A vyšlo to. V pohodě jsem se dostal až na kýžený vršek a zapnul jsem GPS. Byl jsem velmi blízko keše. GPS mne vedla až k hraně „útesu“. Tady na té hraně někde má být bříza a u ní keška. Konečně jsem zahlédl jednu břízku a došel jsem k ní. Úkryt keše jsem však nenašel. GPS však naznačovala, že keš je ještě 20 m odtud. A tak jsem se kus vrátil a uviděl jsem jinou břízku. Dle GPS to zřejmě byla ona a břízka evidentně nabízela několik možných úkrytů pro keš. Seskočil jsem o metr pod hranu „útesu“ a sáhl do první možné skrýše. Tubička skrývající keš byla hluboko, ale byla tam. Naštěstí byla v téhle mikro i tužka a tak jsem se rychle zapsal, rychle jsem se vyškrábal vzhůru na „útes“  a upaloval jsem se podívat k mostku. A tady mne čekal zajímavý pohled  na krajinu pod protrženou hrází . Popošel jsem ještě kousek na hráz a tady na mne zírala 15 m díra, přes kterou opravdu nebylo možné se dostat k Dolanskému rybníku a na pravo zcela vypuštěný Mlýnský rybník. Krajina se neuvěřitelně změnila.

Pátrání po poslední stagi C Holanského kapra (4.9.2010)

Od kešky Protržená hráz MR jsem po cestě domů ještě zaskočil k Dolanskému rybníku na poslední neobjevenou stage Holanského kapra. Už tu nebyly stany skautů a tak jsem dle GPS neomylně mířil do míst, kde jsme již jednou hledali. Už jsem byl na břehu rybníka, když jsem zaregistroval pohyb. Dvojice se zde skláněla nad pařezem a „cosi“ si zapisovala. Slušně jsem pozdravil, a konstatoval jsem že asi hledáme to samé. Po chvíli konverzace jsem se mohl podívat na pařez a zjistil jsem, že zde je uvedeno číslo 5.

Třicátá keška Staré Labe (6.9.2010)

Auto zanecháno u keše Protipovodňová a následoval asi 1 km pochod po břehu slepého ramene Labe a Labe samotného. Příjemná procházka, pěkné počasí. Dle mapy bez problémů lokalizováno umístění geoobjektu – ztrouchnivělého stromu. GPS navedla opravdu na metr přesně. Horší však bylo hledání. Dutin totiž strom nabízel velké množství. Ty které se nejvíce nabízeli k umístění keše byly však jenom plné trouchu, ale keš nikde. Už jsem začal být malomyslný, ale najednou jsem uviděl v duté větvi kousek modrého igelitu a bylo to tam.

Neúspěšný lov na Splaaaav (7.9.2010)

Autem jsem odbočil k zavřenému mostu u Vysoké. Ale tady byl zákaz vjezdu a nebylo kde zaparkovat. Vrátil jsem se o kus zpět směr Hradec a zaparkoval jsem na cestě vedoucí k Labi. Počítal jsem s tím, že podél Labe se dostanu až ke splavu. Cesta se však za chvíli ztratila a postup dál byl možný jen okrajem pole s kukuřicí. Na to jsem neměl …

Třicátáprvní keš Přírodní park Orlice (7.9.2010)

Po dobrém obědě v LTC jsem opět zaskočil na blízkou kešku PPO. Tentokrát jsem byl trpělivější a kešku jsem hned na druhém prohlíženém místě našel. Originální schránka na keš v imitaci kamene a dřeva J

Neúspěšný lov na Hradecké zajímavosti (9.9.2010)

Znovu jsem zajel k podchodu pod Benešovkou a hledal jsem zde skrytou krabku. Počasí celkem přálo (bylo hnusně) a mudlů moc nechodilo, ale stejně jsem nic nenašel.

Třicátádruhá keš Voda č.4 (9.9.2010)

Rozladěn neúspěchem na HZ zamířil jsem k dalšímu pomníčku Vodě č. 4. Když jsem docházel k Vodě č. 4 protahoval se nedaleko běžec. No musel se asi dost divit co tady dělám, ale naštěstí zase odklusal. Hledal jsem tam co minule, jen vybaven informacemi z logů. Hledla jsem něco umělého, ale pořád jsem nic neviděl. Pak mi padl do oka pískovcový patník na druhé straně. Podle mapy by to tam být nemělo, ale když tady není nic jiného. Na tom patníku byla vidět rýha. Co když je to opravdu ono ? A tak jsem přešel přes most na druhou stranu a zkusil sundat z patníku vrchní část. A šlo to ! Přede mnou byla keška ! Trochu smrděla a nebyla  v ní tužka, ale měl jsem z ní stejně velkou radost. Měl jsem u sebe mikrotužku, ale ta selhala a tak jsem nakonec logoval mikrotuhou. Nic moc. Ale tenhle pomníček si budu pamatovat.

Pátrání po stagi 3 multiny Památné duby u Kunčic a Hrádku

Krásné nedělní odpoledne jsem využil k cyklovýšlapu za multinou PduKaH. Nejprve jsem zamířil do lesa za Kunčicemi. Tady už jsem před 14 dny byl s Elou a tchyňou. Jenže jsme skončili na špatné straně rybníka. Tentokrát jsem dojel po cestě dál a pak už mi nezbylo než sesednout z kola a vydat se na pochod lesem (i s kolem) naštěstí tu les je celkem průchodný a byl také plný malých hub. Škoda, že jsem s sebou neměl nějakou tašku. Bez větších problémů jsem dorazil na místo, které evidentně bylo správné. Na jakési loučce zde bylo hned několik opravdu majestátních dubů. Já se dopočítal 10 kousků, což by odpovídalo. Pak jsem marně hledal pohledem modřín a tak jsem usoudil, že D=0. Rychle (žrali komáři) jsem vypočetl nové souřadnice a vrátil jsem se na cestu. Pak už jsem zamířil známou cestou k Hrádku. Šipka mne utvrzovala, že jedu dobře. Na křižovatce cest, kde jsem minule odbočoval směr Hrádek jsem se vydal rovně do mírného kopce. Potkal jsem cyklistický páreček, který plenil keře s ostružinami. Jen co jsem je minul jsem narazil na plot od zámeckého parku. Branka byla otevřená, tak jsem vešel, ale šipka mne zase vrátila zpět. Vydal jsem se tedy nepříliš schůdnou stezkou k jihu. Dočel jsem až k místu, kde šipka ukazovala s bídou 20 m k cíli, ale dost se točila. Rozhlédl jsem se, ale žádný mohutný dub jsem nezahlédl. Možná, jsem nevypočítal správně D. V logu jsem se dočetl, že s D měli lidé problémy. Domů jsem se vracel po lesních cestách ve směru na hájovnu u Radostova a pak po polní na Kunčice. Příjemná projížďka.

Třicátá třetí keš Studánka Bučina (13.9.2010)

V tradičním čase odjezd směr Koliba a zastavení na vytypovaném parkovišti. Následoval přesun po lesní cestě cca 1 km. Velmi brzy jsem zaregistroval houby okolo cesty a protože jsem byl vybavený batohem, začal jsem sbírat. Přesto, že jsem sebral jen to co jsem v rychlosti zahlédl (nějak soustředěně jsem houby nehledal), posbíral jsem pěkných pár kousků. Záhy jsem přešel silničku Koliba-Vysoká a po chvilce jsem dorazil na místo bývalé lovecké chatky, kde jsme před 10 lety vesele popíjeli. Chatka tady nebyla. Seběhl jsem dolů ke studánce a pak jsem se nechal GPSkou navést, až k jasnému geostromu. Ve vykotlané dutině byla keš zakrytá kusem kůry. Pár metrů od keše se na mě smál krásný pravák. Při návratu dosbíráno ještě pár hub.

Bydžovské keškobraní (14.9.2010)

Půldenka, hlídání Eli a výjezd do Nového Bydžova za účelem opravy pneumatiky.

Třicátá čtvrtá keš Sloupenský zámek

Po té co jsme v servisu odevzdali pneumatiku na opravu zamířili jsme přes Nový Bydžov ke Sloupnu. To je od Bydžova vzdálené jen coby kamenem dohodil (takové předměstí). Zámek je hezky opravený, ale je to vlastně jen větší dům. Keška je umístěna sotva 100 m od silnice, tak jsme si tam v pohodě od auta odskočili. Elu jsem vzal na koníka, protože poslední fáze pochodu vedla trochu cestou necestou. Keška se na nás smála na zdi pod cihlou. Dosáhl jsem jen tak tak. V keši měl být GC, ale nebyl. Tak si Elu vzala alespoň sloníka.

Třicátá pátá keš  Kostel sv. Jakuba Většího

Po té, co jsme vyzvedli opravenou pneu, zamířili jsme z Bydžova na další kešku. Zaparkovali jsme opět pár desítek metrů od keše, před kostelem. Letmý pohled do přípravy mne ujistil, že vyhlídnutý geostrom je ten správný. Dutina opravdu hluboká, ale kešku jsem našel. Elu opět zabavila hračku – tučňáka a dali jsme tam kamínek. Při vracení keše zapadla krabka pěkně hluboko, tak snad jí další nálezce vydoluje ven.

Třicátá šestá keš Měník

Při návratu domů jsme zastavili v Měníku. Auto zaparkováno snad 10 m od keše. Podle mapky měla být keška na dřevěném kostelíku, ale podle hintu na vedlejším zděném. Hint měl pravdu a já pod stříškou uviděl filmovku. Rychlý zápis, čůrání a hurá dál.

Třicátá sedmá keš Zlatý patent 3

Přestože jsem kolem Barchovského zámku jel již vícekrát, nějak jsem nevěděl kde zaparkovat. Tak jsme trochu přejel a pak jsme se s Elou šli projít. Původně jsem si myslel, že vchod do zámeckého parku je od hlavní silnice, ale mýlil jsem se. Navíc kolem parku byl relativně nový plot a všude cedulky soukromý pozemek. Obešli jsme to a našli vchod, jenže u zámku se pracovalo a varování na plotě bylo dost důrazné. GPS ukazovala ke stromu s dutinou, který byl hned za plotem, ale co naplat nehodlal jsem riskovat. Při smutném návratu jsem zaregistroval změnu směru šipky na GPS a pak jsme uviděl za plotem veliký pařez s ditunou. Tam by se přes plot šáhnout dalo … Co když je to ono ?  Tak jsme s Elou kousek džunglí popošli a skutečně to bylo ono ! Musel jsem se znovu dost natáhnout, ale krabičku jsem vylovil. Elu zabavila poškozenou hvězdičku (nic lepšího tam nebylo)  a do kešky jsme dali další malovaný kamínek. Ze zadní strany logbůku jsem opsal tyto údaje:

III. A3

IV. C4

Bonus 7

Třicátá osmá keš Mazurovy chalupy (15.9.2010)

Za nepříliš hezkého počasí jsem zajel za Hoděšovice k lesu a tam jsem u hájovny nechal auto. Začalo drobně pršet, takže jsem si moc hradecké lesy nevychutnal. Mazurovy chalupy vypadají dobře. GPS se nějak nemohla chytit, ale naštěstí nebyla potřeba. Geobjekt z hintu byl vidět od cesty. O bahně logy nelhaly. Keška v dutině pahýlu nebyla ani maskovaná. Poprvé v životě jsem si vzal z keše GC – minci s obrázkem draků a na líci jakási čínská krajinka.

