2012

Neúspěch na wigu Kobra 11 jede do Prahy (1.1.2012)

Cestou z Mostu jem naplánoval odlov wiga Kobra 11. Ohlasy byly dobré a tak jsem se dost těšil. Startovaní zóna byla na prvním odpočívadle za Lovosicemi. Wigo se slibně rozběhlo. Následoval však poněkud problematický lov zón. Lítal jsem po parkovišti s GPS v ruce a musel jsem vypadat kouzelně. No první zastávku hry jsem nakonec zvládl a hra mě poslala na další benzínku až těsně před Prahou. Tady se situace opakovala. Tedy problematický odlov zón, což komplikovalo i zadávání odpovědí a postup dál. Dostal jsem se do situace, kdy jsem měl v inventáři mapu a věděl jsem tedy kam dál, ale v samotné hře jsem neudělal krok, který by mne na tuto lokaci poslal. A protože jsem nechtěl zdržovat rodinku, pokusil jsem se zajet na další a nejspíš finálovou zastávku na další pumpě. Zastavil jsem na další pumpě, ale jak se ukázalo, bez úspěšného vyřešení situace na předchozí pumpě se hra dál nepohne. A tak jsem to vzdal a pokračoval jsem domů. Doma jsem řešení z druhé pumpy dodělal a hra mě poslala dál. Pozdě. 

326 Jílák (3.1.2012)

Tak se nám udělal na leden krásný, skoro jarní den. Našel jsem novou keš u Rokytna a vyrazil jsem na ni. Chvilku jsem řešil parkování a nakonec jsem se vrátil na místo, kde jsem parkoval při odlovu Přesypů u Rokytna. Odtud vedla podmáčená polňačka směr keš. Samotná keš byla v lesíku na břehu rekultivovaného rybníčku Jílák, což je místo s pěknou atmosférou. Přes podmáčený terén jsem se dostal do blízkosti keše a díky tomu, že jsem měl v hlavě fotohint jsem maskování keše našel rychle. Keš byla maskována dřevem vykukujícím ze země, což bylo maskování pro dekl zemní keše.

327 Kódovaný obrázek (10.1.2012)

Tuhle keš jsem vyluštil chvíli po jejím zveřejnění, ale k odlovu jsem se dostal mnohem později. Volno, které se mi odpoledne udělalo bylo příjemné a tak jsem přemýšlel kam na kešku. Vybral jsem KO. Autem jsem zajel až do Skřivan a bez potíží jsem trefil správnou odbočku a nakonec i ideální parkovací místo. Park za zdí byl liduprázdný a já mířil za šipkou k první stagi. Když jsem uviděl dřevěný mostek pochopil jsem, že budu pátrat právě zde. Hledal jsem cosi malého, čeho je více kusů. Do oka mi okamžitě padli stříbrné hřeby ve dřevě mostku. Zkusil jsme za jeden vzít a hle šel vyndat ! Byla tu cedulka, ale ne se souřadnicemi finálky, ale se vzkazem, že tenhle to není. Tak jsem vytahal další a další, ale výsledek byl stejný. Počet hřebů však neseděl. Jeden chyběl. Tak jsem mostek prozkoumal pořádně a našel jsem ještě jeden trochu stranou. A to byl on. Souřadnice finálky byly moje. Zadal jsem je do GPS a cíl nebyl daleko. O kousek dál jsem spatřil další mostek a situace odpovídala hintu. Vlezl jsem pod mostek a ve stínu jsem uviděl ukrytou černě maskovanou krabičku.

328 Poklad na Stříbrném jezeře (13.1.2012)

Při revizi keší v okolí Hradce jsem narazil na starý rest PnSj. Tuhle mysterku mám už hodně dlouho vyluštěnou, ale vyzvednutí už 2x nedopadlo (jednou tu keš nebyla a jednou se tu motak mudla). Tak jsem ji zkusil potřetí. Počasí bylo dosti nepříjemné (studený vítr). Parkování už znám. Největší potíž je tentokrát překonání Hradubické. Pak jsem trochu zakufroval a lekl jsme se, že v cílové lokalitě jsou rybáři, ale pak jsme pochopil, že mířím na špatné místo. Podle trubek jsem zamířil správně a koukal jsme abych někde nezapadl do bahna. Na poloostrově byl klid, jen na Opaťáku se dělaly velké vlny. Přístup ke keši nebudil důvěru. Trochu jsem se bál, abych nesklouznul do vody nebo aby neujel písečný břeh. Vše dopadlo dobře. Odhadoval jsem, že keš bude v největším stromě s největším kořenovým systémem. A pak jsem uviděl obal, černou igelitu. Následovalo trochu šplhu a natahování a už jí mám. Musel jsem si dávat pozor, aby mi severák vevyrval logbook, ale dopadlo to dobře. Keš jem uložil a rychle jsem zamířil do tepla.

Školení v Čerňasu (16.1.2011)

Tak tahle příležitost k odlovu se naskytla hodně nečekaně. Ráno jsem se dozvěděl, že půjdu jako záskok na školení, jenže to pro mě nebylo vůbec k ničemu. A tak jsem provedl zápis u vchodu a rychlý ústup. Něco jsem si vyřídil v Hrádečku a pak jsem zamířil za kešemi.

Stage 1 Hotelová

Přímo v Čerňasu se nachází stage 1 Hotelovky. Počet schodů je 11.

Marné hledání finálky Ikaru

Cesta mě zavedla k předpokládané finálce Ikaru. Auto jsem dal na parkoviště u trafačky a obhlédl jsem předpokládaný prostor, kde měla keš být. Nic zajímavého jsem tu však neviděl.

329 Památný dub v Probluzi

Další cesta vedla přes Stěžery směr Nechanice. Zahnul jsem na Probluz a dojel jsme k úvodní stagi multiny PdvP. Tady jsme vyhledal dub a porozlédl jsem se po sloupu s číslem. Našel jsem a v autě jsem dal dohromady souřadnice finálky. Dojel jsme kus od ní, zaparkoval jsem za školou a došel jsem si kus po polňačce ke stromům v úvozu. Na finálních souřadnicích jsem prozkoumal bordel u paty stromu, al pak jsem uviděl dutinu v koruně a zde keš. Výhled byl od keše famózní.

330 Quirinův kult (28.1.2012)

Po cestě z Bohárny směr Praha jsme se na dálnici zastavili pro benzín. To je náhoda, že to bylo na odpočívadle, kde je i jedna drajvka. Po natankování jsme dojeli skoro až ke keši, já vyběhnul a začal jsem pátrat po keši ukryté v lavičce. Vyzkoušel jsem trubky vzadu na lavičkách, které byly opatřené krycími špunty. Asi třetí špunt byl ten pravý. Šup s keší do auta, zapsat a hurá do Mostu.

Sobotní odpoledne v Mostě (28.1.2012)

Po příjezdu do Mostu jsem se na základně dlouho neohřál a už jsem razil za kešemi. Moje kroky vedly směr stadion, kde už jsme loni s Kamykadze marně hledali mysterku Stadion Josefa Masopusta. Teď jsem byl o něco lépe připraven a  z mapy jsem pochopil, že keš není před hospodou, ale za ní. Přímo na místě jsem si ověřil, že můj odhad situace byl zcela správný. Mezi nízkým a dlouhým barákem kde se nachází hospody a krámky a vlastním stadionem se nachází zastřešená ulička. Vešel jsem do ní a hned jsem zaregistroval chlapíka, který se tu potuloval. Mohl by to být kačer a nebo taky ne. Rozhodl jsem se dělat nenápadného a tak jsem šel uličkou dál. Jen pohledem jsem hledal možný úkryt mikro keše. Můj pohled neomylně zamířil na kanálek okapu a řekl bych, že jsem tam mikrošku zahlédl. Šel jsem však dál jako by nic a po čase jsem se ohlédl. Chlapík se kolem keše podivně ochomýtal a tak jsem se rozhodl pozměnit plán a zamířit nejprve k nedalekému Narkissosu.

331 Narkissos

Od stadionu jsem přešel přes hlavní Mostecký bulvár a ocitl jsem se v cílové zóně Narkissosu. GPS mne neomylně dovedla ke skupince tří nižších borovic. Hint jasně směřoval k větvi a tak jsme začal stromky obhlížet. Brzy jsem zjistil, že kolem stromu je nakladeno hned několik psích nášlapných min a tak jsem musel svou pozornost zaměřit nejenom na větve, ale i na zem. Pátrání však bylo dosti marné a já začal uvažovat o tom, že tuhle keš vzdám. Naštěstí jsem ve chvíli kdy jsme přestal intenzivně hledat keš na jedné z větví zahlédl. Dost slušně splývala s okolím. Byla to PETka přidrátovaná k větvi. Další drobný zádrhel nastal při vyndavání logbooku z keše, neboť sešitek byl hodně na těsno. Nakonec to však klaplo.

332 Stadion Josefa Masopusta

Od Narkissosu jsem se tedy vrátil znovu do uličky u stadionu a to na místo, kde jsem zřejmě keš zahlédl. A opravdu tam byla. V mikro obalu byl igelitový pytlíček s bílým obsahem. Vše připomínalo dávku drogy, ale byl to pochopitelně papír – logbook. Právě když jsem se na papírek zapisoval vjelo do uličky auto, což by zas tak nevadilo, kdyby nebylo policejní. Očekával jsem, že budu lustrován, ale policajti naštěstí nebyli zbytečně zvědaví.

333 SHD Komes

Od stadionu jsem míři vzhůru do kopce k nedaleko se tyčícímu věžáku SHD Komes. Právě zde se měla nacházet úvodní stage mysterky SHD.  Prvním úkolem bylo najít hlavní vchod. To se mi povedlo. Dále jsem musel najít zelenou na železe. Z listingu a logů jsem se dovtípil, že zelená bude ještěrka a tak jsem kolem vchodu začal hledat ještěrku. Na železných sloupech jsem viděl letáky a plakátky a tak jsem si říkal, že by ještěrka mohla být podobně umístěná. A byla. Ještěrka sice není nijak výrazná a kdybych nehledal ještěrku asi bych na první pohled ani neřekl, že koukám na ještěrku. Byly na ní jasná čísla, která jsem doplnil do vzorce a GPS mi ukázala, že finálka je na Liščím vrchu jen kousek od finálky Xena. Telefon však ukazoval také, že velmi brzy dojde baterka. Proto jsem přišlápl do kroku a za chvíli jsem stoupal na Liščák. Baterie naštěstí vydržela a tak jsem po chvíli odbočil z cesty a v trochu divočejším terénu jsem začal dohledávat. Hit byl díra po granátu a GPS mne dotáhla k jakémusi příkopu. Jenže pod žádným z kamenů jsem keš nenašel. Po chvíli bloudění jsem se rozhodl zónu rozšířit a hle našel jsem sice menší díru, za to tu správnou. Ve stěně díry se nacházela zapuštěná trubka ledabyle zakrytá kusem betonu. Teď už mne čekal jen návrat na základnu, do tepla.

Cestou z Mostu do Bohárny (29.1.2012)

Neděle byla ve znamení cesty z Mostu domů. Plán byl jasný. Dokončení Kobry 11 a nějaká keš na Čerňáku.

334 Kobra 11 jede do Prahy

Tohle wigo bylo vlastně první keší, kterou jsem lovil v letošním roce. A neodlovil. Minule jsem skončil na špatně zvládnuté komunikaci s hrou. Jak jsem pak doma zjistil, stačilo udělat jediný krok a zřejmě bych keš odlovil už minule. No nic. Naštěstí jsem poměrně brzy dostal příležitost k reparátu. Cesta k pumpě PAP Oil  proběhla hladce. Zaparkoval jsem za kamionem a zapnul jsem hru. Hra však ukazovala u pár stovek metrů jinam a já si pomyslil, že mám i tentokrát smůlu. Naštěstí stačilo zapnout GPS. Teď už byl výsledek lepší a hra mne posílala asi 30 metrů daleko. Oběhl jsem tedy pumpu a provedl jsem dokončení příběhu hry a získal jsem finální souřadnice. Hurá. Zadal jsem je a vyrazil směrem, který jsem očekával, tedy do nedaleké divočiny. GPS mne stáhla k rumišti se zbytky betonových panelů a pichlavých keřů. To zcela odpovídalo hintu. Prodral jsem se tedy pře trny blíž, ale keš jsem neviděl. Opět jsem se zde chvíli motal a pak jsem se rozhodl zkusit to více ze široka. A to pomohlo. Vrátil jsem se na chodníček a popošel jen o kousek dál a už jsem jí viděl – oranžovou zemní trubku zaklopenou betonem. Krabku jsem tedy donesl do auta a zde jsme provedli zápis. Při návratu jsem dokončil hru zadáním kódu z krabky a získáním otevíracího kódu.

MCM (1) - neúspěch

Dorazili jsme na Čerňák, kde proběhla povinná Ikea. Další nákupní maraton jsem však odmítl a vyrazil jsem za keší MCM(1). Byla celkem zima a mezi paneláky na Čerňáku to pěkně fičelo. Cgeo se nemohlo dlouho chytit a tak jsem šel po paměti, naštěstí správným směrem. Cgeo se probralo až ve chvíli, kdy už jsem viděl cílovou zónu – nadchod. Na samotném nadchodu byl celkem slušný provoz, takže podmínky pro dohledávání keše nebyly dobré.  Zkoušel jsem ledacos, ale keš jsem prostě nenašel. Mudlo provoz navíc houstl a tak jsem to vzdal. Jak se ukázalo později, keš byla ukradena a v době mého pátrání už byla pryč.

335 Tubus cache

Na návrat k Čerňák bylo ještě dost brzy a tak jsem se rozhodl pro odlov Tubus cache. Souřadnice se mi naštěstí podařilo vydolovat ze svých příprav na netu a tak jsem je zadal do GPS. Keš měla být dál než jsem původně předpokládal. Tak jsem trochu přišlápl a vydal se směr Tubus. Propletl jsem se sídlištěm a přiblížil jsem se k tubusu metra. Našel jsem si přístup nahoru na tubus. Na promenádě sice bylo pár lidí, ale když jsem se přiblížil ke keši byla promenáda prázdná. GPS mne dotáhla do prostoru hledání a já zběžně prohlédl opláštění tubusu. Tady někde by měla být. Nebo ne ? Podle mapy to spíš vypadalo na to, že keš je spíše zvenku ve směru od silnice. Jenže jak se tam dostat ? O kus dál mířily z tubusu správným směrem schody. Zábradlí však bylo příliš vysoké. Vrátil jsem se tedy na tubus k vyhlídnutému místu, ale ani druhá prohlídka nedopadla dobře. No nic na ČM mi dnes nebylo přáno. Vydal jsem se po tubusu směr ČM, když tu mne náhle dohnali dva kluci: „Dobrý den ? Nejste náhodou taky kačer ?“  Přitakal jsem a z kluků vypadlo, že keš vyndali a poodnesli jí dál k zalogování. Tak jsem s nimi šel na místo a lognul jsem se taky. To už na místo dorazil i jejich dospělý doprovod. Dlouho jsme se nevybavovali a šli jsme každý svou cestou.

336 Autobusové zastávky (3.2.2012)

Při další cestě do Mostu jsme projížděli Želkovice a právě tady se nabízela drajvka s názvem Autobusové zastávky. Rozhodnutí k odlovu bylo rychlé. Kama zajela na odbočku na Řisuty, prakticky přímo před autobusovou zastávku. Název keše i hint jasně napovídaly, že hledat je potřeba zde. Jenže keš  tu nebyla. Zaměření GPS však ukazovalo poněkud  jinam. A tak jsem se nechal vést až jsem skončil u plotu na křižovatce. A tady byla. Klasická trubkovka.

Sobotní Mostecké keškování (4.2.2012)

Sobotní dopoledne bylo pro někoho ve znamení divadla pro děti a pro jiného ve znamení keší. Já jsem tedy dovezl rodinku do divadla a operativně jsem zvolil keše za kterými se vydám.

První stage Kaple křížové cesty

Dojel jsem pod Hněvín k startovní lokaci multiny Kaple křížové cesty. Zaparkoval jsem a došel k nedaleké infotabuli. Zde jsem určil odpovědi a v autě jsem pak vypočítal finálku. Čekal jsem , že mne to hodí na konec ulice nebo někam v dosahu, ale hodilo mě to někam na úpatí Hněvína. Netušil jsem jestli je to tak správně, netušil jsem jak se tam dostat nebo kde případně zaparkovat auto.  Tak jsem dál nepokračoval.

337 Hněvín

Od Kaple křížové cesty jsem se autem přesunul nahoru na Hněvín. Byl tu klid a mír. Tak jsem se vydal na obchůzku kolem hradu. Dorazil jsem po cestě do prostoru, odkud to ke keši bylo jen pár desítek metrů, jenže cestou necestou a to po dosti strmém a kluzkém svahu. Hledal jsem tedy jinou cestu. Musel jsem se vrátit skoro až do výchozí pozice k autu a odtud po cestě klesající dolů směr keš. Po chvíli už cesta klesala moc a keš byla někde ve svahu přede mnou. Naštěstí byl terén relativně shůdný a po pár metrech jsem se dostal dokonce na jakousi pěšinku. Úkryt keše byl jasný. Pařez s viditelně uříznutým vrškem, jako deklem.

338 FK Baník Souš

Ze Hněvína jsem sjel dolů a zamířil jsem na další kešku. GPS mne dovedla na sídliště, kde jsem zaparkoval. Ke keši to bylo jen kousek a tak jsem dorazil do daného prostoru. Nebylo úplně mudloprázdno, ale lovit se dalo. Brzy jsem našel pařez a v kořenech krabičku.

Pardubický Globuskešing (10.2.2012)

V pátek bylo rozhodnuto, že vyrazíme na nákup do Pardubic, do Globusu. Rychle jsem se podíval po keších a jelo se. Rodinku jsme vypustil do nákupního centra a já vyrazil za kešemi.

339 Pardubice-Trnová

Od Globusu byla nejblíže keš  Pardubice Trnová. Cestičkou podél lesíka jsem došel do blízkosti keše a pak jsem se musel zanořit do porostu. V okolí bylo dosti objektů (padlých stromů), které odpovídali hintu. Také zde bylo jasně vidět, že kačeři hledali. První pokus nevyšel, ale hned u druhého mi padlo do očí jasné maskování kusem dřeva podivně zasunutým do prostoru pod stromem. Keš tam opravdu byla.

340 Lesopark Jiřího Potůčka

Od Pardubice-Trnová jsem se přesouval k další tradičce v okolí. Jenže nastaly problémy s CGEO a tak jsme chodil po zmrzlém poli mezi lesíky tam a zpět. Pak jsem musel obnovit datové toky a rázem se vyjasnilo. Rychlým krokem jsem šel za šipkou asi půl kilometru až jsem se dostal opět do blízkosti keše. Dohledání probíhalo zase v lesnatém terénu a klaplo bez větších potíží. Keš byla u paty stromu za polínkem. Pak už jsem jen zmrlý jak drozd rychle pelášil do Globusu, aby se ohřál.

341 Krokodýlí (11.2.2012)

V sobotu nám zavolala Simidara, jestli prý nepojedeme do Dobré Vody na ledové sochy. Souhlasili jsme a navíc jsme (tedy Kama a Ela) si vzali brusle. Přímo v lokalitě kam jsme mířili bylo několik keší a tak došlo i na tuto kratochvíli. Zaparkovali jsme přímo v Dobré Vodě, ale k rybníku to ještě kousek cesty bylo. Na rybníce samotném bylo kromě krásných soch celkem dost rušno. Vydali jsme se s Šímou za šipkou a ta nás dovedla k jasné geovrbě. Škoda jen, že na ní byly položené věci některého z bruslařů. Bylo nám celkem trapné prohledávat vrbu v těsném sousedství cizích věcí a tak jsme čekali. Po nějaké době sice bruslař sbalil věci a odkráčel, ale místo něj se k vrbě postavila vášnivá kuřačka. No a pak už se konečně zadařilo. Keš byla skutečně vsunuta do dutiny ve vrbě.

342 Pardubické městské obvody VII (12.2.2012)

A zase do Pardubic a zase do Globusu. Nákup je potřeba zpestřit a tak jsem se vydal za další tradičkou v okolí. Vyrazil jsme po chodníku podél silnice a dorazil jsem do prostoru keše. Ten byl celkem dobře odcloněný od rušné silnice  a bylo jasné že keš bude v některém ze stromů. Našel jsem jí celkem rychle.  Byla to jen filmovka v dutině stromu, jenže tu nebyla tužka a já u sebe taky žádnou neměl. Naštěstí byl přes silnici Interspar. V trafice tužku neměli a v hypáči měli jen kuličková pera za 50 Kč. No co se dalo dělat. Koupil jsem ho. Zápis do keše už byla rychlovka.

343 Bohárenský vodník (22.2.2012)

Po několika pokusech marného pátrání jsem tuhle mysterku odložil na neurčito. Nedávno jsem znovu narazil na "výměnou síť" souřadnic k mysterkám a poprvé jsem jí využil. Je to nečestné a nesportovní, ale ...  Po týdnu čekání jsme konečně získal finální souřadnice a zjistil jsem, že finálka se nachází zhruba 30 m od souřadnic, kde jsme hledali. Kde jsme při výpočtu udělali chybu už jsem nezjišťoval. Dle mapy se zdálo, že na břehu mlýnské Bystřice je jasný geoobjekt. Vyrazili jsme tedy malou rodinou procházku. Jeden z cílů byl odlov finálky. Došli jsme až ke mlýnu a zjistili sjme, že další cesta povede silně podmáčeným a bahnitým terénem. Pro finálku jsem tedy vyrazil sám. Výhodou bylo, že v zimním období je vegetace v útlumu a tak jsem se nemusel brodit žádnou velkou džunglí. Přesto jsem si nabral do botek a pěkně jsem si je zmáchal. Dorazil jsem k vrbě, obešel jsem jí a krabku bez problémů našel.

344 Popeláři všech zemí spojte se (24.2.2012)

Konečně nová keš v HK. Sice mysterka, ale odlov spočíval jen v googlení a to proběhlo sice s drobnými potížemi, ale nakonec doxina hlásila správné souřadnice finálky. Odlov proběhl za polední pauzy. Auto jsem nechal u krajnice a jal jsem se prohledávat přístřešek pro kola. Míst kam lípnout magnetickou mikrošku bylo dost a mě se zprvu nedařilo. Nakonec jsem jí našel trochu stranou za okapem.

Marná Deštná (25.2.2012)

Sobotní ráno v Deštné bylo ve znamení vyspávání po opici. Ne však u mě. Já jsem se nakonec dostal z ubytování ven a zamířil jsem po šílené ledovce směr náměstí a kostel. Kde je zdejší keš Deštné - kostel sv. Marie Magdaleny jsem zhruba tušil, ale přivítala mě obrovská zledovatělá hromada sněhu vyhrnutá ze silnice. Keš přesto měla být lovitelná. Pokusil jsme se hromadu obejít, ale ani to k cíly nevedlo a tak jsme zamířil na druhou blízkou keš Památné stromy s Deštném Dub. Doklouzal jsem dolů na křižovatku a vydal se slepou ulicí ke keši. Znovu mne přivítala zmrzlá sněhová nadílka. Bohužel zase nic.

345 Zvoneček (26.2.2012)

Při cestě do Hornbachu jsem zajel k téhle drajvce. Jenže tady se procházela babička s vnučkou a tak jsem udělal v Pohřebačce kolečko a hurá na nákup. Po cestě zpět už tu bylo liduprázdno a já vpohodě odlovil. Keš byla vidět na stohonů, položená volně v rozsahu pod stříškou infotabule.

346 Nemocniční lůžková 1 (26.2.2012)

A další nová keška. Luštění-googlení celkem snadné, i když ne bez chyby. Každopádně finálka vyšla a tak jsme při cestě z nedělního oběda u našich zastavili na parkovišti u nemocnice a já zaběhl mezi nedaleké stromy. Umístění keše bylo jasné hned. Nová ptačí budka svítila do dálky. Po otevření víčka mi hned padla do oka schovka přímo ve střeše budky a také vtipný vzkaz od autora přímo v budce. Tak tohle už jsem viděl na Vodě č.5, ale neodlovil !

Další neúspěch na Vodě 5 (27.2.2012)

Po včerejší inspiraci na Nemocniční lůžkové jsem zajel zase na Vodu 5. Celkem se to tu změnilo a kdosi řádně probral stromy v cílové oblasti. Budku jsem však nakonec našel a otevřel jsem víko. Jenže keš tu nebyla. 

347 Biřička a Cikán (29.2.2012)

Při revizi keší kolem základny NHK jsem s překvapením zjistil, že se změnily parametry keše Biřička a Cikán. To co bylo pro mne nelovitelné se stalo lovitelným ! Přepočetl jsme finální souřadnice a ze dvou možností jsem vybral tu, která plně odpovídala popisu uložení. Za poledne jsem zajel k Cikánovi, nechal jsem zde auto a vyrazil v jarním počasí k cíly. Cílovou oblast jsem identifikoval a zbývalo jen najít zde ten správný vývrat. GPS mne naštěstí slušně navedla a tak jsem za chvilku tahal finálku i s TB. Po návratu jsem zjistil zisk speciálního suvenýru, který se váže k dnešnímu výjmečnému dni.

348 Zasedací pořádek (29.2.2012)

Krásné počasí lákalo k dalšímu odlovu. Využil jsem situace a navrhl jsem doma cestu do Chlumce na nákup a na pizu. Návrh byl přijat s nadšením a nevadilo ani, že slovíme jednu keš. Zasedací pořádek už mám chvíli vyluštěný (dokonce 2x) a luštění se mi líbilo. Dojeli jsme za Chlumec a po polní cestě mezi loukami jsme dorazili na křižovatku v lokalitě Amerika. Je to tu moc hezké a také nedaleká restaurace láká k budoucí návštěvě. U křižovatky je pár naaranžovaných samorostů a pod jedním z nich nachází Kama keš.

Indicie k mulině Po budovách UHK (5.3.2012)

Při pěší cestě k našim odlovena jedna indicie UHK. Tak tedy zvíře na budově kolejí drží v prackách 1 písmeno. C=1

Rekordní odlov v Poorlicku (6.3.2012)

Vydařilo se snad úplně všechno. Počasí i keškování a je z toho denní osobáček !

V 7:30 vyrážím z NHK s pečlivě sestaveným plánem na multiodlov.

349 Fotbalová

Tuhle mysterku jsem vyluštil vlastně náhodou. Šifra byla tak akorát těžká, takže jsem jí dokázal lousknout a měl jsem radost, že jsem na ní přišel. Jenže finálka se nachází mimo můj běžný akční rádius. Ale dnes byla při cestě. Autem jsem trefil napoprvé odbočku ke hřišti v Albrechticích. Parkoviště prázdné, nikde nikdo. Vydal jsem se za šipkou jen pár desítek metrů od auta a ocitl jsem se na rohu plotu. Nabízelo se, že mikro bude v plotové trubce a bylo.

350 Zracdlové vily

Tahle tradička je relativně nová a byla při cestě k rychlému drajv odlovu. Zaparkoval jsem úplně ideálně, vyběhl jsem z auta do uličky mezi vilami a hned na první pohled jsem saptřil na sloupu funglovou elektrickou krabičku. Bylo to ono. Moc hezké provedení.

Neúspěch na Socha bubeníka

Až do Ústí šlo vše naprosto ideálně podle plánu. V Ústí jsem chtěl při příjedu odlovit Bowling cache, ale minul jsem odbočku. Zaparkoval jsem na vyhlídnutém parkovišti a vzhledem k dostatečné časové rezervě jsem se ihned vydal k nejbližší keši Socha bubeníka. Sochu jsem našel, ale keš ne. Měla být na rohu budovy, ale nikde jsem nic nenašel. Hledání nebylo příjemné, neboť mne mohli z oken sledovat desítky očí. No nic, keší je tu dost.

351 Hernychova vila

Zahnul jsem Masarykovou ulicí vzhůru do centra a po cestě jsem našel oficiální cíl své cesty - finančák. Do 10 hodin však byla ještě více než hodina. Nejbližší keší tak byla Hernychova vila. Došel jsme až do blízkosti keše a scháněl jsme se po Tatranu z hintu. Našel jsem ho na značce a z druhé strany byla filmovka. Jenže dost vysoko a tak jsem jí musel sundat s výskokem. Keš jsem vrátil o trochu níž.

352 Bratrská Aust

Hlavní cíl dnešního keškování, wigo Bratrská Aust. WherYouGo jsem spustil na náměstí a hra mě navedla k očekávanému startu před budovou Sboru. Dál mne hra vedla ke kostelu a pak zpět na náměstí a dále dolů na křižovatku u Avionu. Potom jsem neomylně mířil k železničnímu nadjezdu, kde jsem chybně zahnul směr nádraží. Po chvíli jsem pochopil omyl a vyrazil jsme směrem k Mendriku. U Mendriku byl závěr wiga a hra mne odeslal por finálku nedaleko podle říčky k lesu. Zde mi přístroj ohlásil, že mám hledat finálku. Široký pojem, ale naštěstí byla schránka hodně výrazná. Na stromě se nacházela pěkná velká budka a v ní pěkný vojenský minikontejner. Keš jsme tedy našel, ale nedostal jsme obligátní odemykací kód. Ale to je nedostatek hry, ne můj. Celkově se mi wigo moc nelíbilo. Šlo jen o průvodce a to nijak zvlášť propracovaného a zajímavého. 

353 Roskotovo divadlo

Ještě stále bylo trochu času a tak jsem se rozhodl to vzít kolem divadla. Hint seděl, byl tu naprostý klid a odlov byl naprosto bezproblémový, filmovka s magnetem byla v železném sloupku.

Neúspěch na Centrum

O tuhle kešku jsem se snažil už při odlovu Bratrské Austi a teď při cestě od divadla podruhé. Už jsem si byl téměř jistý, že keš bude v kovové plastice, ale důkladnější prohlídka plastiky nepřinesla objev keše. No důkladnější. Ono není moc příjemné lozit po plastice před budovou Městské policie.

354 The Big Boy

Od Centra jsem se vrátil budově Sboru a vešel jsem vrátky na zahradu s hřištěm. A tady byla schránka na keš, jakou jsem ještě neviděl (ale čekal jsem jí). Velikánský zelený kontejner s odklopným víkem, jištěným zámečkem s číselnou kombinací. Odemknul jsem a vzal jsem do ruky logbook. Nebyl to logbook, ale jakási knížka s náboženskou tématikou a TB. Logbook byl velký sešit položený vedle. No paráda.

355 Bowlingová keš

Po vyřízení služebních věcí na finančáku jsem se vrátil k autu. Zkusil jsme ještě jednou letmo Sochu bubeníka, ale marně. Tak jsme zamířil na Bowlingovou keš. S přiblížením byly znovu problémy, ale jen úplně nepatrné. Zaparkoval jsem nedaleko keše a snadno jsme jí odlovil. Byla opět ve sloupku plotu a hint navigoval naprosto přesně.

356 Libchavy kostel

Cestou zpět jsem měl v plánu se stavit v Libchavách. Hrubé umístění keše jsem si omrknul při cestě do ÚO a nyní jsem zastavil před místní poštou a pár desítek metrů jsem popošel. Keš byla pod trámem informační tabule. Snadný odlov.

357 Ztracená železniční vlečka

Poslední z plánovaných keší bylo další wigo, tentokrát v Doudlebech. Zaparkoval jsme na vyhlídnutém parkovišti a objevil jsem místní hospůdku, která vařila obědy. Nejprve však keš. Vrátil jsem se po silnici až k přejezdu přes trať a došel jsem k pumpě u trati. Zde začal další průvodce, tentokrát o trochu záživnější a výrazně lépe zpracovaný. Od trati jsem zamířil přes most a k poště a nakonec jsem skončil před areálem bývalé textilky. Zde jsem se dozvěděl souřadnice finálky. Navigace mne vedla do areálu továrny až do nevábného koutku s továrním komínem a moderní elektricjou rozvodnou skříní. Znovu jsme projel konec hry a získal jsem hint. Pak stačilo jen sáhnout po elektrickou skříň a vyndat mikrošku.