Třicátá devátá keš Pátá lesní zahrada (16.9.2010)

Souřadnice finálky jsem vyluštil s pomocí kolegů a webu. Jistý správným výsledkem jsem ovšem nebyl. Finálka totiž vycházela dost daleko od otazníčku na mapě. Jenže v logách ke keši je tenhle fakt několikrát zmíněný a tak jsem to nakonec zkusil. Filnálka měla ležet v lese mezi Vysokou a Bukovinou, což upřímě řečeno není úplně ideální místo pro polední pauzu. No nic. Rozhodl jsem se pro přístup od Vysoké. Dojel jsem až k Hubertovi, kde byl drobný problémek s parkováním.  Po dohodě s domorodcem vyřešeno a já se vydal na cestu. Záhy jsem narazil na problém. GPS mi neukazovala šipku ke keši. proč, to nevím. Přibližoval jsem se tedy podle mapy a naštěstí to bylo bez problémů a celkem rychle. V místech kde se přibližně měla nacházet keš jsem vlezl do lesa. Záhy jsem uviděl smrk, na kterém byla zcela zřetelná stopa po činnosti datla. Hned jsem se vrhl k tomu stromu, ale žádný možný úkryt keše jsem nenašel. Co dál ? Dokonce jsem uvažoval o tom, že keš bude schovaná na stromě v plastovém barelu, ale to bylo moc vysoko. Pak mi došlo, že v hintu je sice napsáno, že by keš měla být v nebo u smrku, ale u zbytku smrku tedy u pařezu nebo pahýlu a né u celého zdravého stromu ! Nedaleko jsem uviděl zajímavý pařez a u něj plastový kbelík od malířské barvy. Že by ? Otevřel jsem, ale nebylo to ono. Pak jsem zkusil přeťukat znovu souřadnice ke keši a rozchodit GPS. Povedlo se a GPS tvrdila, že jsem dobře o 100 m jinde. Tak jsem se vydal za šipkou. Ta byla hodně jankovitá, ale dařilo se mi trvale stahovat metry až jsem stanul 2 m od keše. Jenže okolo nic nebylo.  GPS si to rozmyslela a začala tvrdit, že je keška o 15-20 m jinde. Tak dál. Ani tady nic nebylo a GPS se zase opravila. Zase jsem popošel a pak mi padl do oka vysoký pařez, evidentně po smrku. Záhy jsem spatřil velkou díru zvrchu pařezu a bylo jasno. Tak jsem to našel. No jestli tohle udělal datel, tak bych ho nechtěl potkat. V díře byla zakrytá keška. Igelit na vrchu, tak to byl celkem humáč. Taky vnitřek keše nic moc. Tak zalogovat a rychle pryč. Z kešek tohoto týdne byla tahle nejtěžší.

Čtyřicátá keš Nechanice (16.9.2010)

Tahle multina dala zabrat hlavně proto, že část stagí jsem luštil od stolu a napoprvé jsem se s finálkou netrefil. Následoval přepočet. Dnes po cestě z obchodu vyzvednuto. Auto zastaveno na vyhlédnutém místě u mostku. Ke geoobjektu z hintu (trojice – trojstrom) vydupaná geodálnice. S nalezení keše drobné problémy, ale nakonec vyhrabána v listí u paty stromu. Další pomníček vyřešený a jubilejní 40 zdolána.

Čtyřicátá první keš Rozbek (17.9.2010)

Dnes jsem zjistil, že byla konečně obnovena keš Rozberk na Slezkém. Hned jsem toho využil a zajel tam. Auto jsem zaparkoval kousek od keše a za chvilku jsem stál před úkrytem. Od elektrické skříně vedla novodurová trubka, která odpovídala popisu. Jediný problém byl provoz kolem keše a zejména mateřská školka, kde na zahradě řádily děti a bedlivě hlídaly paní učitelky. No nic trik „tkanička“ a už mám filmovku ukrytou v trubce. Odcházím kousek ke kostelíku, kde v pohodě loguji. Tak a teď zpátky. Znovu opakuji trik „tkanička“, takže mi hrozí podezření z úchyláctví a tak raději rychle mizím do auta.

Boršovské víkendové keškování

Čtyřicátá druhá keš Anomálie (18.9.2010)

Sobotní ráno bylo na Boršově tiché a tak jsem se také tiše oblékl a vypadl na Anomálii. Po cca 1 km dlouhém pochodu po silnici jsem došel až k silničnímu mostu. Pod ním to moc romantické není, ale což … Vytipoval jsem dva mostní pilíře, kde by keš mohla být ukryta. Hledal jsem nejaké otvory nebo trubky přímo v pilíři, ale nic jsem nenašel. GPS pod mostem chvíli stávkovala, ale pak mi naznačila, který z těch dvou pilířů je ten pravý. Rozšířil jsem hledání kolem pilíře a našel jsem tu maskovanou malou plastovou lahvičku. Keš zdolána, ale nebyla v ní tužka a tak jsem logoval až o chvíli později, když jsem se na místo vrátil s Kubou a Ivkou (Pivko96). Mimo to jsme vyzkoušeli anomálii a funguje – auto skutečně jelo samovolně  do kopečka.

Čytřicátá třetí keš Kostel sv. Anny (18.9.2010)

Spolu s Kubou a Ivkou jsme zajeli autem k Boršovskému  kostelu sv. Anny. Chvíli jsme ho hledali, ale pak jsme zaparkovali prakticky u něj. Popošli jsme jen pár metrů. Já se nestačil ani rozkoukat, natož nastartovat GPS a Kuba už hulákal, že to bude tady. V příkrém svahu nad cestou skutečně vykukovala skalka a evidentní stopy po kačeří činnosti mne utvrzovaly, že má Kuba pravdu. Čekal jsem něco jiného, ale budiž. To už se Kuba i Ivka drápali do svahu (na po dešti by to asi opravdu bylo nemožné). A rychlejší Kuba hned tahá zpoza kamene schránku s keší. Rychlý zápis a pak složitá cesta dolů. Zvládli jsme to všichni.

Čtyřicátá čtvrtá keš Pohádkový výhled (18.9.2010)

K téhle mysterce bylo nutné v rychlosti shlédnout pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci a odpovědět na pár dotazů. Pak už čekala finálka na vyzvednutí. Po absolvování návštěvy krásného hradu Bouzova jsme zajeli kousek za Bouzov, kde Kama zaparkovala na poli kus od keše a já rychle vyrazil do blízkého lesíka. GPS a geostezky mne neomylně zavedly k tomu správnému pařezu a keš byla moje. Navíc jsem zde odložil GC „Dva draci“.

Čtyřicátá pátá keš Skála pro pamětníky (19.9.2010)

V neděli se k mé velké radosti rozhodli Flídrovic vyrazit se mnou na Pastýřku. Zejména Ivku keškování vyloženě chytlo. Dojeli jsme autem na kraj Moravské Třebové, kde jsme zaparkovali a vydali jsme se hned vzhůru do bývalé sjezdovky. Stoupání bylo náročné, ale přežili jsme . Pak se cesta stočila po vrstevnici, ale keška měla ležet někde ve svahu nad námi. Našli jsme nenápadnou stezku vedoucí požadovaným směrem a šplhali jsme náročným terénem vzhůru. Pochvíli na nás vykoukla nenápadná skála, která nesla stopy po pamětních deskách. Byli jsme tu správně. Následovalo hledání javorů a pak hledání keše. To se podařilo mě. Rychlý zápis a s sebou GC „Kuře“.

Čtyřicátá šestá keš Rozhledna Pastýřka (19.9.2010)

Po návštěvě rozhledny jsme zamířili do houštin na východní straně. Vydupaná cestička se ukázala být geodálnicí a další skalka se na nás smála. Keš byla z druhé strany pod převisem. První co jsme zde uviděli byly však papíry ukrývající exkrementy. Bylo celkem hnusné hledat keš mezi „hnědáky“. Tentokát jí našel Jirka. Rychle zapsat  a pryč.

Čtyřicátá sedmá keš Cesta do pekel (19.9.2010)

S touhle multi keší jsem původně ani nepočítal, ale Flídrovic byli vyloženě pro a tak jsme tedy zahájili lov. U rozhledny jsme zjistili počet schodů a Ivka vypočítala souřadnice další zastávky. Někde se však zřejmě stala chyba, protože jsme nejprve šli na jih a stage 2 se nám dle GPS vzdalovala. My jsme však hodlali dojít na rozcestí turistických značek k avizovanému bílému domku. Flídrovi už tam před časem byli a tak jsme se nechali vést. Cestu jem si zkrátili a zamířili jsme pro změnu na sever. Jenže záhy začalo být jasné, že zadané souřadnice jsou kdesi na svahu Pastýřky, mimo cestu. Navíc díky zkratce jsme se zřejmě úspěšně vyhnuli i oné bílé stavbě u které snad měla stage být. No nic směřovali jsme cestou stále k MT a protože okolo cesty byly samé lípy, doufali jsme že prostě dojdeme ke stage 3 (na konci lipové aleje) a zde budeme v lovu pokračovat. Když jsme však dorazili na kraj MT, marně jsme hledali kaštan. Po chvíli pátrání a bádání jsme rezignovali a mířili jsme k autu. Jenže tu nám padla do oka další cesta lemovaná mimo jiné lipami a aktivní Ivka zaběhla na její konec, zdali tam nebude hledaný kaštan s dutinou. A byl ! Vylovení keše bylo na mě. Dle popisu to měl být hrůzostrašný zážitek, ale nebylo to tak hrozné. Stage – keš jsme našli a zjistili jsme souřadnice finálky. Po chvíli bloudění s GPS jsme se nasměrovali přímo k autu ! A opravdu keš byla ukryta v lesíku přímo nad autem, sotva 100 m od místa, kde jsme lov začínali.

Pátrání po stagi Staré Labe II (20. září 2010)

Dnes jsem zjistil, že byla zprovozněna nová multina Staré Labe II. Hned jsem zajel do Staré Třebše a zašel jsem na 1 stage této multiny. Zapomněl jsem si podklady i GPS a tak mi nezbylo než dle paměti najít hodně rozbitou ceduli a na ní jediné skutečně čitelné dvojčíslí 31.

Pátrání po stagích Staré Labe II (21. září 2010)

Zaparkoval jsem na stejném místě a vyrazil k včerejšímu mostku. Za ním je louka obklopená labským slepým ramenem a přes ní jsem dle GPS zamířil k výraznému stromu. Skutečně to byl správný geoobjekt a na jeho kmeni jsem našel kůrou zamaskovanou filmovku s čísly. Protože jsem zapomněl tužku, počítal jsem jen tak hala bala a komáři žrali. Přesto jsem došel až k Labi, kde jsem našel další stage – loděnici a  na ní hvězdu s 8 cípy. Pak už jsem mazal zpět, rovnou k autu.

Pátrání po stagích Staré Labe II (22. září 2010)

Dle vypočtených souřadnic jsem zamířil rovnou k malé chatové osadě na břehu Labe. Tady měla být cedule se znaky. Skutečně jsem našel na domě ceduli E5, ale po dosazení čísla 5 do vzorce pro další stage mi začalo vycházet záporné číslo ! Zkusil jsem tedy přibližnou hodnotu a GPS mne vedla po cestě zpět kolem slepého ramene Labe. Právě tady je pár velkých soliterních stromů vhodných pro úkryt filmovky a zhruba sem směřovala i GPS. Ale při prohledání stromů jsem nic nenašel a musel jsem dnešní odlov vzdát.