Pražský megaodlov (den první 10.3.2012)

358 Černá skříňka letadla DC-9-32

Po příjezdu na základnu Gapa jsem se najedl a hned jsem vypálil do terénu. Rozhodl jsem se odlovit ČslDC932. Za chvíli jsem už byl mezi zahrádkami v oblasti Suchdola a dorazil jsem ke stagi č.1- turistickému rozcestníku. Zde jsem pátral po 6místném čísle. Paní co šla od zastávky za mnou na mě houkla, že do Roztok je to rovně a zmizela v jedné ze zahrádek. Já našel kýžené číslo, dopočítal jsem stage 2 a vyrazil jsem po cestě mezi zahrádkami, směr Roztoky. Do Roztok jsem samozřejmě nedošel. Za zahrádkami se rozprostírala náhorní pláň porostlá starou trávou a cesty se tu větvily. Někde tady začíná Temná Amazonie, ale mne teď zajímalo hledání stage 2. Vyhlížel jsem nějakou infotabuli od naučné stezky, ale celkem dlouho se ukrývala. Nic méně šipka mne k ní dovedla, já spočítal hloh a finálku a pak hurá z kopce, kolem vilky u lesa. V lese mě šipka stáhla z cesty směrem z kopce a já se chvíli motal divočinou. Šipka si mě povodila, ale  nakonec jsem našel žebřík z hintu a přesně v místech, kde měla být keš na mě jukala špatně zamaskovaná rohožka na lesní půdě. Pod rohožkou se v zemi skrývala díra a v ní nádherná červená bedna (černá skříňka) z letadla. Vytáhl jsem jí a zadal kód na zámečku. Nic. Trochu jsem se orosil a podíval se do podkladů jestli mám číslo správně. Bylo správně. Zkusil jsme zámeček ještě jednou a konečně odskočil.

359 Slavoj Suchdol

Od ČslDC932 jsem vystoupal na cestičku a pak zpět na křižovatku na pláních. Zrovna sem dorazil favorit a vyskákala z něj dáma a tři děti. Jedno z dětí mělo na krku znak ještěrky a paní vytáhla papír s přípravou. Zatím co skupinka mířila dolů k černé skříňce, já zvolil nejkraší cestu směr tradička Slavoj Suchdol. Cesta vedla po rozbahněné polňačce podél zahrádek a pak poklidnými ulicemi Suchdola. Když jsem docházel ke keši zjistil jsem, že jsem na ČS nechal tužku. Kešku jsme našel hned, ale vytáhnout jí dalo docela zabrat. Nakonec jsem za rohem do keše prdnul jen razítka a bez problémů jí vrátil za nástěnku.

Pražský megaodlov (den druhý 11.3.2012)

Po běžných raních činnostech jsem urychleně vyrazil autem do Sedlce, abych stihl odlovit naplánované keše. Autem jsem dorazil intuitivně do blízkosti železniční stanice, kde jsem zaparkoval.

360 Praha-Sedlec

Byl jsem vlastně pár metrů od keše, ale dělil mne od ní železniční koridor bez možnosti přechodu. Očekávané podchody či přechody přes koleje se v blízkosti nenacházely a tak jsem musel jít poměrně daleko až na druhou stranu dlouhého perónu, kde byla cesta k podchodu a na druhé straně zase po dlouhém perónu až do prostoru keše. Objektů odpovídající hintu tu bylo víc, ale ani na jednom jsem keš nenašel. Rozhodl jsem se pátrání odpískat, ale pak jsem sám sebe přesvědčil k návratu a ještě jednomu pokusu. Vyplatilo se. Napadlo mne, že by keš mohla být schovaná pod patkou železného sloupu a tak jsem patku okouknul ze všech stran. Byla tam.

361 Los Trešovkos

Od Praha-Sedlc jsem se vrátil stejnou cestou, naskočil jsem do auta a vyrazil dál. Hledal jsem místní kapli, u které jsem očekával finálku multiny LT. Multina začíná v Suchdole, ale já horní stage odhadnul a nechal si jen odlov finálky. Konec konců souřadnice ukazovaly slibně kousek od kaple. Auto jsem zaparkoval na příhodném parkovišti a záhy jsem zjistil, že jsem kousíček od kaple. Kaple byla hezká, ale mě zajímala keš. Nedaleko byla polorozpadlá kamenná zídka, přesně jako z fotografie v listingu. Vše odpovídalo a já se tedy vyšplhal přes zídku do zpustošené zahrady. Tady někde má být finálka. Šipka mne opět povodila a já se začal dívat po pařezu. Pár jsme jich prohlédl a nakonec jsem našel ten pravý asi 2m od místa, kudy jsem do zahrady vlezl. Keš tam samozřejmě byla.

362 Hraběnčino povltavské rejdění 1

Sice jen tradička, ale docela jsem se na ní těšil. Nebyla to drajvka, měla být v pěkném prostředí a také úkryt měl být pěkný. Od kaple jsem vystoupal vzhůru a našel stezky, které zobrazovala geomapka. Snažil jsem se držet plánku, ale nebyl asi úplně přesný a tak jsem za chvíli šel cetou necestou za šipkou a blížil jsme se k uložení keše. Stále jsem neviděl hledané schody. Šipka mne stáhla z cestičky a táhla mne nahoru menší strží a tu jsme spatřil schody. Tak a teď ještě najít ten vymazlený úkryt. Z informací jsem odhadoval, že by mohl být přímo ve schodu. Schody byly tvořeny dlaždicemi a obzvláště ta jedna vypadala trochu odlišně. Vzal jsme za ní a bez potíží jí nadzvedl. Zívala na mě díra a v ní keš.

363 Přívozy Charon 3

Od Hraběnky jsem seběhl po lepší cestičce zpět ke kapli, skočil jsem do auta a kus jsem popojel. Minul jsem podjezd pod tratí, kterým jsem již dneska šel a za chvíli jsem stál před dalším podjezdem a tady bylo fajnové parkoviště. Nechal jsem tu auto a podešel koleje. Rázem jsem se ocitl na hlavní silnici Praha-Roztoky, jen malý kousek od keše. Z listingu a hontu jsme pochopil, že keš by mohla být v patníku a u jednoho takového jsem viděl stopy lidské činnost. Přeběhl jsme silnici a přehoupl jsem se přes svodidla. Keš tu samozřejmě byla.

364 Moniales Ordinis Praedicatorum Praga

Návrat ze Sedlce na základnu byl rychlý. Na základně děvčata měla své starosti a tak jsem tu nechal auto a vydal se pěšky ještě na jednu tradičku v Lysolajském údolí. Cesta od základny celkem pěkně ubíhala a to i proto, že se šlo pořád z kopce. Sice jsem koukal po nějaké zkratce, ale opravdu žádná neexistovala a tak jsem překonal slušné převýšení a ocitl jsem se v malebném Lysolajském údolí. Okolo silničky ve svazích byly pěkné domy a já krájel metr za metrem. Konečně jsem dorazil do cílové oblasti. Na straně, kde měla být keš byla jenom svodidla a tak bylo umístění prakticky jasné. Byla ve svodidlech. Následoval návrat, který také pěkně utekl a to i přesto, že jsem se musel plahočit do kopce.

365 Památník padlých - Vítězné náměstí

Po obědě jsme se sbalili, naložili jsme vše do auta a vydali jsme se do Prahy. Holky do Paladia a já za kešemi. Vyskočil jsem si z auta na Kulaťáku v Dejvicích a zapomněl jsme si v autě přípravy. Naštěstí jsem si lecos pamatoval. V uličce směřující z Kulaťáku měla být nano keš. Místo jsem prozkoumal street wievem a odhadl jsem, že keš by mohla být někde na kamenném bloku s plechovými dvířky. Blok jsem našel bez potíží a už jsem koukal, kde by mohla keš být.Vzhledem k velikosti jsem hledal nějakou nenápadnou titěrnost a první mi do oka padly šroubky na dvířcích. Vzal jsem tedy za jeden z nich a vytáhnul jsem ho bez potíží ven ! Šroub byl dutý a v nem se ukrýval minilogbook ! Pěkné. 

366 Písecká brána

Po až překvapivě rychlém a lehkém odlovu na Kulaťáku jsem zamířil směr Hrad. Když jsem se blížil nahoru k ulici Milady Horákové, zaregistroval jsem že mi v cestě stojí obří staveniště tunelu Blanka. Přesto jsem věřil, že přítup k hradu je nějak vyřešený. Utvrzovala mne v tom i oranžová cedule, která ukazovala správným směrem a byl na ní nápis hrad a chodec. Překonal jsem široký bulvár přes tři semafory a ocitl jsem se na plácku obklopeném stavebními zábranami. A rázem jsem nevěděl kudy jít dál. Všude byly značky zákaz vstupu chodců a nikudy se nedalo jít ani k hradu, ani k Letné a ani ke Strahovu. Jediná cesta vedla zpět k Dejvicím. No nadával jsem jak papoušek, ale co mi zbývalo. Dal jsem se zpět znovu přes tři semafory a z kopce dolů a přes most přes koleje. Ulicí souběžnou s kolejemi jsem se vydal směr Letná a dostal jsem se až k železničnímu přejezdu, kde začíná Pepík Pražskej. Já přešel koleje a dostal jsme se do prostoru stanice metra Hradčanská. Prošel jsem směrem k Hradu a tu náhle jsem spatřil siluetu Písecké brány. Sice jsem neměl přípravu, ale v hlavě mi přeci jen něco uvízlo. Keš by měla být v nějakém sloupku nebo patníku ... a už jsem viděl kamenné patníky a v tu chvíli mi docvaklo, že keš má mít tvar malého kvádru. To by mohl být ten čtvereček co kouká tady z patníku. Zkusil jsem kostičku povytáhnoutg a šlo to ! Další parádně udělaná schovka. Kvádřík měl na jedné straně dokonalé maskování a za ním skrytou schránečku na malý logbook.

Neúspěch na Královském letohrádku

Od Písecké věže je vidět střecha Královského letohrádku a také je to k němu sotva pát desítek metrů daleko. Vlastně jsem přišel z ideální strany. Jenže tady  hint tak jednotnačný nebyl. věděl jsem sice, že hledám úkryt pro malou tenkou krabičku, ale nevěděl jsem kde ho mám hledat. Snažil jsem se přemluvit C-Geo, aby mne navedlo, ale to stávkovalo. Tak jsme hledal bez navigace i bez přípravy a marně.

367 Zámecké schody

Od Královského letohrádku je hezky vidět na ulici Na Opyši, kde na mne čekalo wigo ZS. Problém je jak se co nejkratší cestou dostat na místo samé. Mezi Letohrádkem a ulicí Na Opyši je hluboká strž a také zahrady, které jsou však v tomto období ještě zavřené. Věděl jsem, že by cesta měla vést Chotkovými sady, které jsou celoročně přístupné. A tak jsem se dal směrem dolů Chotkovými sady. To byla chyba. Chotkovi sady se po tunelu Blanka staly dalším místem, které jsem nepochopil. Parková cestička mne dovedla až na konec parku a já stál asi 2 m od silnice klikatící se od Vltavy vzhůru na Letnou. Jenže silnice byla nejenom 2 m daleko, ale také 2 m pode mnou. Mohl jsme zkusit skočit nebo to obejít. Obešel jsem. Vlastně jsem se Chotkovými sady dostal zase nahoru k ulici kde je Královský letohrádek. Tady jsme nevydržel a přelezl jsem zábrany odělující park od silnice. Pak jsem pochopil proč tu ty zábrany jsou. Není tu totiž chodník a silnice se tu klikatí, tudíž je pro chodce nebezpečná. Já jí však překonal na druhou stranu a odtud jsem se konečně vydal dolů k Vltavě. Vyšel jsem přímo u začátku ulice Na Opyši. Na rozdíl od Starých zámeckých schodů je ulice Na Opyši klidná a téměř liduprázdná. Vystoupal jse tudy k Hradu a po cestě jsem zapnul hru na WYG. To mi pochvíli vydalo zprávu a já začal zkoumat lampu u které jsem stál. Zadal jsem číslo a ... chyba. Zadal jsem jiné a zase nic. Pak jsme se chvíli mordoval až jsem si byl jistý, že jsem z lampy opsal číslo správně. Jenže bylo špatně. Pak mi to došlo. Co když jsme u špatné lampy ? Obešel jsem roh a konečně jsem lampy spočítal a byl jsem u špatné lampy. Druhý pokus už vyšel a hra se posunula dál. Mým úkolem bylo najít 3 klíče a pak poklad. Hra mne ke klíčům sice nenavigovala, ale bylo jasné že klíče jsou kdesi na Starých zámeckých schodech. A tak hurá dolů. Tutistů dost, ale já se málem přerazil o žebráka. No klíče začaly padat a než jsem došel dolů potkal jsme i další postavičky a dostal i jeden zjevně nepovinný úkol. Já však šel za pokladem. 3 klíče jsem našel, stál jsem dole pod schody a šipka mne poslala zase nahoru. Tak jsem je vyběhl a nahoře jsem začal řešit poklad. Myslel jsem si, že bude ukrytý někde tady a už jsem se viděl, jak v davech turistů lovím krabku. Jenže vše bylo jinak. Po proklikání menu hry my bylo sdělen odemykací kód i souřadnice ukryté keše. A ty mne vedly zase dolů ze schodů. No tak opět hurá dolů. Pod schody mne šipka odvedla do jedné z méně frekventovaných ulic a já začal očumovat místa, kde by keš mohla být. Naštěstí mne taky napadlo si projet menu a dostal jsme i fotohint. Pak už bylo celkem jednoduché najít ten správný okap a odlovit mikrošku.

368 Prague bridges 7 -Čechův most

Po několikerém absolvování hradního kopečku jsem už ani neuvažoval o tom , že bych si to ještě jenou vyklusnul nahoru a odlovil si poslední planovanou keš wigo Pražský hrad. Plány na odlov se maličko změnily a já si doma naštěstí připravil ještě pár rychlých keší ve směru k Paladiu. První z nich byla keš u Čechova mostu. Prošel jsem se po nábřeží okolo Strakovky (konečně vím kde to je) a došel jsme až do prostoru keše. Podle šipky měla být keš někde na zábradlí na ochozu kolem jakéhosi altánku. Chvíli mi to dalo, ael pak jsme pochopil, že zábradlí má zespodu výduť a v ní keš bude. Byla. 

369 Smallest House of Prague

Přešel jsem Vltavu a ocitl jsem se na Starém Městě (Josefově). Zapadl jsem do křivolakých uliček a Na Františku a kolem Haštalského náměstí. Tady schází už jenom Vontové. Paráda. Propletl jsem se až do cílové oblasti a staré uličce jsem se rozhlédl a usoudil jsem, že keš musí být za plakátovací plochou. Musel jsem počkat až přejdou mudlové a pak jsme tam šáhnul. Byl tam obal od kazety. Zápis byl rychlý, ale na vrácení keše jsem mujsel chvíli čekat. 

370 Jubilejní synagoga

Od SHoP jsem se bez navigace (docházela baterka) propletl až ke Kotvě a k Paladiu. Ženský jsem sice našel, ale chtěly ještě hodinu na shopování. A tak jsem si půjčil nabitý mobil a vyrazil na úplně poslední připravenou keš, multinu JS. Propletl jsem se ulicemi kolem Masarykova nádraží a Senovážné náměstí a dorazil jsem do Jeruzalémské ulice. Synagoga je jen jedním z domů v bloku, ale není to samozřejmě jen obyčejný dům. Na místě samém jsem měl zjistit počet písmena řádků na pamětní desce. Šipka mne dotáhla kus od synagogy před dům kde pamětní deska byla a bylo na ní málem 100 písmenek. Nějak se mi to nezdálo. Naštěstí na druhém mobilu šel internet mnohem rychleji a já se dokonce dostal do listinguke keši. Teprve teď bylo jasno. Šipka mě táhla před špatnou desku. Ta správná byla přímo na synagoze (tak nějak jsem jí nebral jako pamětní desku). Výpočet jsem provedl a teď hurá za finálkou, která neměla být daleko. Asi dvacet metrů odtud byl v rohu domů okap. Za okapem keška. Ulice byla dost zamudlená, ale nakonec jsem to zvládnul.

371 Nakup a neplať (13.3.2012)

Na první pohled mysterka, na druhý obyčejná tradička. Zajel jsem na Pouchov v poledne, nechal auto za hospodou a došel jsem si Vážní ulicí k úkrytu keše. Nález bez problémů i bez avizovaného psího hlídače. Keš byla na vlasci v plotovém sloupku.

372 Hradecké proměny Pouchov (13.3.2012)

Jen kousek od hospody, přes silnici se ukrývala další keš, tentokrát čistokrevná tradička. Kolem hospodybyl v poledne celkem provoz, ale i tak se podařilo najít za elektrobudníkem na plotě schránku na keš a odlovit.

373 Beit Kesset (18.3.2012)

Při cestě za Gapou do Prahy jsme s Kamykadze zvolili trochu netradiční cestu, přes Brandýs nad Labem. Tady jsme zaparkovali kus od vyhlídnuté keše a pak jsme došli do zapadlé, křivolaké a mudloprázdné uličky. Prostor pro dohledání byl jasný. Stará kamená zídka porostlá zelení. Hint navigoval celkem přesně. Přesto jsme chvíli keš hledali. Nakonec byla na zídce zakrytá kameny.

374 Židovský hřbitov u Postřižína (18.3.2012)

Z Brandýsa jsme jeli dál směr Kralupy nad Vltavou. Kousek před Kralupy jsme dorazili do blízkosti dnešní druhé keše. Zastavili jsme u frekventované silnice a vydali se zabordelenou polňačkou k lesíku, který skrýval starý židovský hřbitov. No čekal jsem od tohodle místa víc. Obešli jsme kamenou zídku a hledali logo. Nakonec ho našla Kama, která držela navigaci. Chvíli jsme osahávali zeď a hledali mikrošku. Měla být u paty, ale byla spíše u kolene - v dutině zídky za kamenem.

Neúspěch na Hradec city (20.3.2012)

Konečně byl znovu otevřen tento letterbox a jarní počasí prostě zvalo k odlovu. Vyrazil jsem tedy vybaven fotoplánem na startovní místo před Krajským úřadem. Hned úvodní fotku jsem našel, druhou sice ne, ale objekt ze třetí jsem viděl už od startu a tak jsme se vydal na pochod. Kolem chrámu sv.Ducha do ulice V Kopečku, kde jsem potkal Pavlu Tomicovou, dál směrem ke Hradu a dál před Klicperákem jsem zahnul zase k Velkému náměstí. Cesta mne pak vedla na schodiště Na Kropáčce a odtud do zahrad. Ty se opravdu povedly. Prošel jsem zahrady a koukal jsem po dvou mladých, kteří se pohybovali po stejné trase jako já, takže to vypadalo na kačery. Došel jsem až na Bono publiko a pak jsem vypadl ke Komenského ulici. Tady někde měl být konec. Vyhlédl jsem si 5 trubek ústících z hradební zdi, ale hodlal jsem počkat až se odtud vymotají konkurenční kačeři. Poodešel jsem dál a čekal jsem. Jenže v přilehlém stánku začal kutit cosi nějaký mladík a nevypadlalo to, že by hodlal přestat. Pohledem jsem prověřil trubky a v jedné z nich jsem spatřil kulaté víčko schránky. Kde je keš vím, ale odlovit nebylo možné.

Neúspěch na City beach (20.3.2012)

Vracel jsem se z Hradec city kolem Flošny a tak mne napadlo, že skusím štěstí. Chvíli jsem čekal na GPS a pak jsem vyrazil na lov. GPS mne nejprve táhla do prostoru mostku, což jsem předpokládal. Zajel jsem do mostek a koukal jsme po schránce. Marně. Nakonec jsem vylezl ven a GPS mne táhla spíše někam nedaleko blízkých strom. Jenže ani tady jsem žádnou schránku nenašel. A tak jsem odtáhl s nepořízenou.

Neúspěch na Stáj Ostrov (20.3.2012)

Odpoledne jsem doma navrhl, že bychom mohli zajet na nákup do Chlumce.  Nápad byl schválen a mé postranní úmysly byly odhaleny až, když jsme se blížili ke keši. Zajeli jsme autem až do blízkosti keše. Vydali jsme se hromadně pátrat po keši. GPS tvrdošíně ukazovala kamsi do remízku s minipotůčkem, ale já si z mapy pamatoval jiné umístění. Na místě samém bylo pár stromů a divočejší terén, ale keš jsem nikde neviděl. Zkusil jsem tedy znovu zadat souřadnice do GPS, ale výsledek byl stále stejný. Že bych si na rychlou přípravu opsal špatné souřadnice ???

375 Hradec City (21.3.2012)

Také dnes bylo nádherné jarní počasí a tak jsem za poledne skočil do auta a přesunul jsem se do města. Auto jsem nechal tam co včera a rychle jsem se přesunul na místo činu. Bylo tu celkem rušno, ale ne tolik aby se nedalo odlovit. Vytáhl jsem tedy z trubky válcovitou nádobu a o kus dál jsem se zapsal. Při návratu jsem musel chvilku počkat, ale pak jsem keš vrátil nepozorovaně zpět.

376 Voda č.5 (21.3.2012)

Odlov Hradec city byl tak rychlý, že mi přišlo líto se takhle rychle vracet do rachoty. A tak jsem se narychlo rozhodl, že zkusím znovu Vodu 5. Dorazil jsem snad už po páté na stejné parkoviště avydal jsem se do lesíka. Chvíli jsem hledl budku. Když jsem jí našel odklonil jsem jí od stromu na stranu a najednou jsem jí viděl .Byla ze zadu zastrčená ve speciální dutině.

Neúspěch na Rybářská č. 1 (22.3.2012)

Měl jsem pojížďku z rachorty domu (hlava děravá). Po cestě jsme se zastavil na Rybářské č. 1. Vypočteno mám již dávno, souřadnice jsou i ověřeny, ale je to Slajovka, takže problémy přicházejí vždy až při dohledání keše. A tak to bylo i zde. V cílové oblasti jsem objevil zásyp pro pernatou zvěř, což je objekt který plně odpovídá hintu, ale klasická keš tu nikde vidět není.

377 Cesik (23.3.2012)

Nová keš na Plachtě ? Hurá na ní. Nechal jsem auto u Lidlu a vydal se známou cestou podél Plachty. Počasí bylo úžasné. Za kynologickou stanicí jsem zahnul na lesní cestu a po chvíli už jsem vyhlížel padlý strom. Bylo jich tu dost a dost. GPS vša fungovala slušně a tak jsem dorazil do prostoru keše a začal se rozhlížet. Gumový had se nedal přehlédnout a hned jsem si vzpomněl na avizovaného strážce keše. Projeljsem špičkou boty terén v okolií a narazil jsem na víčko keše. Z keše jsem si vzal GC.

378 Huhu cache (25.3.2012)

Nedělní dopoledne bylo vyhrazeno pro geovýjezd směr Nový Bydžov. První z keší byla nová Huhu cache v Humburkách. První stage jsem našel bez problémů a indicie jsem zjišťoval přímo z auta. Na další stagi jsem už vystoupil a spočítal okýnka na kapli a na třetí stagi jsem pod dozorem babky zjistil jméno mecenáše. Rychlý výpočet v autě a pak popojetí na konec vsi a hurá pro finálku. GPS mne táhla do prostoru kde byl jen plot a na poli sloup elektrického vedení. Pak se přeci jen GPS přiklonila ke sloupu. Že by tu někde mohla být keš ? Na zemi pod sloupem se válel podezřelý kámen, ale z logů jsem věděl o nachytávce. Obrátil jsem ho botou a nic. Jediné co mne napadlo bylo, že keš by mohla být pod dřevěným sloupem. Sáhl jsem tam a nahmatal jsem nějakou umělou hmotu. Sehnul jsem se a pohled na patu sloupu mne jasně utvrdil v tom, že tu keš je. Odklonil jsem deklýk a filmovka na mne vypadla. Pěkná schovka.

379 Kakuro (25.3.2012)

Od Huhu jsem se přesunul přes Bydžov k Zachrašťanům. Tady už jsem měl více jak týden vyluštěnou pěknou mysterku. Na zastávce u hlavní jsem do navigace napinkal souřadnice finálky a vydal se k cíly. Odbočil jsem z hlavní do Zachrašťan a hledal jsem odbočku ke keši. Jenže jediná cesta vlevo byla přepažena závorou. Zmateně jsem konzultoval s GPS a málem jsem trefil zrcátkem značku. Pak jsem konečně zastavil a vylezl z auta. Do leva ke keši se nedalo jet s autem, ale nedalo se tam ani jít - soukromý pozemek. Zaváhal jsem zda mám správně vyluštěné souřadnice. Všechny indicie napovídaly, že ano. Pak jsem znovu probral mapu a rozhodl jsem se, že se skusím ke keši dostat z druhé strany. Objel jsem tedy Zachrašťany a na druhé straně to opravdu vypadalo lépe. Vydal jsem se tedy cestou k zemědělskému areálu a s napětím jsem čekal zda mne nezastaví nějaká cedule. Nezastavila. Došel jsem až do cílové oblasti. Keš měla být někde v blízkosti dlouhé cihlové budovy. Bylo tu dosti něpořádku, takže míst kde by se dala schovat keš bylo dost a dost. Rozhlédnul jsem se a zaregistroval jsem v cihlové zdi přístavku dosti nápadné místo, kde byly uvolněné cihly. Zkusím to. Odstranil jsem cihly a zastrčil ruku do dutiny. A hle keš tu byla.

Neúspěch na Vysočany kostel sv. Markéty (25.3.2012)

Od Kakura to k další keši bylo jen přes trať. Vše vypadalo idilicky. Již při příjezdu jsem z auta opticky zkontroloval stage 3 a za chvíli i stage 2. Na návsi jsem se ještě zaběhl podívat na stage 1. Čísla jsem měl a tak nebyl problém spočítat souřadnice finálky. Házelo mě to ke hřbitovu. Ok. Rychlý přesun, šup z auta a hutá za šipkou. Jenže GPS mne táhla do pole několik metrů od hřbitovní zdi. Že by to bylo ve zdi ? No nebylo.

380 Stáj Ostrov (25.3.2012)

Z Vysočan jsem se vydal na poslední keš dnešního dopoledne Stáj Ostrov. V týdnu jsme tu byli s rodinkou a prd jsme našli. Jenže jak se ukázalo souřadnice byly zřejmě špatně opsané. Také tentokrát jsem zajel až k nové hale stájí, otočil jsem auto a zaparkoval na cestě kus od místa kde měla být dle mapy keš. Šipka teď ukazovala trochu jinam a to vypadlalo dobře. Keš měla být někde u stromů poblíž cesty. Také náznak vyšlapaných stezek naznačoval, že tu jsme správně. Obešel jsem mohutný strom a hned jsem ho viděl. Choroš jako hovado. Bylo mi jasno, že koukám na schránku s keší. Sundat šel bez problémů a nandat zpátky taky.

381 Kofola (26.3.2012)

Na oběd jsem zajel do Hypertesca a pak už jsem mazal na nedalekou Kofolu. Přípravu jsem měl jen v hlavě a tak jsem zastavil nedaleko Borovinky a vydal jsem se pěšky do remízku, ze kterého koukal krmelec. Nebyl to tak úplně krmelec, ale zásyp pro pernatou zvěř. Podél pole jsem se cestou necestou dostal až k objektu a začal jsem se dívat po keši. Nejprve jsem hledal pod okrajem střechy, ale zde nic nebylo. Pak mne zaulali klacky, které koukaly z jednouho z pilířů. Ty klacky jednak vypadaly jako pokus o maskování a jednak naznačovaly, že pilíř je dutý. Byl dutý a byla v něm krabka.

382 Ikar Kukleny (26.3.2012)

Tuhle multinu jsem obešel už loni. Výsledek mne táhnul do ulice za trafačku, ale zde jsem nic nenašel. Probral jsem tuhle keš s pivkem a zjistil jsem, že jsem na správném místě a dozvěděl jsem se ještě další podrobnosti. No je to Slajovka, takže vyluštit není problém, najít to už je jiná. Zajel jsem tedy na již důvěrně známé parkoviště a vydal jsem se na obhlídku plotu. Po chvíli nakukování za plot jsem uvoděl to co jsem hledal. Budku či krmítko nebo co to mělo být za schránku. Otevřel jsem, našel jsem keš a navíc jsem se dočkal hudební gratulace. Slaj.

383 Obědovice (31.3.2012)

V sobotu bylo potřeba zajet nakoupit a protože bylo již k polednímu musel jsem jet až do Chlumce. Ani mi to nevadilo protože jsem plánoval odlov tímhle směrem. V Obědovicích jsem u Moťáku odbočil a silnička mne zavedla k rybníčku, kde jsem viděl prostor pro dohledávku. Naštěstí bylo kolem poledne a tak byl všude klid. Na kopečku na poloostrově je člověk jak na dlani a ve správné vesnici jsou zvědavé oči v každém okně. Přesto se mi podařilo bez problémů najít filmovku zahrabanou u paty sochy ve štěrku.

Směr Bohdaneč (1.4.2012)

Nadymače

Po obědě jsem skočil do auta vyrazil jsem na Bohdaneč. Hlavním tahákem sice byla SH série, ale po cestě jsem hodlal lovit i u Bohdanečských rybníků. Parkoviště u rybníků jsem trefil bez problémů. Ke keši Nadymače to bylo opravdu jen kousíček. Přípravu jsem měl v mobilu což nebylo ideální. Odhadl jsem možné úkryty a zkusil jsem ten bližší a byl to on. Keš byla v záhrabu u paty stromu.

Odlov stage 1 PRS No.2

Hned u auta byla první a zároveň i poslední stage multiny PRS No.2. Omrknul jsem infotabule a zjistil jsme potřebné údaje. Vypočítal jsme finálku a předpokládal jsem, že bude někde velmi blízko. Bylo to však trochu jinak. Po chvíli zkoumání jsem zjistil, že finálka vychází na druhou stranu poměrně rozsáhlého rybníku. Tak snad někdy jindy.

Záhada na Thorském mostě

Od Nadymače jsem projel přes Bohdaneč a zahnul směr Přelouč. Za Bohdančí jsem začal pozorně vyhlížet Thorský most. První jsem však minul odbočku k Pohlednici a vzápětí jsem Most uviděl. Zahnul jsme na úzkou cestu a našel si flek k zaparkování. Vydal jsem se pěšky k blízkému mostku. Byl malý s orezlým zábradlím. Tady někde by měly být rýhy a možná i pistole na provázku. Bílé čáry na zábradlí jsem spatřil okamžitě. Sehnul jsem se a začal jsem zkoumat zda z mostu nevisí nějaké lanko nebo spíše vlasec. Ale nic jsem neviděl. Dokonce jsem zašel na konec mostu a sešel kousek ze břehu. Nic tu nebylo. Zkusil jsem tedy i druhou stranu mostu a hned jsem zahlédl vlasec. Tak přece ! Vylezl jsem zpátky na most a sehnul jsem se k vlasci. Za chvíli jsem tahal z vody "předmět s výrobním číslem". Čekal jsem pistoli abyl to kolt. Normální regulérní kolťák ! Paráda.