Čytřicátá osmá keš Komu patří ryba ? (22. září 2010)

Pro spravení chuti jsem si vyluštil jednu z fungl nových keší na Bydžovsku, ve Skřivanech. Logický rébus mě vyloženě bavil a tak jsem po nějaké chvíli měl vyluštíno. Zbývalo jen vyzvednout keš. Doma jsem přemluvil Kamu, že je potřeba nakoupit a když, tak proč ne v Bydžově. Kamu a Elu jsem vysadil v marketu a sám jsem ujížděl na keš. Auto jsem nechal u závor, které byly zrovna dole. Chvíli jsem musel čekat, než se konečně přehnal kolem motorák a pak jsme překonal koleje a zamířil jsem ulicí k jakémusi místnímu satelitu. Neměl jsem s sebou přípravu a tak jsem šel podle paměti. V místech, kde podle mapy měla keš být byl nový chodník a mezi ním a plotem trochu divočejšího, ale celkem nízkého porostu. Ten místy vykazoval stopy po pátrání kačerů. Prozkoumal jsem tyto stopy, ale keš jsem neobjevil. V hintu bylo cosi o násadě. Jeden z plotů měl improvizované dřevěné sloupky, které k násadě měli hodně blízko. Poblíž jednoho ze slouků bylo jakési rumiště, ale že by mohla být keš umístěna zde ? Chvíli jsem lovil signál naa GPS, doufaje že mne GPS navede a v tu chvíli se přiřítil chlapík na kole a cosi hledal v brašně. Samozřejmě, že to byl kačer. Tak jsem ho pozdravil a dali jsme se společně do pátrání. Prolezli jsme znovu místa, kde jsem již brousil a snažili jsme se dedukovat. Marně. Pak už jsme ze zofalství začali okukovat i sloup osvětlení s elektrickou krabičkou a hydrant. Kačer jménem Pilarak se ukázal jako zkušený a odvážný. Šel totiž do oné krabičky od elektriky. A hle bylo to ono ! Chvíli trvalo než se zalogoval a pak jsem ho následoval já. Mohl jsem si tak odtrhnout památeční kartičku s pořadovým číslem 5. Nakonec jsme se rozloučili a fičeli každý svou cestou.

Pátrání po stagích Staré Labe II (23. září 2010)

Po včerejším debaklu jsem nějaký čas strávil u kompu odhadováním a dosazováním do vzorce. Výsledkem byl odhad, že finálka bude na výběžku slepého ramene Starého Labe. Přesné umístění jsem samozřejmě nebyl schopen zjistit, ale šel jsem zkusit hledat finálku podle hintu.

Když jsem dorazil k výběžku usoudil jsem, že budu na správném místě. Hintu odpovídalo hned několik stromů, ale keš jsem u žádného nenašel. Navíc tu vysedával rybář. A tak jsem zkusil najít předchozí stage 5, po které jsem včera marně pátral. Znovu jsem zkusil solitérní stromy, ale nic. Došel jsem až do chatové osady a znovu jsem se ujistil, že jediná cedulka je ono E5. Vracel jsem se tedy podél Strarého Labe a rozhodl jsem se, že se podívám ještě po nějakých vhodných stromech a geodálnicích přímo na březích Starého Labe. První viditelná cestička mě zavedla do porostu na břehu. Tady byly dva stromy. Sice né tak mohutné, ale celkem vhodné. První nic a druhý taky nic. Pak jsem se otočil zpět k prvnímu a do očí mě vyloženě praštila filmovka přidrátkovaná k větvi ! F =9 a G=7 !

Čtyřicátá devátá keška Staré Labe II. (24.9.2010)

Po týdením pátrání po stagích dnes konečně finálka. Dojel jsem na místo, kde jsem parkoval každý týden a šel na jisto k výběžku do slepého ramene. Do porostu jsem proniknul straou známou stezkou a minul jsem mnohostromy, které jsem prohledával včera. Hladce jsem identifikoval správný mnohostrom a GPS mi vše potvrdila. Teď už jen najít kešku. Při prohlídce kořenového systému a trouchu u stromu jsem neuspěl. Stačilo však jen zvednout hlavu a už ji vidím. K větvi stromu je přichycena stránka ve tvaru polínka ! Někdo si opravdu vyhrál. Loguju a vše musím zavěsit zpět, což je asi největší oříšek. Jedna z nejpovedenějších multin.

Padesátá keška Holanský kapr (25.9.2010)

Při zřejmě poslední letošní návštěvě chaty bylo nalezení finállky Holanský kapr povinností. Bylo téměř symbolické, že jsem s geocachingem začínal na stagích Holanského kapra a padesátou keší měl být práve Holanský kapr.

Počasí v sobotu nebylo zrovna ideální, ale předpověď počasí naznačovala, že pokud nevyrazím dnes, nemusím se na Holanského kapra letos už vůbec dostat. Kupodivu se Kama rozhodla, že půjde lovit se mnou. Dojeli jsme autem do Zahrádek, kde jsme zaparkovali před školou. Mírně pršelo, ale  ještě se to dalo. Lipovou alejí jsme došli až ke kamennému mostku. Tady jsme na začátku srpna byli na kolách. Odbočili jsme po cestě a záhy jsme došli ke „strašidelnému domu“. Vypadal sice neobydleně, ale záhy jsme spatřili chlapíka, který opravoval kamennou zeď. Podle mapky jsme zapadli do starobylého lesa a došli jsme až ke zřícenině letohrádku (nevypadá nijak vábně ani romanticky). Tady si Kama odskočila a vrátila se s houbama. Po krátkém stanovení směru a vzdálenosti jsme vyrazili hledat pařez a hned první, který nám padl do oka to byl. Následoval zápis, odložení GC a výměna drobností. Počasí se zhoršovalo, přesto jsem opatrně nadhodil, že o kus dál je další keška a Kama nic nenamítala.

Padesátá první keška Valdštejnská bažantnice (25.9.2010)

Po zdolání multiny Holanský kapr jsme vyrazili na nedalekou kešku VB. Terén nebyl nijak přívětivý a počasí se stále zhoršovalo. Postupovali jsme vpřed po cestičkách (zřejmě geocestičkách) až jsme došli na hráz rybníčku, kde stál jasný geoobjekt. Našli jsme i zbytky geoigelitu a jasné geomaskování. Ale keška tu nebyla. Po chvíli oblézání okolí a zkoušení GPS nezbylo než konstatovat, že onen pahýl stromu by měl být úkrytem keše. Že by někdo keš ukradl ? Kama však prokázala mimořádný talent a kešku našla nahoře na  pahýlu. Z keše jsme vzali GC.

Neúspěšný lov na Hackerův pomník (30.září 2010)

Počasí se umoudřilo a tak jsem zkusil znovu odlovit HP. Po prověřní dostupných informací jsem usoudil, že keš bude zřejmě skutečně uložena v lesíku pod rybníkem Cesta myslivců. Došel jsem tam a hned jsem uviděl houbaře se psem (byl to houbař nebo kačer maskovaný za houbaře ?). Kousek jsem popošel a pak jsem zapadl do porostu. Hledal jsem výrazný pařez, ale takových tam bylo víc než dost. Ani smrčků pod smrčkem tady nebyl vyložený nedostatek. Vytypoval jsem několik nejvýraznějších geoobjektů a zkusil hledat. Marně. GPS zde byla nepoužitelná. Kolem bylo spousta hub, ale keš jsem ani tentokrát neobjevil.

Nedělní kešková cyklovyjížďka do okolí Hrádku (3. října 2010)

Stage multiny Pomníky bitvy u HK č.1

V neděli dopoledne se náhle naskytla chvilka pro keškování (už jsem se flákal týden). Rychle jsem sestavil itinerář, nafouknul jsem kolo a vyrazil směr Nechanice. Z Nechanic na Komárov a zde do lesa k bažantí odchovně. Trochu jsem se obával, že odchovna s mysliveckou budovou budou v uzavřeném areálu, ale nebylo tomu tak. Bez problémů jsem se tedy dostal až k malému ukrytému hřbitovu vojáků z bitvy 1866. Hřbitov byl v bezvadném stavu. Vybalil jsem GPS a připravené podklady a začal jsem pátrat po kazatelně z hintu. Jenže tady ani v nejbližším okolí jsem žádnou kazatelnu neviděl. Ani pohled na GPS nebyl nijak radostný. Šipka lbyla značně neposedná a prohnala mě kolem hřbitova, ale pro konkrétní místo se nerozhodla. Vylezl jsem z lesa na pole, abych se rozhlédl, zda na kraji lesa nestojí někde kazatelna. A stála tam, vzdálená asi 100 m. Jenže letmá prohlídka okolí nepřinesla kýžené ovoce. Keš stále nikde. Vrátil jsem se tedy na hřbitov a prohlédl i nízkou tůji na hřbitově. Nic. V zoufalství jsem se ještě přihlásil do geocaching.com, kde jsem si hodlal přečíst listing. A dobře jsem udělal. Zjistil jsem totiž svůj fatální omyl. Já nehledám finálku, ale poslední stage ! Rychle jsm teď spočítal řádky na pomníčku a došel jsem k číslu 15. Finálku tedy příště.

Padesátá druhá keš Památné stromy u Dolního Přímu

Od Komárova jsem šlapal po hlavní silnici k Dolnímu Přímu. Zjistil jsem, že to není zdaleka tak blízko jak jsem si myslil. Tuhle multinu jsem si připravil doma těsně před odjezdem. Od stolu jsem identfikoval finálku a jak se ukázalo, tentokrát správně. Zastavil jsem těsně před Dolním Přímem na mostku a kolo jsem hodil do škarpy (ohrana před scizením). Dál jsem musel pěšky cestou necestou. Památný strom byl jasný zdaleka a z daleka byla vidět i hintová dutina. Byla totiž obří. Po průchodu porostem jsem se konečně dostal k dutině a zanořil jsem se do ní. Byla plná trouchu a zetlelého dřeva. Prohrabal jsem tenhle sajrajt, ale keš nikde. Pro jistotu jsem strom obešel, jestli neskrývá ještě nějakou dutinu, ale ne. Zanořil jsem se proto opět celý do dutiny a na straně jsem konečně našel krabku.

Padesátá třetí keš Pomníky bitvy u HK č.3

Vrátil jsem se na silnici a dorazil jsem do Dolního Přímu k benzínce. Kousek od ní je pár pomníčků a zde byla stage 1 PbuHK3. Rychle jsem zjistil požadovaný údaj a spočet finálku. Zadal jsem souřadnice do GPS a vydal jsem předpokládaným směrem. Po chvilce jízdy na kole jsem dojel k dalšímu hřbitovu a bez nejmenších potíží jsem našel pařez z keškou.

Stage multiny Pomníky bitvy u HK č.2

Od finálky multiny PbuHK3 jsem jel chvíli z kopce až do Nového Přímu. Odtud jsem začal stoupat lesem k Hrádku. Cesta nebyla překvapivě ani tak dlouhá a ani tak strmá jak jsem počítal. Dostal jsem se na silnici kus nad Hrádkem a zadal jsem do GPS souřadnice první stage PbuHK3. Sjel jsem kus do Hrádku, kde jsem zastavil u kostela, kde je další z infotabulí k bitvě. Na mapce jsem ověřil cestu přes Hrádek a sjel jsme dolů Hrádkem až k odbočce na Radostov. Zde jsem kus vystoupal a dojel k lesu, kde už byl další z pomníčků stage 1. Odpověď zní 6. Následoval rychlý přesun přes Radostov a Kunčice domů.

Padesátáčtvrtá keš Dostihy v Praskačce (4.10.2010)

Při cestě z práce jsem jel zadem a stavil jsem se znovu na Dostizích v P. Zaparkoval jsem před závorama na polňačce a rychle jsem prošel krosovou dráhu. Obešel jsem strom, kde jsem hledal již minule. Tentokrát jsem měl nastudované umístění z mapy a rozklíčovaný hint „prkno“. Prkno jsem neviděl, zato mě zaujal patník. Co tady dělá ? Vzpoměl jsem si na vodu č.4 a vzal jsem za něj. To nebude ono. Tak prkno. Kdepak je ? Aha támhle na zemi pod křovím. Ano keš tam je. Ještě oběhnu křoví. Jau, trny. Tak a mám tě. Ještě zalogovat a dát do keše GC z Holanského kapra a hurá zpět.