Podvědomě jsem se rozhlédl. Pokud by mne tu někdo viděl s koltem v ruce co by si asi pomyslel ? Naštěstí tu byl klid. Začal jsme hledat výrobní číslo a stále se mi nedařilo Nakonec jsem objevil nejasná čísla a pokusil jsme se je opsat. Kolt jsem poslal zpět do vody a s úlovkem jsme se vydal do auta. Provedl jsme výpočet a zjistil jsem, že je něco špatně. Chca, nechca jsem se vrátil k mostu a kolt znovu vytáhl. Číslo jsem trochu osušil a zkusil jsem číslo vyčmárat tužkou přes papír. Celkem se to dařilo, ale když jsem papír odstranil zjistil jsem, že po vysušení je číslo celkem slušně čitelné a zjistil jsem také, kde jsem udělal chybu. Nyní už výsledek vypadal mnohem lépe. V autě jsem opět provedl výpočet, tentokrát vypadal velmi dobře. Vydal jsem se za finálkou. Projel jsem autem Živanice a chybně jsem odbočil na Nerad (oblíbená kombinace vesnic Dědek, Nerad, Brambory). Druhý pokus dopadl lépe. Dorazil jsem do lesní zatáčky a nechal jsem auto na lesní cestě. Přes les jsem se vydal za šipkou a došel jsem k Opatovickému kanálu. Musel jsem tedy hledat cestu jak překonat kanál. Vrátil jsme se k autu a pak na státovku. Po okraji mostu jsem se protáhl na druhou stranu strouhy a pak už jsem mířil do pole k malému remízku. Skrýš byla právě v remízku. Hint však chyběl. Jeden z mohutných stromů v remízu se jako skrýš celkem nabízel. Do jeho koruny se dalo snadno dostat. Strom jsem i obešel a vrátil jsem se do koruny. Nohou jsem provedl průzkum hrabanky a hle na něco jsem narazil. Byla to hledaná krabka.

Pohlednice z Brigthonu

Od finálky ZnTm jsem se vrátil až k Bohdanči, kde jsem odbočil směr Černá. Po pár metrech jsem zajel na parkoviště a vytáhl jsem přípravu v mobilu. Zjistil jsem, že stojím přesně na doporučeném parkovišti a dále jsem měl následovat slovních pokynů z vyluštěné zprávy. Popojel jsme ještě kousek k mostu a auto jsem nechal u "pstruhárny". K mostu to bylo jen kousek a za mostek už jsem vyhlížel "velikána". Byl tu jeden an břehu strouhy. Nabízel se úkryt v mohutné dutině u kořenů, ale nic jsem tam nenahmátl.Obešel jsem strom a opět jsem použil průzkum nohou. A našel jsem krabku s pohledem, na kterém byly napsány souřadnice.

Nyní jsem se vrátil do auta a zadal ony souřadnice. Finálka byla kus za mostkem v lese. Takže jsem se zase vrátil a za šipkou jsem došel až do lesíka s černou skládkou. Šipka mne dovedla až k vyvrácenému pařezu. Opět nožní průzkum a zase bingo. Keš byla ve staré plechové krabici, která šla dost špatně otevírat.

Neúspěch na Gloria Scottová

Od pohlednice jsem zamířil zase směr Živanice a těsně před Živanicemi jsem odbočil na lesní silničku směr Dědek. Na určeném místě jsem nechal auto a dál jsem se vydal pěšky dle instrukcí kódu. Vyšel jsem z lesa, doprava byl Dědek a doleva se cesta stáčela k potoku. Za potokem jsem měl hledat v koruně vrby. Nabízeli se celkem 2 vrby. Jedna byla dosti ořezaná a do její koruny se dalo dostat dosti špatně neb to bylo opravdu odsti vysoko. Pokoušel jsme se tam dostat i za pomocí cihli a prkna, ale moc se mi nedařilo. Sice jsem do koruny nahlédl, ale nic jsme neviděl ani nenahmátl. Zkoušel jsme to i na vedlejší vrbě, na kterou se dalo snadno vyšplhat. Ale ani tady jsem nic nenašel. Bloudil jsem ještě v blízkém okolí, ale nic jsem nenašel. Vrátil jsem se k autu a zkusím jindy.

387 Hradecký zimní stadion (5.4.2012)

Výpočet s malým problémkem. Finálka ověřena. Polední odlov. Parkování na nábřeží a rychlý odlov u stadionu. Šel jsem podél hotelu až k hromosvodu, kde jsem se poohlédl po keši. Keš byla pod pláštěm budovy.

388 Pohádky raz dva (5.4.2012)

Od stadionu hurá do Malšovic ke Zděné boudě a tady autem po prašné cestě směr střelnice. Tady jsme auto nechal a po cestě jsem zamířil do lesa. Z hlavní lesní cesty jsem odbočil na menší, která mne dovedla na pěkné místečko. Keš jsem našel bez problémů - záhrab u pařezu.

389 Půlnoční rej (6.4.2012)

Když jsem plánoval keše pro Velikonoční návštěvu chaty nemohl jsem opomenout ani tuhle novou keš u Holan. S tématikou nočních keší se setkávám v poslední době často, ale ještě nikdy jsem žádnou nelovil. Pořídil jsem si vybavení - UV baterku a teď už bylo jen otázkou času, která z keší bude první. Tahle keš měla dobré reference a tak jsem se rozhodl, že bych se na hřbitově v Holanech, alespoň porozhlédl. K mému překvapení se však na noční odlov přihlásila sama od sebe i Kamykadze. A tak jsme hned první večer chvíli před soumrakem odjeli autem ke hřbitovu v Holanech. Nikdo zde nebyl. Obešli jsme zeď hřbitova a našli potřebné náhrobky podle jmen pohřbených. Pak si Kama všimla čtverečků reflexní fólie nalepených vedle těchto hrobů. Sice ještě nebyla tma, ale tyto fólie již pěkně svítili, když na ně dopadlo světlo UV baterky. Začali jsme s UVéčkem svítit i na hroby a do jejich okolí. Někde tady totiž musí být čísla napsaná UV barvou. Jenže nic jsme nenašli. Bylo zřejmě ještě moc světla a tak jsme se rozhodli, že zkusíme štěstí a vydáme se z nedaleké křižovatky polní cestou na návrší, kde by dle mapy měly být skály i kříž. Třeba tu někde budou i bludičky. Nebyly. Zklamaně jsme se vrátili ke hřbitovu a znovu zkusili štěstí. Zase nic, jenom nás vylekalo bučení krav z nedaleké pastviny (není to příjemný pocit být za soumraku sami na hřbitově). Usoudili jsme, že je ještě málo tma a že tedy ještě počkáme. Sedli jsme do auta asi čtvrt hodinky jsme čekali. Tma se prohlubovala rychle a tak jsme znovu zkusili štěstí. Stále se nedařilo. Dokonce jsme prověřévali znovu možnost, že by se na hrobech měla odečíst pouze nějaká čísla. Při tomto pokusu si najednou Kama všimla, že jedno číslo na hrobu je trochu jiné. Ano číslice jakoby mírně svítila. Při podrobnějším zkoumání jsme došli na to, že tato číslice byla obtažena svítící barvou. Při šeru však nebyla vidět. Pak už stačilo objehnout všechny hroby a z každé přečíst svítící číslo. V autě jsme pak dali dohromady souřadnice další stage. GOS ukazovala na onen vyhlídnutý kopeček, ale cestu nabízela oklikou přes Holany. Použili jsem auto a přes Holany jsme se dostali na polní cestu vedoucí vzhůru k lesnatému návrší. Už při příjezdu osvítila světla našeho geovozu kraj lesa a na nás zablikaly světlušky. Hurá. Zaparkovali jsme a za svitu baterky jsme se hnali po jasně značené stezce vzhůru na návrší. Zde jsme našli vchod do kameného sklepa. Naštěstí jsem pozorně studoval listing a logy a tak jsem dobře věděl, že toto je jenom průchozí stage a ne finálka. Dokonce jsem bez problémů našel svítící nápis na zdi. Zadali jsem souřadnice a GPS nám ukázala, že finálka je pár deítek metrů odtud. Cesta nočním lesem za šipkou nebyla snadná, ale nakonec jsme se dostali na další kopeček se skalkami. Pod jednou skalkou v rozsedlině byla skrýš. Keš byla kryta dvěma dosti nápadnými kameny. Z logů jsem věděl, že půjde o stylovku a tak jsem čekal hnát, lebku či urnu. No bylo to stylové, ale ne strašidelné. Černá dřevěná krabka se skleněnou vitrýnou ve víčku, pod kterou se zubil asi 20 cm dlouhý kostěj. Problém nastal s otevřením. Po prohlídce krabky jsme usoudili, že se víko prostě odsune, ale to nešlo. Lomcovali jsme bušili jsme, zkoušeli jsme vše možné. NIc nepomohlo. Nakonec jsme se vyfotili alespoň s krabkou.

Druhý den jsme se na místě ještě zastavili a pokusili jsme se krabičku otevřít. Stle se nedařilo a to ani když už jsme začali přistupovat k brutálnějším metodám otevírání. Na konec jsme při vracení keše nějak zatáhl za křížek a ejhle on se ztěžka pohnul. Křížek na rakvičce slouží jako pojistka ! Jenže tahle pojistka jde natolik ztuha, že ...

Neúspěch na Ztraceném hrádku u Hvězdy (7.4.2012)

Počasí za moc nestálo a chvílemi dokonce sněžilo. Nejprve jsme se stavili na finálce Půlnočního reje a pak už jsme frčeli silničkou na Ztracený hrádek na Hvězdě. Po cestě jsme míjeli úvodní stage Bludných kamenů a zrovna tu stálo auto s ještěrkou.  Dojeli jsme až pod Hvězdu na vyhlédnuté parkoviště a odtud jsme pokračovali pěšky k staré vodárně. Dolů k vodárně jsem doběhl já a zjistil jsem letopočet. Pokračovali jsme nahoru skalnatým údolím, jakousi starou cestou. Našli jsme kříž a další letopočet. Teď už jenom finálka. Ta nás vedla zpět a pak kamsi do strmých kopců se skalami. Tam někde asi býval ten hrádek. Hledat tu krabku však bylo velmi obtížné obzvlášť když selhali obě GPS. Do strmých strání jsem se vydal sólo (tohle pro Eldu fakt nebylo). Po chvíli se přidalo hnusné sněžení a bylo na čase výpravu skrečovat. Souřadnice finálky však mám a tak příště.

390 8x8=8 (7.4.2012)

Po návštěvě České Lípy jsme sekli alespoň tuhle mysterku. Vyluštěno již dříve - patří k těm málo lehkým v Lípě. Dojeli jsme vpohodě až na místo a já vyběhl prohledat svodidla. Asi v páté rouře byla.

391 Osamělá skála (7.4.2012)

Kama zjistila, že má nadosah 100, tak se rozhodla zabrat. Musel jsem tedy v rychlosti vybrat několik keší k odlovu. Zdejší koutek u Borku se celkem hodil. Po odlovu Vousaté starosty jsme se vrhli na Osamělou skálu. Autem jsme dojeli podél obory Vřísek až kosíček od skály a odlov byl jen formalitou. Keš byla skryta v záhrabu u kořenů borovice.

392 Soudce a zločinec (7.4.2012)

Od Osamělé skály jsme se vrátili přes Borek a auto jsme nechali na louce za lesíkem. Vjezd dále byl přehrazen páskou a v dále na loce u lesa jsme viděli řadu stanů. Později jsme se dozvěděli, že se zde konal OB. Vydali jsme se za šipkou k lesu a do skal. Po chvíli prodírání se lesem jsme dorazili na cestu a po ní jsme šli kousek dál. Následně jsme odbočili k větším skalám, které zřejmě byli oním Soudcem a Zločincem. Zase jsme narazili na pásku. Vystoupali jsme výš až ke skalám a tady někde měla být keš. Našla jí Kama v jedné z dutin ne skále.

Pekelné keškování (8.4.2012)

Keškování v okolí Pekla i v Pekle s Kamykadze a Eldou.

393 Vzpomínky leží na cestách

Autem jsme dojeli k železniční stanici Zahrádky a odtud jsme pak vyrazili směr Karba. Hned na úvod jsme úplně přesně netrefili oficiální značenou přístupovou cestu do Karby čímž jsme se ocitli trochu nedopatřením poblíž úvodní stage mysterky Vzpomínky leží na cestách. GPS prozradila, že od naší trasy leží úvodní stage jen pár desítek metrů. Seběhli jme tedy borovou strání k lesnímu rybníčku obklopenému parádními skalami. Kus po cestě jsme došli k Moudré skále. Odtud jsme se měli vydat pár desítek metrů Ptačím údolím. No jo, ale Ptačí údolí na mapách nenajdete. Naštěsí jsem dal na intuici i přípravu a odhadl jsem, že Ptačím údolím bude jedno z bočních údolí směřující k Ptačině. A bylo. Po pár metrech jsem skutečně narazili na nápis na skále. Kdo by čekal, že bude znít: "Vzpomínky leží na cestách". Spočetli jsme písmenka a vypočetli finálku. Čekalo nás dalších několik desítek metrů údolím, které lemovali příkré stráně s krásnými  skalami. A nikde nikdo. Údolí se mírně stočilo a podle šipky někde poblíž ve stráni měla být keš. Šplhání po příkrých stráních rozhodně nebylo pro Eldu a tak jsem se vydal na dohledávku sám. Keš jsem našel poměrně snadno, byla pod jednou skalkou.

 

394 Bohouš 2 Peklo

Od Vlnc jsem se vrátili údolím až k lesnímu rybníčku a odtud postranním údolím až do Karby. Z Karby pak starou známou cestou kolem Robečského potoka do Pekla. Došli jsme až zhruba do prostřed Pekla, kde je pamětní deska L. Lise. Zadal jsem souřadnice finálky, která měla být velmi blízko. Šipka zde však dosti poskakovala a tak určit nějak přesněji správný geoobjekt bylo problematické. Nakonec se za šipkou vydala i Kama a já čekal na Cgeo až mi vydá nápovědu. Trvalo to dlouho, ale nápověda byla jednoznačná. Keš byla v rohu mostku. Nalezeno.

395 Jadran v Zahrádkách

Uvažovali jsme o další cestě a dohodli jsme se na návratu po druhé straně Robečského potoka. Přešli jsme tedy most a vydali se proti proudu. Po chvíli klopýtání a přelézání přes padlé stromy jsme došli až k ústí Studené rokle. Studená rokle je úzká temná rokle lemovaná skalami vedoucí od ústí do Pekla směrem ke Kvítkovu. Prošli jsme toto pěkné místo až na Kvítkovskou cestu.

 

Po té jsme zamířili směr Karba. Čekala nás poslední keš JvZ. Nejprve jsme předčasně odbočili do borového lesa, ale za chvíli jsme zase byli na Kvítkovské cestě. Nakonec jsme zřejmě zvolili ideální cestu ke keši, když jsme z Kvítkovské odbočili u velké lesní školky k jakési samotě nad Peklem a odtud jsme se vydali již do skalnatých kopečků za keší. Tou dobou již Elda remcala, že chce domů a Kama také nehodlala dohledávat v náročnějším terénu. Rychle jsem se tedy vydal za keší. Zjistil jsem, že za mírným návrším se terén prudce svažuje do další strmé rokle. Zastavil jsem se a přemýšlel o tom, kde mám přípravu s fotohintem. Pak mne zaujali kameny poskládané pod skalkou. Zkusil jsem zda to není úkryt pro keš. byl.

Od Jadranu jsme již rychle sestupovalike Karbě, ale až do Karby jsme nedošli. Vzali jsme to podle mapy do Pavlínova údolí a pak vzhůru k železniční stanici Zahrádky.

Geovýlet se Simidarama (14.4.2012)

Na sobotní geovýlet jsme se domluvili až v pátek a cíl jsme dokonce určili až v pátek večer. 

Odjezd od Simidar proběhl někdy po 10.30 a mířili jsme do Rohovládovy Bělé. Zde měl Milan připravenou multinu DC8 Dragon village Bela (bože kdo vymýšlel ten název).