Padesátápátá keš Vodní nádrž Bučina (5.10.2010)

Dojel jsem autem ke Kolibě a dál už jsem razil pěšky ke Dlabakosu. Podle mapy jsem zvolil nejkratší cestu, ale lesní cesta která existovala na mapě po nějakém čase zmizela a já šel kupředu jen podle citu. Ani GPS se pod vysokými stromy nemohla chytit, takže to bylo opravdu hodně naslepo. Ale Dlabakos jsem našel a umístění keše pod kovovou lávkou u stavidla jsem našel na první pokus.

Padesátášestá keš Hradec Králové, hlavní nádraží (6.10.2010)

I když se tahle keš tváří jako mysterka, jde v podstatě o tradičku. Po cestě domů sociálem jsem se zde stavil. Na to, že bylo lehce po 16 hodině tady byl relativní klid a mír. Sloup jsem identifikoval jasně a začal jsem ho okukovat a nakonec jsem hmátnul na jediné místo, kde mohla být krabka ukryta, za cedulí. Byla tam. Rychle jsem ji uzmul a odešel trochu stranou. Při zapisování do rozhadrovaného logbooku jsem neušel pozornosti kolemjdoucích. Taky nacpat rozhadrovaný logbook na úzkého hrdla krabičky nebyl med. Nejhorší byl návrat krabky. Na nástupišti byl mladý pár a hned i sloupu stála mladá maminka s dítětem. Musel jsem čekat. Když přijížděl vlak, pozornost lidí se nachvíli odvrátila a já tam krabku rychle vrazil zpět. Chvíli jsem jí nemohl uchytit, ale nakonec tam kupodivu držela. Dal jsem se na rychlý ústup.

Neúspěšný odlov keše Autobusový terminál (6.10.2010)

Při cestě z hlavního nádraží k terminálu jsem se kouknul po keši Terminál. Podle mapek by měla být někde v místě stromořadí, ale zde jsem jí nenašel. Zkusil jsem tedy nedaleký plot a tady jsem vlasec uviděl. Vytáhl jsem však jenom špunt. Po návratu domů jsem zjistil, že keš je momentálně mimo provoz.

Padesátásedmá keš Pomníky bitvy u HK č.1 (10.10.2010)

Finálka čekala na vyzvednutí. K tomu došlo v neděli ráno po cestě pro čerstvé rohlíky. Dojel jsem autem až k bažantnici.Byla zde sice nějaká akce, ale všichni zřejmě ještě chrápali. Mokrou trávou jsem krajem lesa došel až ke kazatelně. Strom jsem identifikoval snadno, keš jsem chvíli hledal.

Hledání stagí keše Pomníky bitvy u HK č.2 (12.10.2010)

Odpoledne autem s Elou jsme dojeli do Hrádku ke kostelu, kde jsme rychle zjistili B=26. Musel jsem v rychlosti dopočítat souřadnice stage C, což s Elou byl trošku oříšek, Ale nakonec se zadařilo a my jsme přejeli na parkoviště u Hrádku. Vydali jsme se do lesíka a já musel Elu nést. Zalitoval jsem, že nemám s sebou mapu. Jednou jsme šli špatnou cestou, ale pak jsme k hrobu došli. C=13. Výpočet finálky a marné tápání po lese. GPS příliš poskakovala a výpočet byl zřejmě stejně špatný. Návrat k autu a finálka snad příště.

Padesátáosmá keš Soutok Labe a Orlice (14.10.2010)

Ráno měla Ivka dotaz ke keši Procházka (v Jiráskových sadech). Nevěděl jsem, ale nabídnul jsem se, že vezmu GPS a v poledne jí zkusíme.

Dopoledne jsem narychlo udělal přípravu na Procházku, The town of stone beauty a Soutok.

Ještě než jsme se s Ivkou sešli u Hučáku odskočil jsem si na nábřeží Labe, abych tu odlovil stage 1 od TTOSB. Jenže tu bylo příliš lidí a tak jsem cestou zpět, alespoň zjistil údaje na stage 1 Soutoku. Ivka byla u vchodu načas a tak jsme vyrazili do parku. Naštěstí tu byl celkem klid. Na místě, které vypočetla Ivka se však žádný vhodný objekt odpovídající hintu nenašel. Nepomohla ani GPS a tak jsme chvíli lozili okolo floristické školy, ale také nic. Po tomto neúspěchu jsme zkusili dopočítat stage 2 od Soutoku a zdařilo se. GPS nás dovedla ke kostelíku. Další výpočet a už jsme mazali přes park k soutoku na stage 3. Ještě než jsme tam došli dorazili jsme k tunelu z cihel a pojali jsme podezření, že zde bude ležet finálka Soutoku. A taky, že ležela. V díře po cihle, evidentně maskovaný úkryt a mikrokeš. Po tomto odlovu jsme ještě zkoušeli u kostelíka TTOSB, ale marně. Rozloučili jsme se a Ivka odpoledne hlásila, že rozlousknula stage 1. Díky výpočtu finálky jsem zjistil, že jsme hledali blízko.

Padesátádevátá keš Pomníky bitvy u HK č. 2 (17.10.2010)

Nedělní odpoledne bylo sice chladné, ale slunečné a tak jsme s Elou zamířili znovu k Hrádku. Od parkoviště jsme zamířili lesem známou cestou až k hrobu na poslední stagi. Tady jsme chvíl ihledali cestu dál apak jsme zamířili po červené a dál krajem lesa až do mís, kde měla být keš. Březový vývrat jsem čekal větší, ale i tak jsem celkem snadno našel krabku. Vítr mi pak málem odfoukl papíry. Chytil jsem je, ale málem jsem si vypíchl oko a větev. Návrat už byl vpohodě.

Šedesátá keš Zajímavosti Hradce Králové (19.10.2010)

Již dvakrát navštívená, ale stále odolávající. S přibývajícím časem přibývají i zkušenosti. Po odlovu keše Komu patří ryba už vím, jak taky může vypadat schránka v městském prostředí a že se taková schránka může tvářit např. jako elektrická krabička atp. Po opětovném pročtení listingu jsem došel k názoru, že se zde skutečně bude jednat o nějakou imitaci elektrické krabičky. A tak jsem vyrazil potřetí na místo činu. A viděl jsem jí už z dálky. Hnědá krabička zcela nesmyslně přichycená na sloupu u podchodu. Musel jsem se trochu natáhnout, abych jí dostal, ale  pak už jsem si jí hrdě nesl do auta. Rychle otevřít zapsat a vrátit. Další pomníček vyřešen.

Sepekovská jízda (20.10.2010)

Ve středu 20.10.2010 jsem absolvoval služební cestu do Sepekova (Milevsko) a okolí. V rychlosti jsem si připravil několik keší v okolí Sepekova i po plánované trase cesty. Co kdyby. Večer před odjezdem však onemocněla Kama a my řešili co s Elou. Ta nakonec skončila ráno u babičky s dědou. Místo pohodové služebky se tak z cesty stala pěkná hoňka, abych vše stihl co nejdříve. Přesto se i na kešky dostalo.

Šedesátáprvní keš Poklad Janovických ze Soutic

Po cestě do Sepekova jsem projížděl přes Červené Janovice. Právě tady měla být jedna z připravených kešek. Nejprve jsem musel najít zámek. To se po malinkém zabloudění povedlo. Pak jsme musel počkat až se kolem přebelhá místní důchodce v kraťasech, ale zato s francouzskými holemi. Alespoň byl důkladný čas na zhodnocení umístění. Následoval rychlý a bezproblémový odlov – keška byla z boku nizoučké zídky (podezdívky) u vjezdu k zámku.

Šedesátádruhá keš Židovský hřbitov

Tak takhle keška byla na rozdíl od těch ostatních povinná. Byla totiž přímo u místa, kde jsem fotil lesní cesty. Odlov trochu zkomplikovala imaginární cesta zaznamenaná v letecké mapě. Nejprve jsem tedy obracel kameny u vchodu avšak marně. Pak jsem pořádně prozkoumal mapu a pochopil jsem, že keš bude o pár metrů dál. A byla. U zdi hřbitova byla narovnána hromádka kamení s nápadným dřevem navrchu. Skrýš byla jasná a keš rychle odlovena i s vyzvednutím GC.

Šedesátátřetí keš Borovinka (22.10.2010)

V pátek se vyskytla příležitost zajet při cestě na nákup do Alberta také na nějakou kešku. Bez velké přípravy jsem zavolil Borovinku. Příjezd byl bez problémů. Cesta ke keši s GPS byla rovněž pohodová (pěkné počasí, pěkná cestička, nikde nikdo). GPS tentokrát navedla přímo na keš. Maskování se dalo tušit z listingu, nic méně setkání s ním nebylo vůbec příjemné. Imitace lejna i s rozmáchaným toaleťákem byla natolik věrná, že jsem se opravdu štítil na to sáhnout. Ale sáhl jsem a keš jsem vyndal. Bohužel v ní nebyla tužka a tak jsem keš alespoň vyfotil.

Šedesátáčtvrtá keš Proměny Plačic (22.10.2010)

Po nákupu v Albertu jsem se rozhodl, že se ještě poohlédnu po keši PP. V Plačicích jsem zabrzdil v blízkosti keše a vydal jsem se na průzkum. GPS mne dovedla k pomníčku, který byl ohrazený zábradlím. Keš musela být někde tady. Žádnou klasickou pokličku jsem neviděl a tak mne napadlo, že by se mohlo jednat o kryt trubek zábradlí. První se mi skutečně podařilo odstranit, ale keš tu nebyla. Pod druhou však už ano.

Hledání keše Labské louky (25.10.2010)

V neděli se objevila v dosahu nová keš Labské louky. Proto jsem na poledne naplánoval rychlý výjezd. Za pěkného počasí jsem došel ze Staré Třebše přes Labské louky až k trubkovému mostu a od něj do míst, kde má být keš. Místo bylo zjevně správné a správný byl zřejmě i strom. Leč ani po chvíli hledání se mi nepodařilo kešku nalézt a tak jsem pátrání vzdal. Shodou okolností se asi hodinu po mě na místě objevila i Pivko96 a dopadla stejně špatně jako já.

Malé keškování s Pivkem96 (27.10.2010)

Šedesátá pátá keš Iguana Cache 

Po krátké telefonické dohodě jsme se s Pivko96 sešli u sběrny druhotných surovin na Hradubické. Měl jsem tu vyluštěnou mysterku Iguana a tak jsme se společně vydali k nedalekému úkrytu keše. Neměl jsem tentokrát GPS, ale Pivko ano. Jenže než stačila Pivko svou GPS aktivovat už jsem šmejdil pod kovovými plotnami co tvořily okraj cesty a v jedné z traverz jsem našel krabku. Hurá.

Šedesá šestá keš Rescure Cach no 1

Po úspěšném lovu Iguany jsem naložil Pivce kolo do auta a přejeli jsme na další mysterku Rescure. Ta byla za nemocnicí. Auto jsem nechal skoro u keše. Strom, kde se měla keš skrývat byl jasný a po malé chvilce jsem prohrábl nenápadnou hromádku listí u paty stromu a měl jsem jí. Pivko jse pak vyhodil na Benešce, kde si holka odlovila Zajímavosti HK.