396 DC8 Dragon village Bela

Zastavili jsme u místního hřbitova a celá sedmičlenná skupina vyrazila směr kostel. Zde byla stage 1, na které se měl jednak zjistit počet italských legionářů uvedených na pomníku a počet dveří v kostele. A jsme spočítali na 21 a počet dveří na 3. Další stage měla být někde na okraji Bělé u místního koupaliště. Pokusili jsme se tam dojít pěšky, ale chytili jsme špatný směr. Nápravu jsme již zjednali auty. Přihnali jsme se ke koupališti, kde bylo na tuto dobu nezvykle rušno. Příjezd zahraniční delegace samozřejmě vzbudil zájem. Sedum čumilů čumělo přes plot a cosi počítalo na kolotoči. No naštěstí bylo spočteno rychle a tak jsme se přesunuli ke stagi 3. Cesta se opět neobešla bez bloudění, ale nakonec jsme zastavili na kraji silnice a Kamykadze a Radka vyrazili rychlou chůzí k mohutnému stromu vzdálenému pár desítek metrů od silnice. Následoval přesun ke stagi 5 a 6. Tentokrát jsme trefili správné parkování a vydali se polňačkou k lesu. Studánka byla moc hezká, rybníček nic moc, ale celkem nás zaujalo, jak se na takovou louži mohlo trefit naplocho letadlo. No nic. Spočetli jsme počet kvádrů na schodech a hned jsme také sčítli finálku. Jenže počítání v nás nebudilo příliš důvěry. Něco podezřelého vyšlo, ale čím více jsem o tom přemýšlel, tím více mi bylo jasné, že je to kravina. Přiblížili jsme se místu kam vycházeli podezřelé souřadnice a já se rozhodl pro rychlé ověření evidentně špatné indicie A. Vyrazil jsem indiánským během k autu a pak ostrou sportovní jízdou k pomníku padlých legionářů. Italský z nich byl jen jeden ne 21. Telefonicky jsem opravu zahlásil zbytku skupiny a už jsem mazal za nimi. Měl jsem sice obavu, že je budu v lese hledat dlouho, ale řev dětí byl slyšet poměrně daleko. Když jsem se přišoural za nimi měli už keš v prackách. Pařez na kraji lesa nedaleko původního místa hledání to jistil.

Po odlovu této poměrně dlouhé a náročné multiny jsme to vzali na Thorský most. Já tuhle záhadu před nedávnem lovil, takže jsem jen dělal zasvěceného průvodce při odlovu.

397 Přelouč- sv. Václav

Od Thorského mostu jsme to vzali do Přelouče na oběd. Po cestě jsme však hodlali odlovit ještě drajvku Přelouč – sv. Václav. Zaparkovali jsme na parkovišti u supermarketu a vydali se k cíly pěkným centrem města. Na místě samém jsme našli Václava, ale dál jsme museli hledat cosi s kódem z hintu. Naštěstí mne napadlo se s kódem obrátit na googla a dozvěděl jsem se, že jde o dopravní značku. Ta mi ostatně padla do oka hned od začátku. Zkusil jsem tedy odstranit špunt z tyče. Marně. Jenže jiná značka nepřipadala v úvahu. A tak jsem se hluboce zamyslel nad možnými schovkami a kouknul jsem i do kovových držáčků na značku. Uviděl jsem propisku a drátek. Paráda. Mikroška s tužkou, to se hodí.

398 Bitva o Žleby

Po dobrém obědě v pizerii Pinocchio jsme se vydali dál na Žleby. Už bylo dost pozdě a tak jsme mohli zapomenout na prohlídku zámku. Vylodili jsme se z aut na náměstí, zaplatili 50,-Kč parkovné a šli na vanilkovou. Teprve pak jsme se vydali na cestu. Obešli jsme zámek a skončili na protilehlém konci v parku. Tady začínalo wherigo. Příběh byl celkem prostý. Přenesli jsme se v čase zpět a coby pasáček krav jsme se nechali naverbovat do armády, vybavili jsme se výstrojí a výzbrojí, zašli jsme do hospůdky na víno a pak hurá pro dělo a na hrad. U hradní brány jsme absolvovali steč a zjistili jsme, že nám kriticky dochází baterie. Další průběh už jsme vzali v poklusu. Seběhli jsme zpátky k řece, přes most a v rohu zámecké zahrady jsme u zdi v hromadě trosek katafalků našli krabici.

399 Žižkova lípa

Od Žlebů jsme ujížděli přes Ronov k Železným horám, kde nás ještě čekali keše v okolí Lichnice. Zaparkovali jsme kus od lípy a hurá na odlov. U lípy jsme se vyfotili (lípa opravdu mohutná a stará) a zjistili jsme indicie. Výpočet a  nedaleko od lípy v lese odlov keše. Geopařez se na nás smál z dálky, keš našli dětičky.

400 Lichnice

Po prostudování mapy jsme zjistili, že na další a dnes poslední keš tradičku Lichnice můžeme vyrazit od finálky Žižkovy lípy. Cesta vedla do kopce a po lesních stezkách, přes řadu vývratů. Nakonec jsme našli keš v pahýlu stromu.

401 The Town of stone beauty (19.4.2012)

Tahle multina znamenala dlouho těžký zákys. Vyluštěné souřadnice finálky mne přiměly k několika pokusům o odlov V Jiráskáčích, ale nic jsem nenalezl. Až s pořádným nakopnutím od Pivka96 (fotohint) jsem si došel pro finálku. Byla zhruba v místech kde jsem se pohyboval při předchozích pokusech. Schovávala se pod kořenem jednoho ze stromů ve svahu.

402 Farmaceutická fakulta (19.4.2012)

Tuhle tradičku jsem už taky lovil a neodlovil. Další pokus dopadl skvěle, opravdu nevím co jsem to prováděl. GPS mne navedla rovnou ke schovce keše, která byla očividná. Obava z těžkého terénu se ukázala jako bezpředmětná. Keš je ve výklenku flošny za cihlami.

403 Rybářská č.1 (26.4.2012)

To by snad nebyla Slajovka, kdybych jí nehledal na dvakrát. Teď už jsem šel najisto. Došel jsem k ptačímu zásybu a sáhl rovnou po cuktové řepě. Jenže ať jsem řepúu prohlížel jak jsem jí prohlížel, žádný úkryt keše jsem nenašel. Naštěst ína mě keš vykoukla přímo ze zásypu pod bulvou.

404 Amerika (29.4.2012)

Při nedělní cestě za nákupem do Chlumce jsem se rozhodl, že alespoň jednu keš dnes navštívím. Na Ameriku už se chystám delší dobu. Dojel jsem na místo a už vidím, že keš bude schovaná někde v zemědělském stroji na křižovatce. Vykrůcaj... no jasně dřevěný kolík. Vykrůcám a už na mne kouká dutinka s logbookem. Jenže je problém s vytažením. Musím si pořídit pinzetu či jiné udělátko....

405 Pohádky tři čtyři

Další pohádkový kvíz v blízkosti práce. No to se zravna hodí. Po chvíli trablů zasvítila evina zeleně a keš je kus od práce ! Můžu tam zaskočit pěšky ! Parádička. GPS v lese naprosto selhává. Naštěstí mám v hlavě cestu a keš po krátkém hledání nacházím pod zeleným pařezem.

Výjezd směr Klamoš (1.5.2012)

Odpočinková místa (satge Klamoš)

Dlouho jsem čekal na příležitost k návštěvě Klamoše a to kvůli odlovu další stage dlouhé multiny OM. Čekal jsem, že souřadnice, které najdu v Klamoši mě pošlou někam směr Káranice, Obědovice, ale opak je pravdou. Další stage je až na Pamětníku.

406 Tatrum

Od Klamoše jsem zajel k nedalekému zalesněnému návrší s názvem Tátrum. Auto jsem nechal na vjezdu na lesní cestu a vydal se po cestě vzhůru. Les je tu krásný a také plný zvěře. Na vrcholu jsem chvíli pítral po skrýši, až jsem našel již klasický choroš se schránkou.

407 Opukový lom u Štítů

V tom samém lese, na tom samém kopci se nechází ještě jedna keš. Vydal jsem se tedy mírně z kopce a po chvíli pochodu už jsem byl u opukového lomu. Keš vypadala úplně stejně jako ta na Tatrumu. Tedy choroš.

408 Svatá lípa

Od Tátrumu jsem jel malý okruh až ke vsi Vápno. Moc pěkný kraj to tady je. S informacemi z listingu jsem neomylně zamířil ke krásné soliterní lípě v poli. Jenže tady žádné kamení nebylo a keš jsem tu nenašel. Navíc jsem se smeknul a prásknul jsem sebou do prachu. Po návratu jsem konečně konzultoval s plánkem a usoudil jsem, že keš bude u dvou lip, které nejsou tak výrazné a jsou o kus dál. Keš tu skutečně byla, pod kamením.

409 Pálení čarodějnic (2.5.2012)

Další nová keš v blízkosti práce. No to musím mít. Za krásného počasí jsem se vydal na druhou stranu Bíři a bez větších potíží jsem zde našel geoobjekt a keš.

410-423 Odlov zbytku série Znáš les ? (6.5.2012)

Tuhle otazníkovou záležitost za humny jsem vyluštil už dávno a tři ze 17 keší jsem i odlovil již před skoro rokem. Dnes došlo na odlov zbytku keší a finálky. V 13:30 jsme se sešli u rybníka na kraji lesa u Těchlovic s Pivko96 a Lopo20. Vybaveni bicykly jsme se vydali na odlov. Spolešně s Pivkem a Lopem jsem absolvoval úplně celou sérii keší znáš les. Odlov keší byl víceméně bez problémový, přesto nám zabral cca 4 hodiny času. Na konci jsme odlovili finálku zavěšenou za vlasec na stromě. Paráda.  Tím jsem si vytvořil osobák 14 odlovených keší za jediný den (i když jich vlastně bylo celkem 17).

Akce Teplice (7.5.2012)

Služební cesta do Teplic nabízela možnost odlovu několika keší v centru Teplic. Nepohrdnul jsem.

424 Morový sloup

Tohle byla moje první virtuální webkamerovka. Musel jsem doma vše připravit k odlovu a instruovat Kamu. Po návštěvě FÚ jsem se pak postavil na vyhlídnuté místo a zavovolal jsem Kamě. Ta mě "vyfotila" a bylo to.

425 Teplický zámek

Problém byl najít přístup ke keši, ale po chvíli tápání se povedlo. Nález byl rychlý. Keš nic moc, schovaná v dutině zídky pod kameny, maskována břečťanem.

426 Listy Zámecké zahrady

Luštění celkem bez potíží. Procházka Zámeckou zahradou fajn. Jako dítě jsem si tu hrával, ale vůbec mi to tady nebylo povědomé. Ale hezky tu je. O správnosti výpočtu jsem měl trochu pochyby, ale keš byla za stromem u zdi pod cihlou.

427 Kuželky

Od finálky LZZ jsem šel kolem Teplických Lesů na zrovna ne úplně vábné místo. Tradička se sice tvářila, že bude problematická, ale nebyla. S hintem naprosto na jistotu. Kohoutek na vodu, matice a v trubce keška.

428 Pravřídlo

Jednoduchá ertka. Prasátko jsem našel, text s informacemi taky. Trochu problém byl pořídit slušnější fotku, ale nakonec jsem něco vyplodil.

429 Krušnohorské divadlo

Popošel jsem lázeňským areálem do rušného centra města. U divadla byl naštěstí klid. Schody jsem našel hned, ale GPS mne nejprve táhla dál. Jenže na místě kam mě GPS dotáhla keš nebyla. Pak se GPS trochu uklidnila a poslala mne zpět ke schodům. Pak jsem našel "červenou" a za ní v zídce kešku.

Nezdařené pokusy o Zmizelé Teplice 1 Hřbitov a SPS Teplice

Od divadla jsme se posunul k finálce ZT1H, jenže tady byly natažené stavební zábrany a vládl zde stavební ruch. GHledat za zábranami na větvích finálku bylo naprosto nemožné.  A tak jsem se šel najíst a následně jsem ještě zkusil SPS T. Tahle tradička se nachází na opravdu hodně rušném místě a odlov v pravé poledne byl rovněž nemyslitelný.

430 Yellow box - retro (10.5.2012)

Za poledne jsem si odskočil k Železňáku a odlovil tuhle relativně novou krabku. Nález snadný, klasický podmosťák.

431 Provozně ekonomická fakulta CZU (13.5.2012)

Po té co jsme vyprovodili Eldu na Florenci do autobusu jsme odjeli na základnu GAPA. Noc byla krátká. Ráno jsem se vydal na PEF CZU. Už jsem to asi před rokem zkoušel, ale marně. Celkem jsem si věřil, že místo hledání najdu i bez souřadnic, ale trochu jsem se spletl a tak jsem musel volat Kamu. Pak už jsem našel tu správnou budovu a správnou rampu. Obhlédnul jsme situaci a hned jsem tahal krabku.

432 Grand Canyon Reloaded (13.5.2012)

Po návratu z PEF CZU jsem zjistil, že ženy ještě nejsou a hned tak nebudou připraveny k odchodu. A tak jsem skočil do auta a přiblížil jsem se ke GCR. Auto jsem odstavil ideálně a pak už jsem jen seběhl podél plotu chatové osady a najednou se předemnou objevila skála a vyhlídka na Vltavu a Prahu. Krása. Jenže na vyhlídce se zrovna motali nějací cyklisti a tak jsem musel dělat, že si pozorně studuji naučnou tabuli. Cyklisti vypadli a já začal dohledávat. Po chvíli motání se po skále jsem sešel kousek níž a pod kamenem jsem uviděl jasný úkryt.

433 Hrahuhad 1 (14.5.2012)

Tak tenhle hradecký otazník jsem měl dlouho za zcela ztracený. Pak mě nakopla Pivko96 a já se znovu pustil do luštění. Princip byl zřejmý, ale výssledek byl pochybný. Pak jsem provedl intuitivní úpravu dosazených čísel a hle, svítila zelená ! Pár dní byla u ledu a pak jsem měl cestu do města. Jedna ze zastávek pak byla u Pracáku. Obešel jsem budovu, našel "jedničku" a pak už stačilo zašátrat pod pláštěm budovy a byla moje.

Na Hořice ! (16.5.2012)

Měl jsem nějaké služební jednání v Hořicích a okolí a tak jsem využil situace.

434 Pomníky bitvy u HK č.11 Při cestě do Hořic jsem zarazil u Jabůrka. Přeběhl jsem cestu a došel ke značce u pomníků. Byla tam. Pak už jen zapsat a nenápadně vrátit.

Nezdařený pokus na Kostel narození Pany Marie a Hořické trubičky

Po příjezdu do Hořic jsem zastavil v jedné z bočních uliček a vydal jsme se ke kostelu. Krabka měla být uložená na stěně kostela, která je trochu stranou od dění na ulici,a le je zase přímo pod okny školy.V rychlosti jsem místo prošel, ale keš jsem na klasických místech nenašel. Tak jsem se autem přesunul k výrobně a prodejně trubiček. Výpočet mi chvíli dal, ale ověření klaplo a tak jsem šel na jisto. Jenže krabici jsem nenašel. Očumování a nahlížení do všech možných koutů, ohmatávání. Vše marné a vše poměrně nepříjemné, protože jsem nevěděl jestli mne někdo z výrobny nesleduje. Pak se zjevila děvčica a otevřela obchod. Koupil jsem jedny trubky a odjel.

435 The town of stone beautiful - Kalíšek

Odjel jsem nahoru na Dachovy. Auto jse nechal na parkovišti a pracovně jsem pořídil pár fotek. Zrovna kolem jela Avie přepravující koně a mířila kamsi k lesu. Vydal jsem se stzejným směrem a tak jsem se mohl pokochat pitoreskní plovárnou. Zapadl jsem do lesa a došel jsem ke Kalíšku. Hned jsem zaregistroval, že nejsem na místě sám. Z avie vyndavali koně a zjevně se chystali k práci na místní pasece. A právě na spodním okraji paseky měla být keš za pařezem. No byla tam obyč skelnice, kterou jsem rychle sebral. Pak se ale zjevili borci a já se musel klidit i se sklenicí v kapse. Dalo se předpokládat, že ti hoši se právě rozhodli na pasece proacovat a že vrácení keše nebude možné. No co dělat dál ? Přemýšlel jsem o různých řešeních a nakonec jsem se rozhodl pro odlov nedaleké Elišky.

436 Eliška má ráda divočinu

Tahle mysterka se váže k filmu Eliška má ráda divočinu. Film je stejně pitoreskní a barevný, jako místní plovárna. Nicméně souřadnice finálky jsem dal dohromady a tak jsem mohl od Kalíšku zamířit vzhůru lesné strání a následně trochu stranou do lesa hledat Elišku. Příhodných pařezů z hintu byla na místě samém docela dost a GPS také neposkytovala zrovna přesné údaje. CHvíli mi to dalo, ale nakonec jsem našel. Od Elišky jsem se ještě vrátil ke Kalíšku, kde bylo mudloprázdno a tak jsem rychle vrátil zpět zdejší keš.