Šedesátá sedmá keš Skymaster (30.10.2010)

V pátek jsem dostal nové razítko a tak jsem ho chtěl otestovat. Příležitost se naskytla při sobotní cestě za nákupy. Problém byl s výběrem keše, protože už není moc kde brát. Nakonec padla volba na Skymaster. Kama šla nakupovat do HyperTesca a já na parkovišti luštil mysterku. Odpovědi jsem našel na netu, ale dalo to celkem zabrat. nakonec jsem se dostal až k souřadnicím, které vypadaly celkem reálně. Při zpáteční cestě jsme zastavili u chatové osady nedaleko Borovinky a vydali se s Kamou na lov. Bylo zřejmé, že odlov nebude probíhat úplně utajeně, protože finální lokace byla uprostřed chatové osady a byl tu čilý ruch. Šipka konečně zavelela stop a my se rozhlíželi kolem. Rychlé ověření hintu a pak už se náš zájem soustředil na plot a provázek, který tu visel. V relativně vhodnou chvíli jsme vytáhli z poza plotu velkou krabici od primalexu. Do krabky jsem vložil GC a otiskul poprvé své razítko. Pak už krabici hup za plot.

Cesta na Černý Most (31.10.2010)

Šedesátá osmá keš Památník selských bouří

Kolem památníku už jsem jel několikrát a teprve při dnešní cestě do Prahy jsem zastavil. Prohlídka zadní části památníku proběhla rychle a úkryt jsem podle maskování objevil na první pohled. Z keše jsem vzal GC.

Pátrání po multi keši Chvalský zámek

Po příjezdu do Horních Počernic jsme hledali místo, kdebychom si dali oběd. Nakonec jsme skončili na pěkně zrekonstruovaném prostranství, kde se dalo parkovat a zároveň tu bylo hned několik solidních restaurací. Skončili jsme v Italské restauraci a po dobrém obědě jsme se rozdělili. Kama jela po nákupech a já vyrazil po keších. Zjistil jsem, že stojím na místě zvaném Chvalská tvrz (to je to náměstíčko a okolní budovy). A právě tady je multina a tak jsem se dal do luštění. Po chvíli jsem obešel stage na náměstí a poslední stage mě odvedly o něco níž a pak už následoval rychlý výpočet finálky a cesta do nedaleké divočiny. Překvapilo mě, že tady mezi baráky je něco takového schovaného. Vystoupal jsem cestičkou do stráně, kde jsem spatřil skály. Dle hintu měla být keš ve skalní štěrbině. No skal tu bylo dost a štěrbin také. Po chvíli lození po skalách a opatrném prohlížení děr jsem svoje snažení vzdal Finálku vyzvednu příště po důkladnější přípravě.

A=7

B=4

C=6

D=1

E=8

F=5

Finálka: N 50° 06.563 E 014° 35.715

Šedesátá devátá keš Počernické peklo

Od finálky keše Chvlaská tvrz jsem šlapal docela daleko k další keši. Musel jsem konstatovat, že Horní Počernice není jen rušná výpadovka na Hradec, ale také velmi pěkné a klidné místo podobné Novému Hradci. Navíc se tu dá narazit na kousky přírody, které by tu člověk nečekal. Jedním z nich je  malá skalní stěna po straně jené z klidných uliček. Už od cesty jsem ihned identifikoval maskování pomocí poskládaných kamenů. Snadný odlov.

Sedmdesátá keš Počernický Everest

O kus dál jsem došel k malému zalesněnému kopečku. Vylezl jsem nahoru a rozhlédl se. Hint zněl pod stromem, což v lese není zrovna kdoví jaká nápověda. No nic, šipka mne zavedla k jednomu stromu a začala obhlídka. Hledání stěžoval asi půlmetrový nános listí okolo stromu. Už jsem klesal na mysli, když jsem zajel do listí nohou a vykopnul jsem krabku.

Sedmdesátá první keš Chvalský rybník

Od PE jsem se přesunul k Chvalskému rybníku celkem rychle. /kryt měl být v dutině stromu a možné geoobjekty ležely na příkrém břehu mezi silnicí a cestou pro pěší. Zkusil jsem se vyhoupnout ke stromu a zkusil jsem první dutinu. Byla to ona.

Obhlídka keše Datlík (4.11.2010)

Nejprve jsem měl v úmyslu odlov Rozárky, ale protože se zde cicmali dvě mláďata musel jsem změnit plán a zamířil jsme k Datlíku. Počasí celkem OK a všude klid. Zaparkoval jsem na cestě a neomylně jsem zamířil přes pole k severní straně Datlíku. Terén u Datlíku byl opravdu těžký. Hustý a neudržovaný porost, podmáčená půda, odvodňovací strouha, metrové kopřivy. Přesto jsem se stezkami dostal na břeh a po břehu jsem našel onen výchozí výrazný strom. Co však dál ? Dál následuje jen jakýsi návod, související s odvodňovací strouhou. Ta se nachází tak 10 m od stromu. Ale co dál ? Kde hledat v téhle divočině keš ?

Další pokus o odlov Rozárky (5.11.2010)

Znovu jsem se pokusil najít keš Rozárka a znovu se mi to nepovedlo. V těžkém terénu jsem marně hledal dutinu s háčkem. Stromů moc dutina žádná. I přesto, že terén byl už schůdnější byl jsem znovu plný bodláků a jiné havěti.

Stage multiny Pomníky bitvy u HK č.5 (7.11.2010)

V jinak sychravém nedělním odpoledni se udělalo nachvilku celkem pěkně a tak jsem narychlo sestavil přípravu a s Elou jsme vyrazili na poklad. Jeli jsme autem celkem daleko až do Horního Přímu. Tady jsme zastavili u dětského hřiště a dál jsme šli pěšky. Teda šli. Ela se nesla. Šipka nás navedla na první pomníček, který byl však opatřen českým textem, přestože v listingu byl uveden text německý. Tak buďto došlo k obnově pomníčku v českém jazyce nebo byl německý nápi sz druhé strany. V každém případě jsem do vzorce dosadil A=5

N 50° 13.763 E 015° 42.853

Cesta nás vedla dál ke stagi 2. Tu jsme skutečně našli a spočítali jsme špice na dvířkách. B=4.  Další cesta nás dovedla aý na vzdálený okraj Horního Přímu, kde byl další pomníček. Zde počet řádků německéhotextu byl C=9.

To už pěkně pršelo, takže jsme místo na finálku mazali zpět do auta. Takže příště.

Stage multiny Památný strom I. (8.11.2010)

Na mapě HK se objevila nová multina a zase na Labských loukách. Tak jsem zajel na známé parkoviště ve Staré Třebši a vydal jsem se známou cestou k nemocnici. U trubek jsem snadno našel hledanou tabulku. Uvažoval jsem o návštěvě Labské louky, ale byli tam pejskaři, tak jsem to odložil.

Sedmdesátá druhá keš Labské louky (9.11.2010)

Zamířil jsem luštit nedalekou multinu Památný strom I a po vyluštění 2 stage jsem si odskočil na LL. Díky Janině jsem alespoň tušil kde hledat a tahle pomoc se ukázala jako užitečná. Nejprve jsem prohmátnul geodíry a pak jsem hrábl nohou do listí a měl jsem ji.

Sedmdesátá třetí keš Památný strom I. (9.11.2010)

Včera stage 1, dnes stage 2 (cedulka v koruně stromu). Pak jsem si odskočil na Labské louky (cca 300 m) a pak za šipkou zpět na cestu k chatové osadě. Nápověda odkazovala na adresu VČP a tak jsem hledal nějaký HUP, ale nakonc to byly trubky a jasný úkryt i s cestičkou k němu. Okolí nic moc.

Sedmdesátá čtvrtá keš Vodárenská věž (14.11.2010)

Při zpáteční cestě z Prahy proběhla rychlá zastávka. Nejprve jsem chtěl dát keš Kostel povýšení svatého kříže, ale trojice malých nezbedů si hrála na vojáčky právě v místě, kde měla být umístěna keš. Smůla. Naštěstí jsem jen o pár desítek metrů dál měl vyhlídnutou druhou keš VV. Alespoň se tu lépe parkovalo a nikdo tu nebyl. Došli jsme s Kamou podle šipky až k plotu u vodárenské věže a rychlý pohled na hint nedával jinou možnost – keš ne ukryata ve sloupku u plotu. Po prohlídce několika trubek jsme jí konečně našli. A tu jsme zjistili, že nemám výbavičku a tak jsem běžel !!! do auta a zpět a provedli jsme zápis.

Sedmdesátá pátá keš Voda č. 3 (15.11.2010)

Při cestě z práce jsem se rozhodl pro rychlou zastávku na keši Voda č. 3 mezi Stěžery a Přímem. Již při příjezdu na vyhlídlé parkoviště nedaleko keše jsem zaregistroval zde stojící auto. Je to nějaký mudla nebo kačer ? Naše pohledy se setkali a já se opatrně usmál. Borec ke mně cosi prohodil. „Prosím ?“ „Voda č. 3 ?“ A bylo jasno. Byl to takový obyč chlapík v mém věku a tak jsme automaticky přešli na tykačku. Společně jsme se vydali k nedalekému lesíku a tady jsme zahájili pátrání. Celkem brzy našel chlapík větev podivně trčící ze země. A bylo to ono. Zapsali jsme se, rozloučili se a zmizeli jsme každý svou cestou.

Pokus o Vodu č. 5 a prohlídka Solar power (16.11.2010)

Po včerejší Vodě č. 3 jsem se v poledne odhodlal na Vodu č. 5. Dorazil jsem k háječku u čističky vody směr Vysoká. Byl tu celkem klid. Dle GPS jsem po geodálnici dorazil do háje. Všude okolo byly zřetelné stopy po řádění kačerů. Šipka mne honila od geoobjektu ke geoobjektu, ale krabka nikde. Nakonec jsem si všiml ptačí budky. Tak to jsem od Slaje čekal víc. Otevřu fungl budku, šáhnu dovnitř a … papír se zlomyslnou poznámkou ve smyslu tady to není hledej kousek vedle. Hledal jsem hledal a našel jsem další nadějné geoobjekty, ale keš ne.  Tak jindy.

Po cestě od Vody č. 5 jsem zastavil autem u Solar Power. Je to opravdu hodně vysoko a bez pomoci je to nemožné.

Sedmdesátá šestá keš Kuklenský kostel (17.11.2010)

Den volna nás vytáhl do Hradce na nákup morčete. Po cestě jsme se stavili s Kamou v Kuklenách u kostela. Byl tu relativní klid. Po krátké obhlídce stromu jsem s tušením zamířil k plechové střížce na zdi. Ale keš jsem nenašel. Teprve rozšíření hledání na  vedlejší strom a jeho okolí přineslo úspěch. Keš byla pod stříškou u vedlejšího stromu.