Neúspěch na Zámek Hořice

Po cestě zpět z Dachova jsem se stavil dole v Hořicích v Lidlu a při té příležitosti jsem se poohlédl po keši u zámku. Jen letmo a tak jsem nic nenašel.

437 Nechanická tvrz (17.5.2012)

Nedávno uveřejněná tradička nedaleko domova. K odlovu jsem se dostal až dnes. Přístup ke keši jsem dobře zvážil a i tak jsem váhal zda jdu dobře. Auto jsem nechal ve směru na Staré Nechanice a vydal jsem se ke kovovému mostu přes Bystřici. Jenže pak jsem se zamyslel nad tím, zda o kus dál po Bystřici není ještě lepší přechod a kus jsem popošel. Přechod zde nebyl a já se musel vrátit.Po mostě jsem přešel na druhou  a s obavou jsem sledoval strouhu co mi přehrazovala další cestu. Naštěstí tu byl přechod a já se objevil na louce před prostorem bývalé tvrze. Asi byla obehnaná vodními příkopy, protože v cestě mi stála silně podmáčená louka. Sledoval jsem však cestičku okolo a pak jsem tou správnou odbočkou zabočil k cíly. Nakonec jsem snadno našel další z chorošoidních schránek v okolí. 

438 City beach (21.5.2012)

S Pivkem jsem se domluvil na společné návštěvě City beach. Tahle tradička se pomalu stávala kostlivcem ve skříni a tak jsme souhlasil. Na místě srazu bylo Pivko dřív a hned po mém příjezdu mi oznámilo, že už ješ našlo. A tak mne navigovalo ke keši, kterou jsem díky tomu konečně našel za traverzou pod ochozem.

439 Němčický most (23.5.2012)

Hezké počasí zvalo na lov a tak jsme po chvíli váhání vybral relativně novou keš NM. Dojel jsme kus od keše a nechal auto na polňačce. Seběhl jsme pod most a celkem snadno jsem našel keš dle hintu. Byla jako součást stupnice vodoměru.

440 Hradecká CéWéGéčka (24.5.2012)

Další relativně nová záležitost. Luštění trochu horší, ale po nápovědě Pivka, jsem se pustil do dedukce a došel k výsledku. Zaparkoval jsem na nedalekém parkovišti a nenápadně jsem se vydal do prostoru dohledání. Po chvíli obhlížení jsem si vytypoval plastovou krycí mřížku na trobce ve zdi. Bylo to ono. Pěkná krabička.

441 Katastrální dub u Kunčic (28.5.2012)

Když se objevila tahle tradička nedaleko domu, rozhodl jsem se zkusit štěstí s umístěním na bedně. Zlatá medaile už sice byla pryč,a le další pořadí čekalo a já ze zkušenosti věděl, že o tyhle venkovské keše není zase až takový frc. Sedl jsem tedy za poledne do auta a uháněl jsem ke Kunčicům. Po cestě trochu sprchlo, ale jen májový deštík. Auto jsem nechal na parkovišti před hájovnou a vydal se k cíly. Žádná kloudná cesta tam nevedla a tak jsem začal v lese, ale po chvíli jsme přešel na kraj pole. Došel jsem až do cílové oblasti a chvíli jsem se zde motal hledaje další z populárních chorošů. A našel. Zbylo na mě třetí míso !

442 Únětický pivovar (28.5.2012)

Tak jsme jedli do Prahy pro Eldu. Vyrazili jsme o den dřív a přespali u Gapy na Suchdole. Naposledy. Při té příležitosti jsem holky vysadil v Žirafě a já vyrazil směr Únětice, kde sjem měl vytypované nějaké keše. Dojel jsem až do Únětic a vyhledal vhodné parkoviště. Pak jsme došel na kraj Únětic a podél pole zamířil k vodojemu. Kus za vodojemem v lese jsem našel starý vyvrácený plotový sloupek a pod ním krabku.

443 Kaple sv. Jana Nepomuckého (28.5:2012)

Od Pivovaru jsem jel autem přes celé Únětice až do blízkosti kapličky. Tady byl skoro na keši zaparkovaný bagřík, ale naštěstí bez dělníků. Keš pak kameny u kapličky.

444 Malšova Lhota (31.5.2012)

Nová a povdená tradička nedaleko Malšovy Lhoty. Auto jsem nechal na kraji Lhoty mezi novou výstavbou a pěšky jsme se kus cesty vrátil. Na silnici probíhala zrovna oprava a byl tu čilý ruch. Zapadl jsem do břehového porostu kolem strouhy a ohlížel se po keši. Jako na sviňu jsem si zapoměl přípravu a tak jsem tápal po paměti a hledal. Když to nešlo snažil jsme se zapnout GPS, ale to trvá strašně dlouho. Naštěstí jsem hledání nevzdal a keš jsem objevil dřív než se GPS probrala. Keš byla zavěšená na stromě na vlasci (něco jako finálka na Znáš les).

445 Trojský zámek (1.6.2012)

Při výletě do pražské ZOO se našlo něco málo času na odlov kešek. K té první došlo při přesunu z parkoviště směr ZOO. Milan neodolal a vytáhl eTrexe a zachvíli už jsme lehce zaostávali za ostatními. Před Trojským zámkem jsme se dali do dohledávky a po chvíli na nás keš vykoukla z trubky zábradlí.

446 Zvířata v ZOO: Hroch (1.6.2012)

Přímo v ZOO jsem s dětmi lovil keše, které už sám mám. Došlo jen na jednu, kterou ještě nemám a to na Hrocha. Dohledávka nebyla snadná. Bylo tu spousta lidí a GPS také nebyla úplně přesná. Nejprve jsme našli nadějnou, i když trochu moc velkou černou schránku. Milan naštěstí konstatoval, že to asi bude schránka s jedem na krysy, což byla zřejmě pravda. Po chvíli dalšího tápání a prohledávání všeho možného jsem jí vytáhl z pod chodníčku.

Za zelenější Hradec (2.6.2012)

V Hradci máme novou sérii ZZH a protože jsme do Hrádečku v sobotu jeli na atletické závody, rozhodl jsem se pro odlov. Nechal jsem rodinku s příbuzenstvem a rychle jsem se přesunul autem k soudu. Pak jsem se vydal na ZZH1. Už když jsem se blížil do cílové oblasti, zaregitroval jsem geopáreček při dohledání. Neměl jsem náladu an družbu a tak jsme se rozhodl, že plynule přejdu na ZZH2 a pak se vrátím.

447 Za zelenější Hradec

Dorazil jsem ke KNV a už z dálky jsem viděl další kačery v akci kolem keře. Zaplul jsem tedy nenápadně na zastávku a přes sklo jsem sledoval počínání svých kolegů. Trvalo jim to dost dlouho, ale nakonec nenápadně zmizeli z prostoru a já vyrazil. Už jsem věděl kde je keš umístěna a lehký záhrab jsem snadno demaskoval. S filmovkou v ruce jsem si poodešel o kus dál a zalogoval. To už se ke keři hnal onen páreček z ZZH1. Keš jsem jim tedy předal z ručky do ručky.

Následoval ještě jeden pokus na ZZ1, ale když jsem se blížil do prowstoru cíle uviděl jsem zase ty dva od ZZH2. Takže jsem to pro dnešek vzdal.

448 Za zelenější Hradec 1(4.6.2012)

Pachatel se za pár dní vrátil na místo činu a celkem snadno odlovil keše za cihlou ve zdi.

449 Za zelenější Hradec 3 (4.6.2012)

Od ZZH1 jsem se autem přesunul do Labské. Přeběhl jsem křižovatku a zaplul mezi domy, kde je další parčík. Keš měla být magnetická na zábradlí a taky byla. Po chvíli ohmatávání jsem jí dal.

Přesunul jsem se autem jen o kus dál k KHS a zkusil jsem poslední kousek série. ZZH4. Keš měla být ukryta v trubce od stojanu na kola. Byla, ale tak že nešla vytáhnout a hned za sklem se pohyboval nějaký úředník. Musel jsme to vzdát.

Při návratu na základnu jsem ještě zprubnul Psychiatrickou. Výpočet proběhl, zelená svítila. Zastavil jsem na parkovišti u nemocnice a podél Labe jsem mířil k cíly. V cílové oblasti bylo hned několik mohutných pařezů s dutinou uvnitř, ale každá z těch mohutných dutin byla plná nechutného bordelu. S odporem jsem se prohrabával, ale keš né a né najít. V sousedních zahrádkách byl čilý pracovní ruch a já začal být dosti nápadný. Tohle vzdávám.

Sběr idicií na Camp Stříbrný rybník (6.6:2012)

Dnes jsme se rozhodl pro sběr indicií na multině CSR. Dojel jsme na hlavní parkoviště a odlovil první 2 indície na hřbitovní zdi a tobogán. Následoval výpočet a dedukce u stolu a odhad finálních souřadnic.

450 Camp Stříbrný rybník (7.6.2012)

S odhadnutýma finálníma souřadnicema jsem opět zamířil ke Stříbrňáku. Auto jsme tentokrát nechal u hřbitova a přesunul jsme se přes osadu do nedalekého lesa. Souřadnice byly odhadnuté dobře. Kus od hlavní cesty na Běleč v pařezu byla.

451 Za zelenější Hradec 4 (9.6.2012)

Opakovaný pokus tentokrát vyšel perfektně. Spolu s Kamykadze odloveno.

Druhý marný pokus o Adams land (11.6.2012)

Počasí sice nebylo úplně ideální, bylo po dešti, ale já se rozhodl pokusit se podruhé o Adams land. Dojel jsme na staré známé místo a vydal se rychle známou trasou na místo určení. Z logů jsme vyčetl, že zaměření keše není úplně ideální a měl jsme jakousi opravu souřadnic. Skutečně jsem v meandrech hledal o trochu dál než minule a hned několik objektů vypadlo nadějně. Keš jsem však nenašel. Čas vymezený na odlov se krátil a já se musel vrátit opět s neúspěchem. Moje oblečení nebylo úplně přesně určené pro lesní odlov, natož pro odlov ves ložitém terénu a po dešti. No prostě jsem byl jako prase a ještě ktomu jak zmoklá myš.

Rozluštění postupové stage u mysterky Ztracený symbol (12.6.2012)

Tahle mysterka je na motivy knihy Ztracený symbol. Knihu jsem si tedy půjčil a začal číst. Prvním vodítkem k rozluštění mnohovrstvé šifry byla Ruka tajemství. Tato ruka má na každém prstu namalovaný symbol. Na naší však jeden chybí. Z knihy jsem vyčetl, že se jedná o lucernu. Toto slovo jsme použil jako heslo pro otevření prvního zaheslovaného souboru. První vrstvu luštění jsem tedy zvládl. V souboru se nacházel čtverec 4x4 s vepsanými symboly. Obdobný jsem našel i v knize. Symboly souvisí se Zednářskou šifrou (Malý polský kříž). V knize byla i kódovací tabulka, takže jsem snadno převedl symboly na písmena, která jsem opět vepsal do čtverce. Leč výsledek zatím stále ještě nedával smysl. V knize však byla další řešení a to převod zašifrované tabulky pomocí magického čtverce z Melancholie od Durera. V magickém čtverci jsou vepsána čísla od 1 do 16. Podle pořadí čísel jsem tedy přepsal text a vyšlo mi těžko srozumitelné NOVUSORDOSECLORUM. Teprve po nějaké době mi došlo, že NOVUS ORDO bude latinsky a tak jsem celý tento text nejprve zkoušel přeložit a pak jsem ho rovnou zadal do googlu. A hle ! Našel jsem znak se zednářskou pyramidou a nápisem NOVUS ORDO SECLORUM ! Mým úkolem však bylo získat čtyřmístné číslo. Na obrázku bylo i římskými číslicemi vepsané MDCCLXXVI. Převedl jsem to na 1776 a toto číslo jsem zadal jako heslo k dalšímu souboru. A hle dostal jsem zprávu: Pyramida je ukryta v podzemí komůrce na souřadnicích N 50° 03.136 E 015° 37.948.  Vezmi s sebou Durerovu melancholii (magický čtverec).

Kouřimský kombajn (16.6:2012)

Návštěva Kouřimi byla naplánována na poslední chvíli a dosti narychlo. Příprava musela být hodně operativní a tak došlo na lehké tradičky, vesměs drajvky.

První zastávkou tohoto výletu však byl odlov další stage Odpočinková místa na Pamětníku. Bez problémů jsem našel altánek i s čísly. Jak se však ukázalo až dodatečně doma, nejedná se ve skutečnosti o stage Odpočinkových míst, ale jiné podobné multiny, zřejmě Cyklo-výlet jižně od Chlumce !

Další zastávku jsme měli v Kolíně, kde Kama šla koupit nějaký proviant a já s Elou jsme zamířili na jednu rychlou drajvku s názvem 4 Reynevan v Čechách/Lapis refugii. Našel jsem telefonní budku z hintu, ale keš nee. Podle logů je celkem problematická.

452 Kouřim-hleď vole ...

Po společenském úvodu rodinného setkání jsme se nenápadně vytratil a vyrazil autem za kešemi. První byla hned nedaleko. Zaparkoval jsme vyběhl na ochoz a hned jsem zmerčil ceduly z hintu. Krátký pohled na ceduli a už jsem odendaval malou dřevěnoučást cedule s keší. To bylo snadné. O kus dál na lavičce loguju, když tu se z každé strany blíží lidi. No nic úspěšně dělám, jako že nic. Maldý páreček prošel a já zaregitroval v ruce přístroj. Že by kačeři ? Párek zastavil u cedule a bylo jasno. Tak jsem se zvedl, pozdravil jsem je a zapsal se a keš jim odevzdal.

453 TFTC 8 Kouřimský barokní most

Most stojí za vidění. Zastavil jsme hned za ním a pěšky jsem obešel domky a zapadl pod most. Měl jsme sice pořád nepříjemný pocit, že jsem tu moc na očích lidí co bydlí v domcích okolo, ale nedalo se nic dělat, začal jsem pátrat. Nejprve jsem se nechal zblbnout jedním logem a stoupnul jsme si na šůtr a nahlížel do zčásti zazděného mostního oblouku, který zřejmě slouží jako sklep. Pak jsme toho naštěstí nechal a zaměřil jsme se na kameny v pilíři. Vytypoval jsme jeden a byla to on. Za ním čekala keš.

454 N50 E015

Tohle místečko sice není nijak zvlášť hezké, ale tyhle souřadnice stojí za navštívení (N 50° 00.000 E 015° 00.000). Jeden z pomyslných středů Evropy. Auto jsem nechal na vjezdu na pole a přes kopřivové pole jsme se dostal na pole kukuřičné. Tyč s keší byla vidět z dálky a šlo jen o to, najít nejlepší cetu mezi rostoucí kukuřicí. Podařilo se. U tyče jsme zjistil, že dosáhnou t na její vrchol pro keš je trochu problém. Nahmatal jsme jí, ale nemohlo jsem jí vyndat. Pak se však náhle tyč sklonila a keš už šla ven snadno.

Další keš na trase byla TFTC 7 Železniční nehody. Zakarkoval jsem na cestě u přejezdu a vydal se na liduprostý betonový peron. Bylo zřejmé, že keš bude pod ním. Na konci jsme se sklonil a za bujnouvegetací našel jen platovou zmuchlanou lahev. Ani další zákoutí nevypadala, že by krom odpadků skrývala keš. No nic nemusím lovit úplně všechno.

455 TFTC 4 Kamenný kříž

O kus dál po silnici jsme dorazil ke kamennému kříži. Křižovatka byla opět liduprostá a já pečlivě prozkoumal kříž. Keš tu nebyla. Tak jsem se zaměřil na GPS, ale rozptyl byl také poměrně velký. Kromě kříže se jako úkryt nabýzely mohutné stromy. Po pečlivé prohlídce jsem v rozsochu jednoho z nich našel skleničku s keší. Problém nastal s vytahováním, ale nakonec se zadařilo.