Pátrání po keších a stagích na Staráči (19.11.2010)

V poledne jsem dojel do Gajerek a nechal tam auto. Odtud jsem přes Žižkovy sady vystoupal ke Hradu. Právě tady měla být finálka multiny Hradecká kampanila. Už podle mapy to vypadalo podezřele a skutečně se ukázalo, že cesta ke kešce je přehrazena plechovými vraty. Tudy to nepůjde. Buď mám tedy chybné souřadnice nebo jsem zvolil špatnou přístupovou cestu. Podle indícií z logů bych mohl být na dobré cestě, protože kdosi psal, že také zvolil špatný přístup a byl perlustrován policií a slyšel varhany (hudební síň). No snad příště. Po tomto neúspěchu jsem se přesunul na Malé náměstí ke kašně. Na jižní nikoliv na jihovýchodní straně jak psal listing jsem našel jediný ovál a v něm poměrně dlouhý latinský text. Písmen však mělo být 9 ??? Obešel jsem kašnu a zjistil jsem, že toto je jediný možný ovál s textem. Porozhlédl jsem se po slunečních hodinách a ouha nenašel jsem je. Tak alespoň mapu pevnosti na dlažbě. Tu jsem našel a určil jsem F=8. Po dalším neúspěchu jsem se rozhodl pro mutinu Osobnosti HK-MN. Hned na první stagi jsem měl problém, protože na desce jsem odpověď na otázku nenašel. Ale ostatní stage šly rychle a hladce a tak jsem vyluštil vše krom A. Nakonec jsem se vrátil ke kašně a vyfotil jsem si nápis v oválu (a dobře jsem udělal). Dál jsem dorazil k podezřelému obelisku na cestě mezi kašnou a mapou. A ejhle zcela nenápadně zde byly ukryty sluneční hodiny. Nastavil jsem leden (I), ale nic jsem neodečetl. No tak příště.

Po návratu do práce jsem na netu našel k Osobnostem HK-MN i A (Husův dům) a vypočetl jsem finálku. Hodilo mě to pod Staráč na roh kasáren u Zdrávky. (Přijde mi to docela daleko). Uvidíme. Dále jsem se pokoušel rozlousknout nápis na kašně k mysterce MN. A po delším bádání mi svitlo. Za prvé jsem zjistil, že v dlouhém latinském nápisu mám hledat pouze zvýrazněná písmena. Chvíli jsem bojoval s jejich počtem, ale časem jsem se dopočítal 9. Pak jsem v logu nalezl pár zajímavých odkazů a nakonec jsem pochopil, že všechny zvýrazněná písmena jsou vlastně čísla !!! Římská ! Pak už to šlo hladce. Pokusil jsem se dopočítat finálku bez E (sluneční hodiny) a dopočetl jsem se 4 výsledků. Jeden je zřejmě chybný neboť vede do domu. Další dva jsou méně pravděpodobné protože vedou k Sečmu a k soudu. Jeden z výsledků mě hází na MN a to hned pod Amátku !!! To by mohlo být ono.

Sedmdesátá sedmá keš Nevděk žhavému muži (20.11.2010)

V sobotu jsem absolvoval tradiční výjezd do Nechanic pro rohlíky. A protože Kama ještě spala zamířil jsem při zpáteční cestě na keš NŽM. Zastavil jsem na odbočce na lesní cestu a pár desítkách metrů jsem si vytipoval geopařez. No bylo to ono.

První stage multi Odpočinková místa (20.11.2010)

Při cestě od NŽM domů jsem projížděl Prasek a jel jsem zrovna kolem 1 stage OM. Zastavil jsem, kouknul se, zapsal číslo a jel dál.

Poledne na Staráči a okolí (22.11.2010)

Přes poledne jsem pečlivě naplánoval vyzvednutí dvou finálek a zjištění 2 stagí u 2 multin. To vše na Staráči v jeho okolí. Hned při příjezdu na vyhlédnuté parkovištěu Zdrávky jsem vyřizoval za volantem telefonát a sklidil jsem mohutné ťukání do hlavy od řidičky, která mne míjela. Přemýšlel jsem co jí tak vadilo a zjistil jsem to po zaparkování. Jel jsem totiž jednosměrkou v prostisměru. No nic.

Sedmdesátá osmá keš Osobnosti HK – Malé náměstí

Od parkoviště k finálce Osobností HK – Malé náměstí to mělo být kousek. Trochu jsem měl pochybnosti o správnoti umístění finálky, ale na druhou stranu stage byly snadné a jednoznačné takže uvidíme. Když jsem za rohem uviděl zamřížované okno zaradoval jsem se. Mám to. Prohmatal jsem parapet za mříží a nic. Pak jsem uviděl zbytek vlasce a věděl jsem, že jsem tu správně. Ještě jeden hmat a mám jí. Rychle jsem poodešel a zalogoval. Tak teď zpátky. To byl trochu problém, protože všude bylo dost zvědavých očí. Po chvíli čekání jsem provedl rychlý návrat a mazal jsem dál.

Stage Hradeckého safari

Po výstupu na Staráč jsem zamířil do míst, kde by se měla nacházet stage 2 HS. Hledáme beránka a zřejmě latinský nápis. Pohled na kašnu, na kostel a nic. Už jsem svou snahu vzdával, když tu náhle jsem ho spatřil. Docela velkého nahoře na štítu jednoho domu. A okolo nápis „Agnus + Dei“, takže jestli dobře počítám 9.

Sedmdesátádevátá keš Malé náměstí

Tuhle mysterku jsem rozlousknul v pátek. Umístění jsem odhadl a věřil jsem, že dobře. Podle logů však měl být problém keš najít a vyzvednout. Opatrně jsem se blížil k Amátce a zrakem jsem hledal geoobjekty, které by mohli připadnou v úvahu. V úvahu připadaly kanály. Rychlý pohled an dekly a už vidím něco co by mohla být keš. A je. Rychle jsem jí vytáh z díry v kanále a už jsem mazal za roh na Kavák, abych se zapsal. To bylo snadné. Horší však byl návrat. Kus od keše vykládal párek dělníků z auta židle. Navíc tu byl čilý mudlo provoz. Dělňasové naštěstí byli s prací hotoví a zmizeli pryč. Tak šup s ní zpátky a je tam.

Stage 10 multiny Zapomenutá pevnost

Při příležitosti návštěvy Staráče a okolí jsem na plánku pevnosti rozluštil stage 10 ZP. Je to 3.

Stage 1 multiny Police

Odpolední zastávka na Ulricháči a odlov stage 1 Police. A=8.

Osmdesádá keš Autobusový terminál (23.11.2010)

Za stálého deště jsem zaparkoval u Lidlu a vydal se k umístění keše. Už jsem tu byl  v době, kdy tu místo keše byl na vlasci jen špunt. Díky dešti bylo málo mudlů a tak jsem keš bez potíží vytáhl, zapsal se a zase jsem keš vrátil.

Osmdesátá první keš Police (23.11.2010)

V teple u počítače jsem zpracoval údaj ze stage 1 a luštil jsem dál. Jak se ukázalo, nebylo nutné dále objíždět kvůli stagím Hradec. K finálce se dalo dojít logickým úsudkem, informacemi z webu a místní znalostí. (A=8, B=8, D=14, E= Jedno z umístění finálky mi vycházelo do míst bývalé policejní stanice u nádraží a tak jsem usoudil, že jsem správně. A skutečně ano. V rohu u domu jsem našel elektrické skříně a po důkladnější obhlídce jsem za skříněmi uviděl malou krabičku. Mudlů minimum a tak odlov proběhl zcela bez potíží.

Pardubické školení (24.11.2010)

Po školení v Pardubicích odloveny 2 z několika připravených keší. Počasí děsné.

Osmdesátá druhá keš Pardubice město sportu č. 1

Jen kousek od parkoviště na břehu Labe. GPS sice nebyla ani nutná, přesto mne dovedla přesně ke stromu, kde v rozsochu vykukovala z listí špatně zamaskovaná tubička s keší. Zápis a lepší maskování.

Osmdesátá třetí keš Pardubický zámek

Od parkoviště následoval „pochod smrti“ v ledovém větru a dešti. Pardubický zámek je opravdu krásný. I v tomto počasí tu nebylo mudlo prázdno. Výprava studentů naštěstí zrovna zámek opouštěla a kouřící dělníci pochvíli zévlování zmizeli. Podle hintu a indícií jsem pátral za zábradlím u andělíčka a nakonec jsem poslechl hint a nahnul jsem se přes zábradlí. Keš tu byla pěkně schovaná v mezeře mezi kameny. Návrat jsem stihl těsně před mudlou, ale stejně jsem byl asi podezřelý.

Předsrazový pokus (27.11.2010)

V sobotu večer měla bývalá 4.A. tradiční sraz a to v bývalé Salavcově dnes Plzeňské restauraci. A protože v okolí je hned několik nevyluštěných kešek, zkusil jsem to.

Palace

Již dopoledne při návštěvě adventních trhů jsem u kešky Palace zaregistroval jasného kačera. Docela jsme se sledováním bavili. Večer jsem zamířil do stejných míst a už jsem se tolik nabavil. Je fakt, že jsem za stánkem nestrávil žádný dlouhý čas, ale keš jsem prostě za tu chvíli nenašel.

Za Gočárem a Kotěrou

Podobné to bylo i s touto keší. Dopoledne jsme s Kamou a Elou sledovali náplavku pod mostem a odhadovali jsme umístění keše. Volba padla na trubku a log potvrdil umístění v trubce. Večer jsem však ve vyhlédnuté trubce nic nenašel.

Rozhledna Chlum  osmdesátá čtvrtá keš (28.11.2010)

Po předběžné dohodě s Pivko96 se mi celý Pivko team ozval a dali jsme si sraz na Chlumu. Díky děsné zimě jsme nejprve zamířili k restauraci U polních myslivců a při té příležitosti jsme ještě opravili chybný výpočet této mysterky. V teple restaurace Ivka přepočítala souřadnice a protože čas nás neúprasně tlačil museli jsme vyrazit na odlov. Keš byla umístěna kus od restaurace a Ivka jí našla bez větších potíží. 

Kouřimský zimní lov (5.12.2010)

Večer 4.12.2010 jsme dorazili k příbuzným do Kouřimi, abychom zde společně oslavili Mikuláše. V neděli dopoledne, hned po snídani jse, se rozhodl zajít na kešky a ke mně se hned připojil malý Danek. Důkladná příprava zůstala v práci a tak jsem byl odkázán na rychlo přípravu z domova (bez vytištěných podkladů a map).

TFTC *31 Vodárenská věž v Kouřimi osmdesátá pátá keš

První keš byla sotva 500 m od domu u vodárenské věže. Mapu jsem měl v živé paměti, odbočka z hlavní byla na svém místě a očekávaný geoobjekt – dopravní značka taky. Kešku jsem objevil rychle, na horní hraně trubky od značky čuměl provázek. Problém byl v tom, že to bylo na mě moc vysoko. Využil jsem tedy Danka a vysadil jsem ho nahoru. Byla to trochu komedie, ale kešku ven dostal. Po zápisu byl zase trochu problém keš vrátit na původní místo, ale Danek to nakonec dal.

Pražská brána Kouřim osmdesátá šestá keš

Od vodárenské věže jsme se vraceli k domu. Oznámil jsem Dankovi, že jdu ještě k bráně a Danek hned, že půjde taky. Prošli jsme městem až k bráně. Taky tady jsem měl naštěstí umístění keše v paměti a tak jsem snadno Dankovi vymezil prostoru kde má hledat. Danek se na zeď domu vrhl jako sup a hned hlásil, že nano keš našel. Okolo byl sice mírný provoz a mudlíci se asi podivovali, co tam děláme, ale v tom mraze mi to bylo celkem fuk. Zapsat, nacpat keš spátky a pryč.

První pokus o Hřbitoví kostel Nejsvětější Trojice

Po úspěchu předchozách odlovů jsme zkusili dát další keš, která měla ležet jen pár set metrů odtud. Tady jsem ovšem mapu v hlavě neměl a tak jsem se spolehl na GPS. Kostel i hřbitov jsme našli, ale GPS se chovala dosti podivně a najít mikro keš bez mapy či dobře fungující GPS je opravdu problém. Takže jsme to vzdali a zkusili další keš.

Židovský hřbitov Kouřim osmdesátá sedmá keš

Po zadání další keše ŽH jsem zjistil, že židovský hřbitov je součástí hřbitova, kde jsme se již pohybovali. Umístění keše jsem si matně pamatoval a tak jsme hřbitov zvenčí obešli. Poslední úsek podél zdi jsme absolvovali sněhem a bylo mi celkem jasné, že stopy které tudy vedly musely patřit jinému kačerovi. Stopy nás dovedly na místo, kde jsme začali pátrat po kameni či kamínku. Nakonec jsme ho našel ve zdi (evidentně tam nepatřil). Kamínek umě maskoval schránku na keš.

Hřbitoví kostel Nejsvětější Trojice osmdesátá osmá keš

Při návratu od ŽH jsem znovu zkusil GPS na HK. GPS se sice chovala o trochu lépe, ale sotva jsme dorazili zpět ke kostelíku, začal jsem tušit, že GPS funguje správně, jen já se nechal zmást názvem keše a soustředil jsem se při hledání na kostel a nejbližší okolí. GPS nás však táhla na druhou stranu silnice k hradbám. Šli jsme tedy dle GPS a došli jsme k hradbám. Místo označené GPSkou jsme řádně prohledali a kešku skrytou v plechové krabičce jsme našli.

Stage 1 multiny Kouřim Old Town

Při cestě ke skanzenu jsme šli přes náměstí a podívali jsme se k místnímu kostelíku, kde jsme odlovili alespoň stage 1 KOT. Počet lidských postav na náhrobcích na hřbitovní zdi je 2. Pozor náhrobků je zde celkem 6, ale v popisu se mluví o 3 pod oknem. Na nich jsou 2 lidské postavy a jeden lev.

Nerealizovaný odlov Podivný domek

Po cestě ke skanzenu jsme na parkovišti snadno identifikovali geoobjekt Podivný domek. Snadno jsme i našli keš, která svítila červeně pod střechou. Lézt tam po zmrzlých trámech by byl zbytečný hazard. Necháme to na léto.

Pátrání po Stagi multiny Zpívající stromy a kontrola stagí multi Hradecké kampanily (8.12.2010)

V poledne odjezd k biskupskému gymplu a odtud ke Zpívajícím schodům. Už jsou skutečně otevřené. Spočítán počet schodů k prostřednímu stromu (alespoň doufám, že to je ten prostřední) – 39. Dále k Bílé věži, kde byly ověřeny stage. Vše správně kromě kovové skříně ! Není tu „elektrické závody“, ale „elektrické podniky“ !!!

V kanclu výpočet. Zpívající schody vychází do vjezdu do podzemních garáží a Kampanila vychází kus od původních souřadnic, ale z venku na stěnu budovy ! To bude asi správně !

Sběr finálek na Staráči (a pod ním) (10.12.2010)

Osmdesátá devátá keš Zpívající stromy

Výpočet finálky dopadl nadějně. Dnes výpočet potvrzen snadným odlovem. Hned ve vjezdu do garáží jsem nejdříve prohmátl trubku vymezující výšku vjíždějících aut. Tam to nebylo. Pak jsem se zaměřil na značku a krabku jsem hned uviděl. U schodů zapsáno a bez potíží vráceno.

Devadesátá keš Hradecká kampanila

Tak s touhle keší jsem se sral hodně dlouho, konkrétně od 1. září a pořád to nějak nevycházelo. Předevčírem jsem objevil chybu a po opravě souřadnice vypadaly velmi dobře. Dnešní odlov bez problémový, keška byla v jedné z trubek, trochu moc zaražená dozadu, ale dobrý. Za odměnu guláš na Hradě.

Pátrání po finálce Hradeckých mostů (13.12.2010)

Mutina dnes luštěna a vyluštěna od počítače. Finálka celkem jasná, takže hr na ni. Zaparkoval jsem u O2 a podél Labe jsem se v mraze a ledovém větru šoural opatrně po zcela zledovatělé cestě po břehu Labe. K Železňáku jsem nakonec dorazil bez úhony a hned jsem spatřil písmena z hintu. Jsem tedy správně a keš je někde v konstrukci pod těmi písmeny. Přístup ke keši vyžadoval šplhání po zasněžené stráni na betonový pilot a tak jsem se nejprve snažil kešku zahlédnout ze spodu, abych věděl kam sáhnout. Ale nic jsem neviděl. Vyšplhal jsem tedy nahoru a prohmatal traverzu. Marně. Nejlepší by bylo se podplazit pod kontrukci a prohlédnout si vše „zevnitř“, ale to až jindy a v jiných hadrech.

Pátrání po stagi Průvodce Hradcem

Po cestě od HM jsem zaskočil k Lázním a spočítal okna. Vyšlo mi 8, stejně jako Ivce.

Severní vítr je krutý (14.12.2010)

Odlovy na Severu u Severky. Autem k Severce a akce v nejbližším okolí.

Marný pokus o Kočku

Při prohlížení listingu jsem zjistil, že disablovaná keška Kočka by měla být v provozu. Přibližné umístění keše jsem identifikoval okamžitě. Prohlídka tůjek už probíhala zběžně protože se okolo potulovali mudlo matky s mudlo dětičkama a já byl zase za úchyláka. No nic zběžná prohlídka kešku neodhalila. Možná, že tu opravdu  není.

Devadesátá první keš Shotokan karate

O víkendu tuhle mysterku dala Ivka a tak jsem to taky zkusil. Šlo o zdlouhavé vyhledávání na googlu, ale lepší jak nějaký neřešitelný rébus. Souřadnice nakonec spočítány a ověřeny. Trochu překvápko bylo, že finálka vyšla daleko od ikonky v mapě, ale jak jsem věděl od Ivky, bylo to správně. Hint byl také dosti jednoznačný a stačil letmý pohled pod lavičku a měl jsem šedou velkou tiktakovku. Zápis s problémy, protože logbook byl dosti rozmáchaný. Ale hlavní potíž teprve měla přijít. Byl to zvýdavý kuřák na balkóně kousíček od keše. Musel jsem se odvalit do podloubí k Severce a čekat. Když hulič konečně zahodil vajgla a šel se zahřát a když v okolí keše utichl mudlo provoz vyrazil jsem svižně k lavičce a bleskurychle jsem umístil keš zpět.

Hradecký adventní odlov (19.12.2010)

Devadesátádruhá keš Za Gočárem a Kotěrou I.

Zatím co Kama nakupovala, já s Elou jsme se vypravili do Hradce na kešky. Nejprve jsme šli procházkou po nábřeží a došli jsme až pod most. Tady už jsem hledal večer při srazu a nenašel jsem. Dnes jsem hned uviděl trubku koukající ze zdi, opatřenou špuntem. Zkusil jsem to rozdělat a hle keška !

Pokus o JUDr. Ulricha

Po nábřeží jsme šli dál až jsme doťapali k Pražskému mostu. Za květinkou jsme provedli průzkum terénu. Pár kamenů nebo spíš betonů vypadalo nadějně, ale keš jsme neobjevili.

Devadesátá třetí keš Palace

Od Ulricha jsme šli po pěší zóně na Kulaťák, kde se konali adventní trhy a zpívání. Hezké to bylo. Z Kulaťáku jsme došmajdali až k trafice, kde jsem už jednou marně hledal Palace. Nikde nikdo nebyl a tak jsem se tu mohl v klidu porozhlédnout. Hned mne napadlo, že keš by mohla být za plechy na boku trafiky. No a po chvilce hmatání a šátrání jsem jí našel.

Devadesátá čtvrtá  keš Kde domov můj (21.12.2010)

Půjčil jsem si v knihovně knížku o šifrách a narazil jsem v ní (mimo jiné ) také na text ukrytý v notovém zápisu.  Hned jsem si vzpomněl, že jsem takovou keš už v Hradci viděl, a že jsem jí považoval za „neřešitelnou“. Teď jsem se dozvěděl, že do notového zápisu lze ukrýt text kupříkladu pomocí morzeovky. Brzy jsem zjistil, že jsem na správné stopě, ale stále mi z not nelezl srozumitelný text. Tak jsem to poslal Ivce a k mému úžasu jsem měl druhý den zpátky souřadnice ! Morzeovku ukrávaly noty „plné“ a „prázdné“ a text se četl odzadu (a proto mi to nějak nevycházelo).

Odjel jsem tedy na parkoviště u Lidlu a odtud jsem došel na místo předpokládaného uložení (k nadjezdu). Naštěstí se udělalo mudloprázdno a já se mohl vydat na svah vedle chodníku. Terén nic moc, mudla by se asi hodně divil co že to tam dělám. První mi padl do oka výrazný žulový blok, ale ten to nebyl. Pak dvě díry do svahu, které jsem botou prošátral. Taky ne. Pak mi padl do oka pařízek a ten byl jasný. Uprostřed pařezu se skrýval další – vložený pařez. No dílo přírody to evidentně nebylo. Trochu jsem měl strach aby šel zmrzlý vnitřní pařez vyndat, ale šlo to a keš byla na světě. Krabku jsem si vzal do auta a vklidu a beze svědků jsem zalogoval. A pak zpátky. Naštěstí bylo opět mudlo prázdno. Největší problém bylo nacpat kešku do úzkého pytlíku na psí hovínka.

Zjišťování stage 1 MHD keše

Protože jsem byl u Lidlu poohlídnul jsem se dle plánu i po stagi 1 zvláštní keše MHD. Někde by tu měli být zapaná čísla autobusů. GPS mě dovedla celkem přesně ke značce, ale žádná čísla ani schránku jsem neviděl. Za to jedna dáma dostala podezření, že jí chci prásknout poldům, že parkuje na invalidech a tak se mě slušně otázala. Ujistil jsem jí, že nejsem bonzák.

Další marné pátrání po Rozárce a Datlíku (22.12.2010)

Na webu jsem zjistil, že Rozárku a Datlík nedávko navštívili úspěšní kačeři. Tak jsem dofal ve stopy ve sněhu.

U Rozárky jsem stopy nenašel a tak jsem se spolehl na mapu a trochu na GPS. Jenže ve směru a vzdálenosti dle mapy jsem nenašel žádný dutinatý strom (vše moc mladé a tenké). Takže buď je ekš špatně zaměřena autorem nebo mám špatně souřadnice.

Přesunul jsem se k Datlíku. Tady jsem na stopy kačer narazil a na půl cesty ke strouze jsem našel okousaný tenký strom, ale keš jsem nikde neviděl.

Z nevyvedeného lovu jsem přišel pěkně zmáchaný.

Bydžovské božihodové keškobraní (26.12.2010)

V neděli na Štěpána jsem se před obědem rozhodl zajet do Bydžova na kešky. Venku byl mráz kolem –8 stupňů, ale jinak slunečno.

Stage 1 Židovského hřbitova

Zaparkoval jsem kus za náměstím a vydal se ke stagi 1 ŽH. Informační tabuli jsem našel ihned a souřadnice na ní taky.

N 50° 14.274 E 015° 29.193

Pak jsem se vrátil k autu a o kousek jsem přeparkoval, protože jsem si nevšiml, že stojím na přechodu.

Devadesátá pátá keš Maturitní speciál

Tuhle mysterku jsem už před nějakým časem celkem snadno rozluštil s pomocí Googlu (šlo jen o odpovědi na otázky). Od auta jsem zašel ke škole, kde byl naprostý klid. Ihned jsem vyhodnotil místo pravděpodobného uložení, což byl hromosvod. Schránku na keš jsem ani moc hledat nemusel. Na hromosvodu byl předmět velikosti baterie do digitálních hodinek. Velikost mne překvapila a trochu jsem zaváhal jestli to je opravdu keška. Ale co by to mohlo být jiného ? Naštěstí schránka šla rozšroubovat a na mne vykoukl miniaturní logovací srolovaný papírek. Zápis, pak zmrzlými prsty smotat, zavřít a dát na místo.

Stage Novobydžovského kosočtverce

Od MS to bylo jen kousek na náměstí a tak jsem se rozhodl obejít náměstí a nafotit stage NK. Náměstí jsem obešel a značky nafotil.

Stage Novobydžovského čtverce

Autem jsem parkoval cca 20 m od stage 1 NČ a tak jsem si jí taky nafotil.

Devadesátášestá keš Čárkovaná

Tuhle mysterku jsem rozlouskl taky už před nějakým časem. Souřadnice byli zakódovány v čárovém kódu, takže bylo nutné nastudovat princip a pak kód přečíst.

Samotný odlov byl naprosto pohodový. Keš se nachází přímo u marketu Billa, ale na Štěpána bylo parkoviště úplně prázdné. Zajel jsem skoro až ke kovovým schůdkům vedoucím kamsi do skladu a konstrukci jsem rychle prohledal. Našel jsem další originál schránku, tentokrát poměrně velkou a opět v perfektním stavu.

Devadesátásedmá keš Sudoku

Tahle mysterka mne celkem potrápila. Sudoku jsem vyřešil, ale souřadnice mi to při ověřování hlásilo nejprve špatné. Opětovné ověření po čase však již bylo OK, takže hurá pro krabku. Autem jsem dojel až na plac před kostelem a hřbitovem. Bylo tu pár mlaďáků, kteří podezřele rychle vyklidili pozice. To se mi hodilo GPS mi potvrdila, že keš je velmi blízko. Bylo tu pár vhodných geoobjektů, ale já záhy pochopil hint (čísla na cedulce vodo-tyče a tak jsem šel najisto. Schránka byla jako obvykle v tyči zeshora. Provedení schránky opět vymazlené.

Pokus o vyzvednutí Táckové

V blízkém dosahu Sudoku měl abýt i finálka Táckové a tak jsem se s GPS v ruce vydal za šipkou. nejprve jsem se pokusil hřbitov obejít. Brzy se mi ale potvrdilo, že keš by měla být ukyta spíše v areálu hřbitova. Vrátil jsem se a pronikl jsem do hřbitova. Už jsem byl blíže než na 100 m, když mne zastavila branka vedoucí do další části hřbitova. Branka nešla otevřít, tak jsem to vzdal.

Stage Židovské čtvrti

Po přesunu autem k železářství jsem se vydal na kratičkou multinu ŽČ. Nejprve jsem spočítal okna synagogy. Vyšlo mi to na 20, ale jistý si nejsem. Pak jsem zjistil, že lípa byla vysazena k výročí okupace zpřátelenými armádami. Na soše jsem zjistil počet písmen v horním řádku (3) a nakonec letopočet na kostele – 1717.

Okolo Ulricha (29.12.2010)

Zaparkoval jsem auto u zimáku a nejprve se vydal do Jiráskovek.

Marný pokus o finálku The town of stone beauty

Pokusil jsem se znovu o nalezení Ttofsb, ale marně. Pod sněhovovou nadílkou se to fakt nedalo.

Stage 6 Procházky Hradcem

U Hučáku jsem si ověřil stage 6 = 1.

Stage 5 Procházky Hradcem

U Gymplu JKT jsem zjistil 4.

Stage 1 Safari HK

Nedaleko JKT jsem objevil lva s „příkladem“ 1925-27.  Výsledek tedy je 1898.

Stage 1 The town of stone beauty

n –0,140

E +0,063

Devadesátáosmá keš JUDr. Ulrich

Tentokrát jsem šel najisto. Vzduch byl mudločistý a tak jsem skusil odstranit kámen. Opět to nešlo. tentokrát jsem se však nevzdal a na kámen jsem několikrát dupnul. Hýbal se. Odstračil jsem ho a vynadal krabici. S krabkou jsem si poodešel kus dál k lavičce a rychle jsem zalogoval. Problém nastal s uzavřením krabky protože se sundala těsnící gumička. Marně jsem se prokřehlými prsty snažil gumu nandat zpět. Nakonec jsem krabku přivřel a vrátil na místo.

Stage 4 Procházka Hradcem

Marně jsem hledal na mostě kovový kruh s písmeny.

Stage Batardo Zapomenuté pevnosti

Naučná stezka se jmenuje Po stopách ustupující Rakouské armády.

Stage 3 Procházky Hradcem

Lampa má 8 svítidel a batardo má 7 vrstev.

Devadesátádevátá keš „Díkyzabodovka“ na D11 (30.12.2010)

Při cestě do Mostu zastávka na odpočívadle u Mc Donaldu. Koupil jsem si bufet do auta a pak jsem zajel k opuštěnému piknikovému místu. Letmý pohled pod prostřední stůl, klasicky maskovaná krabka od většího tiktacu, zápis v autě.

Silvestrovský megaodlov v Mostě (31.12.2010)

Při návštěvě Mostu jsem chtěl odlovit hned několik místních keší a především jsem chtěl prolomit magickou 100. A protože jsem na 100 chtěl mít památku v podobě fotky, naplánoval jsem jí na earthcache Zkamenělý strom. Na výpravu za keškami se se mnou vydala i Kama.

Stoprvní keš Zazulienky literární cache

Tuhle mystery jsem odlovil od počítače. Její vyluštění bylo založeno na přiřazení citátů z knih k autorům. Něco málo jsem věděl nebo si typnul. něco jsem musel vygůglit a poslení dva zbylé jsem zkusil. Souřadnice mi vycházely ke knihovně, což vypadalo velmi věrohodně.

Při cestě po keškách jsme nejprve zamířili k nejbližší keš, která byla od základny vzdálená sotva 200 m. A protože jsem si 100 šetřil na earthcache, zalogoval jsem Zazulienku oficiálně až jako 101 keš (i když byla ona ve skutečnosti tou 100). Hledání keše nebylo těžké. Už z dálky se dalo odhadnout přibližné umístění keše. Ze směru, ze kterého jsme se blížili ke keši bylo trošku komplikovanější se k ní dostat, ale vyšplhali jsme zasněžený svah a po ilegální stezce podél baráku jsme se dostali až k budově knihovny. Letmý pohled na beton lemující knihovnu odhalil nadělnou díru a druhý pohled odhalil v díře krabici. Snadný odlov.

Marný odlov na mysterku Stadion Josefa Masopusta

Po cestě za earthcachí jsme procházeli kolem téhle mysterky a chtěli jsme jí také odlovit. Již z dálky jsme viděli, že keš bude umístěna někde v nejbližším okolí hospody. Ještě než jsme k hospodě došli informoval nás místní týpek, že jestli jdeme do hospody, tak že je zavřeno. Ujistili jsme ho, že nejdeme do hospy a začali jsme se nenápadně rozhlížet. Mikro keš jsme však nikde neviděli, za to se na nás zaměřili mudlové ze zavřené hospody. Prohlédli jsme zběžně místa, která se nejvíce nabízela a pak jsme raději mizeli pryč bez keše. (možná přeci jen byla v tom okapovém kanálku).

Stá keš  Zkamenělý strom

Tuhle keš jsem si záměrně vybral pro odlov č. 100 (ve skutečnosti byl 101). Chtěl jsem na 100 mít nějakou lepší keš, navíc to měla být moje první earthka a podmínkou je stejně fotka, takže jsem spojil příjemné s nutným.

Zkamenělý strom jsme našli hladce a já využil Kamu jako fotografku. Rozvinul jsem svůj mini transparent s číslicí 100 a nechal jsem se zvěčnit. Magická hranice padla i oficiálně.

Stodruhá keš Gympl

Tak z téhle keše jsem měl trochu obavy. Obtížnost 3 u tradičky zněla dost dramaticky. Úkryt měl být rafinovaný a maskování dokonalé. Přiblížili jsme se s kamou k inkriminovanému místu a obhlédli jsme situaci. Tamhle ten strom u silnice by to mohl být. Došli jsme ke stromu a hned mě zaujala jedna z větví. Vzal jsem za ní a hups měl jsem jí v ruce. Maskování bylo opravdu dokonalé (logbook přímo ve větvi), nic méně úkryt odhalen okamžitě.

Stotřetí keš Kruhák u Luny

Tady jsem zase počítal se snadným odlovem a situace zase tak žůžová nebyla. Když jsme došli ke kruháku uviděli jsme již z dálky uprostřed kruháku lavičku se souchou. Nic jiného tu nebylo a tak jsem usoudil, že krabka bude tradičně na magnetu pod lavičkou. Snadné. Jenže problém v tom, že k lavičce nevedla žádná oficiální cesta. Stopy ve sněhu naznačovali, že kačeři volili různé přístupové cesty, ovšem žádná nebyla příliš legální. Kruhák u luny je dosti rozsáhlý a je obehnaný ze všech stran zábradlím, aby si tudy chodci nekrátili cestu a chodili pěkně okolo po přechodech. Já se tedy musel vydat do zakázané zóny a to co nejrychleji, abych nějak nenarušoval provoz. Podařilo se. O nenápadnosti nemůže být ani řeči, protože tady je člověk vyloženě na ráně. Rychlý odlov pouze s razítkem.

Stočtvrtá keš Divadelní představení

Tuhle mysterku jsme luštil od počítače a jeden z údajů (rok výroby busty) jsme nikde nesehnal a tak jsem ho odhadnul. Vycházelo mi to celkem nadějně do jednoho z obřích ozdobných „květináčů“ (ve skutečnosti jakési terasy s okrasnou zelení okolo divadla).

Při příchodu na místo jsme hned zjistili, že hint i mapa celkem dobře sedí na jeden z „květináčů“. Keš měla být ukryta pod keři, ale ty byly ukryty pod sněhem. Kama statečně odhrabovala a šátrala v pichlavém podrostu, ale marně. Také jsem to zkusil a taky marně. Pro jistotu jsem ještě ověřil datum na bustě. Ten byl překvapivě 1914, což tedy neodpovídalo údaji „mezi světovými vákami“. Díky nějaké zvláštní náhodě však i po přepočtu vycházelo umístění keše na to samé místo, kde jsme již šátrali. Ještě jsem absolvoval jeden zoufalý pokus a hle něco jsem nahmátl. Byl to kus mramoru, který zakrýval přimrzlou keš v černém igelitu. Keš jsem musel od podkladu odtrhnout, což odnesl igelit. Ale odloveno máme !

Závěrečné statistiky a vyhodnocení roku 2010:

V roce 2010 bylo loveno v období od 3.7.2010 do 31.12.2010. (181 dní)

Celkem bylo za toto období odloveno 104 keší.

V průměru tedy za sledované období bylo odloveno 0,57 keše za den.

Nejvíce keší bylo odloveno v měsíci září a to 26 (0,86 keše na den).

Dále v říjnu a prosinci bylo odloveno po 20 keších (0,67 keše na den).

V červenci bylo odloveno 14 keší (0,5 keše na den).

V listopadu 13 keší (0,43 keše na den).

Nejméně keší bylo odloveno v srpnu 11 (0,35 keše na den).

 

Z celkového počtu keší bylo odloveno 63 tradičních keší, po 20 od mystery a multi keší a 1 earthcache.

Z celkového počtu keší bylo 51 small keší, dále 31 mikro keší, 20 regullar a po 1 large a jiná velikost.

 

Z celkového počtu keší jich bylo 74 odloveno v Královéhradeckém kraji, 9 v Pardubickém,  6 ve Středočeském, 5 v Ústeckém a Libereckém, 3 v Praze a po 1 v Jihočeském a Olomouckém kraji.

 

Průměrná obtížnot keší byla 1,9.

Průměrná obtížnost terénu byla 1,8.