456 TFTC 45 Pomník Rudé armádě u Svojšic

Projel jsme Svojšice, trochu zakufroval, ale nakonec jsem se ocitl na rohu u lesa u pomníku. Hledal jsme strom a červenou barvu, která napoví. A nakonec jsem našel. Jenže červená tečka na stromě nenapověděla. Motal jsem se chvíli okolo a pak jsme zahlédl u paty jiného stromu červenou krabičku od nějakéhokosmetického krému. No jo. Byla to keš. Červená spíše zmátla.

457 TFTC 46 Zaniklá obec Hostice

Po silničce IV.třídy jsem se dostal až do blízkosti keše. Za mnou však jelo auto a tak nebyl čas řešit parkování. U statku jsme se tedy otočil a zajel zpět. Nakonec jsem našel pěkný kus od keše vjezd na pole a auto zde nechal. Baterie v mobilu už mlela z posledního a na mapu ani nebylo vidět. Přesto jsem se ještě stačil dostat do blízkosti keše, zhodnotil jsem hint a vydal se kopřivovým hájem pro keš v dutém kůlu. ANi jsem se nespálil a keš byla moje.

458 Kostel sv. Václava

Tak tughle přípravu jsem si připravoval, ale nakonec jsem jí nevytisknul nebo co. Naštěstí jsem si pamatoval umístění i hint a tak jsme při zpáteční cestě zastavil u kostela a pronikl do jeho blízkosti. Kostel vypadá sice trochu sešle, ale je pořád moc pěkný. Naštěstí tu bylklid a tak jsem přesně podle hintu za patami sochy našel krabku.

459 TFTC 7 Železniční nehody

Při zpáteční cestě do Kouřimi mne napadlo, že jsem kdesi v listingu nebo logách u keše ŽN četl něco o PETce. Myslel jsem, že jde o schránku typu PET, ale pak mne napadlo, že by to mohla být ta zmuchlaná PET láhev pod perónem. A tak jsem zde zase zastavil. Zašel se tam podívat a bylo to tak. V petce byl daný papír, který byl již vlhký a plesnivý. No humáč roku.

460 3 Tři kříže

Kouřimský kombajn jsem uzavřel při návtratu domů odlovem drajvky v Týnci nad Labem. Už při cestě do Kouřimi jsme omrknul situaci a při cestě zpět jsem zde zastavil přímo u keše. Kama našla rychle filmovku za kovovou tabulí u cesty.

Stage Cyklo výlet jižně od Chlumce

Po cestě zpět jsme ještě zastavili na odpočinkovém místě v obci Olešnice. Zdá se, že jsme odlovili souřadnice finálky, která vychází do blízkého lesa.

461 Není pařez, jako pařez (18.6.2012)

Novinka pár kroků od práce mne nemohla nechat úplně klidným. Vyrazil jsem do lesíka a hnedjsem narazil na skupinku školaček, které u infotabule cosi studovaly. Dohledávat keš před jejich zraky - nemožné. A tak jsem se vydal šikmou cestou dál. Po chvíli jsem se otočil a pomalu jsem se vracel. Holky už svůj úkol splnily a vyrazily dál. I já se vydal do lesního porostu za šipkou a brzy jsme se ocitl u pařezu s logem. Pořez se celý dal zvednout a pod ním byla dutina s keší. Velmi pěkné zpracování schránky. Když jse se zalogaval, rozhrnulo se náhle křoví a vybafl na mne kluk s kolem. Naštěstí se hned demaskoval jako owner.

462 Stračovská Lhota (22.6.2012)

Po cestě na chatu jsme si nepatrně zajeli k téhle drajvce. Vyskočil jsme z auta a vytáhl keš z dutiny stromu. Snadné. Bohužel to byla jediná keš odlovená z akce chata. Plánů bylo moc, vyloženě jsem se těšil, ale tchýně mi vše překazila ...

463 Kutná Hora město pokladů (24.6.2012)

Jako malou náplast na zkurv... víkend jsme se v něděli vydali na výlet směr Kačina a následně také Kutná Hora, kde mělo dojít na nějaké ty kešky.  Došlo. První byla keš KHmp od Dryjáka. Odlov byl vlastně hodně snadný až formální. Stačilo totiž dojít do infocentra říct paní u pultu heslo (to řekla Ela) a poklad byl náš.

464 Kutná Hora Zapomenuté uličky

Po návštěvě kavárny jsme se vydali křivolakými středověkými uličkami KH k další keši. Byla nedaleko a právě u ní byla rodinka na kolech. Tuhle rodinku jsem sledoval před chvíli na ulici a napadlo mne, že by to mohli být kačeři. No nerušili jsme a počkali až se rodinka vzdálí. Odlov byl rychlý a nález mikro keše za kamenem ve zdi byl snadnou záležitostí.

Odlov stage Kino Modrý kříž

Nedaleko Zapomenuté uličky je stage multiny KMK. Prohledali jsme značku a snad jsme našli správná čísla. Po dosazení do vzorce pro finálku nás však šipka hnala daleko a špatným směrem, takže odlov téhle keše necháváme na indy.

465 Kaple Na Studních

Při odjezdu z Kutné Hory jsem loupnul ještě tuto skoro drajv keš. Čekal jsme sice lepší umístění než v zatravňovací dlažbě, ale budiž.

466 Popovický dub (26.6.2012)

Nová krátká multikeš nedaleko domova byla nadějí na umístění na bedně. V době, kdy jsem vyrážel byly webu jen dva logy, takže neděle na třetí místo byla. Finálku jsem odvodil už doma a tak jsme jen zajel do Popovic a od auta jsem odběhl nějakých 20 m. Keš jsem našel hned, velký choroš se na stromě sakra vyjímal.  Ale místo to byla až 4.

467 Erlkonig: Král duchů (27.6.2012)

O víkendu se v Novohradeckých lesích objevilo hned několik nových keší, vesměs tradičních. Nedaleko práce to byla EKd. Vyrazil jsem tedy do lesa a z kopce. Po cestě jsem potkal agilní houbače z telecomu, kteří se chlubili skromným úlovkem kozáků. Samotné dohledání keše bylo naprosto bezproblémové, došel jsem přímo ke správnému pařezu.

468 Bělořit šedý (28.6.2012)

Další den další nové keš v NH lesích. Dojel jsem tentokrát na parkoviště u lesního hřbitova a po Hradečnici jsme vyrazil vpřed do lesů. První problém nastal s navigací, která se ne a ne chytit. Už jsem došel dost daleko a GPS furt nic a tak jsem si sedl na odpočívadlo. Konečně jsem GPS rozchodil a zjistil jsem, že jsem prakticky pár desítek metrů od keše. Zapadl jsem do lesa u Hradečnice a následoval šipku. Ta mne dovedla k objektu, který odpovídal fotohinti, tedy k mechem porostlému pařezu. Tak a teď už jen najít "hnízdečko". Kroužil jsem kolem jako sup, ale hnízdo nikde. Zkusil jsme tedy šipku a ta mne chvíli vodila, až se zdále, že jí nejvíce vyhovuje husté mlází asi 5 m od pařezu. Jenže hnízdo nevida. Kroužil jsem tu už dost dlouho a tak jsme se rozhodl okruh rozšířit a hle o kus dál byl také plácek s mechovým pařezem ! Porozhlédl jsem se tu a hnízdečko hned našel i s plasovým vajíčkem na logbook.  Hurá. Po cestě zpět k autu mne ještě chytla přeháňka. Aby nebyl durch odbočil jsem z Hradečnice do porostu. Cesta porostem se neukázala jako dobrý nápad a tak jsem se nakonec zase vynořil na Hradečnici. Déšť mezi tím ustával.

469 Hradecké zákoutí (29.6.2012)

Nejen v NH lesích jsou nové keše. Jedna nová je taky kus od Milety. Takže hurá na ní. Dojel jsme do blízkosti keše autem a provedl jsem krátké dohledání. Šipka mne dovedla ke stromu, v jehož rozsochu jsem viděl jasný geoúkryt. Okolí nevonělo úplně vábně a dávalo tušit, že zdejší porost slouží i jako místo úlevy. Tak rychlý log a opatrně pryč.

470 Sportovní areál Bavlna (29.6.2012)

Poměrně lehká mysterka s googlovým kvízem. Vyluštěno bez potíží a odlov taky celkem pohodoví. Ve pořádném parnu nebylo v ulicích moc lidí a tak jsem neomylně začel pod větve okrasného jehličnatého keře a keš vytáhl z výše položeného rozsochu větví.

Výjezd do okolí Bohdanče a Pardubic (30.6.2012)

Okolnosti nám nedovolovali strávit víkend někde dál od domova a tak jsme alespoň vyrazili za nákupy do Pardubic. Tedy holky vyrazili a já razil na keše. Odvezl jsem holky do Pardubického PRIORU. A vrátil jsem se do Živanic.

Odlov stage keše Ztracený symbol

Mysterka Ztracený symbol je rozhodně jednou z nejlepších mysterek, jakou jsem kdy řešil. Kvůli luštění jsem si půjčil knížku ZS a v průběhu čtení jsem rozkrýval jednotlivé vrstvy šifry. Až jsme se dopracoval k souřadnicím stage. No a právě na tuhle stage jsem se nyní vydal. Pohled do mapy mi jasně říkal, že cesta ke keši nemusí být úplně jednoduchá a tak jsem se vybavil pevnou obuví. Vybral jsme přístup od ŽIvanic, což možné nebyl úplně ten nejkratší přítup. Auto jsem nechal u rybníčku v Živanicích, kde bylo celkem rušno neb tu tábořil rybářský kroužek a děcka dováděli kolem vody. Rychle jsem opustil Živanice a po zarostlé polňačce jsem mířil za šipkou. Protože zdejší kraj je protkán kanály a odvodňovacími strouhami, bál jsem se aby se nedostal na špatnou stranu strouhy. Naštěstí mne cesta převedla na tu správnou a vedla mne správně i dál. Cesta však byla stále uzší a zarostlejší, až zcela zmizela. Dál už jsem musel krajem obilného pole, kde jak se zdálo již někdo přede mnou šel. Lesík, ke kterému jsem mířil se pomalu přibližoval, až jsem k němu došel. Chvíli jsem přemýšlel, jestli to vzít přes lesík napříč, ale nakonec mne divoký podrost odradil. Obečel jsem tedy les krajem pole a došel na místo činu. Že tu jsem správně naznačovali kamenné kobky - skuže. Bylo jich tu několik. Po obhlídce situace jsem zjistil, že některé skruže jsou zasypané sutí, jiné jsou hlubok= cca 2-3 m. Nakonec jsme si vybral jednu z těch hlubších, do které se dalo sestoupit relativně dobře pomocí ventilu vystupujícího ze stěny. Na dně byla vidět jakási deska.

 

Stejně tak to mohl být pohozený odpad, jako taky maskování. Opatrně jsem slezl do skruže a odkryl desku. Hned jsem věděl, že jsem tu správně. Byl tu kbelík od malířské barvy. Otevřel jsem ho a uvnitř byla dřevěná pyramida. Její povrch byl vlhký a místy začínal plesnivět, ale římská čísla na destičce srovnaná do čtvercové mřížky se naštěstí dala přečíst.

Vytáhl jsem tedy magický čtverec a chvíli do něj přepisoval římské číslice. Vyšlo mi ž čísel. Napadlo mne, že půjde o tisíciny souřadnic, ale finálku jsem neřešil. Nechal jsem to na doma. Návrat od stage už byl pohodový.

471 Starý mlýn

Při cestě zpět ze Živanic do Pardubic jsem se stavil v Černé u Bohdanče do drajvku SM. Bylo to jednoduché. Autem jsem zarazil kus od mostku. Šipka mi ukázala na značku an mostu, která tedy přesně odpovídala hintu. Vyšplnul jsem na betonovou zábranu a zkusil jsem špunt na značce. Bylo to ono.

472 Masarykovo náměstí

Po příjezdu do Pardubic jsme dostal ještě geovolnost a tak jsem před Tescem nadráždil C:Geo, aby mi vyhledalo nejbližší keše. Věděl jsem,  že hned u hlavní silnice má být nějaké mikroška a cgeo potvrdila, že je to MN. Chvíli jsem chodil podle šipky a prohlížel telefonní budku i bilboard. Také pár dalších míst až jsem dokráčel ke značce. Kouknu a vidím malou šedou krabičku.

Neúspěch na Zelené bráně

Od MN jsem směřoval hlavní ulicí k Zelené bráně. Došel jsem sem a na jasném geoobjektu jsem hledal keš. Marně. Pak jsme zjistil, že je mimo provoz.

473 Staré nádraží

Další tradička se nacházela asi o kilometr dál. Přešel jsem čtyřproudovku a zamířil k zábradlí. Prohlédl jsem trubky (viz. hint) a pak mi došlo, že jediné místo kam bych dal kešku je vyústění trubky trochu stranou. Byla tam vytahovací na drátě.

474 Ztracený symbol (1.7.2012)

Doma jsem dopočítal finálku a všenaznačovalo, že finálka bude na kraji Živanic po mostkem. Vypadalo to hodně nadějně. V neděli na večer jsem skočil do auta a vydal jsem se na relativně dlouhou vyjížďku do Živanic. Zaparkoval jsme kus od keše. Bylo tu celkem živo, ale to mi nezabránila v tom, abych nezajel pod mostek. Prostor tu byl malý,a le celkem krytý před nepovolanými zraky. Začal jsem systematicky ohmatávat traverzy a nahmatal jsem tuny pavučin. Pak jsem se i vyklonil nad vodu, jestli na vzdálenějších traverzách není krabka, ale ne. Přemýšlel jsem, že se přesunu na druhou stranu, když tu náhle jsem jí uviděl. Ani se moc neskrývala a to mne asi zarazilo. Byla připnutá na traverze přímo nad místem, kudy jsem pod most vlezl.

475 Lávka přes Orlici (3.7.2012)

Za mírného deště zaparkováno u hasičů a pěšky pod lávku. Světla spočtena a finálka vypočtena. Byla jen kousek, magnet ve svodidlech.

Deštná 2012

O prodlouženém víkendu od 5. do 8.července jsme vyrazili se Švagerkama na Deštnou.

 

Den první 5.7.2012

476 Deštné - Kostel sv. Marie Magdaleny

Po příjezdu do bytečku u Berana jsme se vyložili a já hned zamířil na keš Deštné – kostel sv. Marie Magdaleny. Už jsem tu byl v zimě, ale odlov v hromadách přemrzlého sněhu byl nemožný. Teď bylo 30 stupňů, takže ideální podmínky. Keš od zimy asi trochu přemístili, takže nebyla v blízkosti silnice, ale někde u vchodu na hřbitov. A protože byla magnetická, připadalo v úvahu jen umístění na kovových madlech dveří. Velký, kovový půlkruh za sebou skutečně skrýval krabku.

 

Neúspěch na Památné stromy v Deštné – Dub

Po návratu od kostela se ke mně přifařil Kuba a šli jsme dolů k dubu. Také tady jsem už byl v zimě, ale tehdy opět nebylo možné keš odlovit. Přiblížili jsme se k památnému dubu. Kus od něj byl i sloupek z hintu, ale nebylo pravděpodobné, že by mezi stromem a sloupkem mohla být keš ukryta neboť zde byl anglický trávník. Šipka pak skutečně ukazovala o trochu jinam. Došli jsme tedy až k lávce přes potok a na druhé straně byl rovněž strom a něco, co by se dalo považovat za sloupek. Místo pro uložení keše vypadalo jasně, i šipka sem ukazovala , ale keš tu prostě nebyla.

 

Pěší okruh od Nároďáku na Černý kříž, Šerlišský Mlýn a zpět

Bylo už po druhé hodině, když jsem se rozhodl vyrazit na plánovaný okruh. Ke mě se připojil Kuba a překvapivě i Pavel a Alice. Teplota stoupala nad 30 stupňů a nás čekal pořádný výšlap.

 

477 Památné stromy v Deštné – Jasan

Od Nároďáku jsme se vydali po zelené vzhůru. Cesta stoupala nejprve mírně, na kraji Deštné pak strměji. A právě zde byla keš PsvD-Jasan. Po přečtení hintu jsme zcela přesně identifikovali správný smrk, u jehož paty byla uložená keš. Strom jsme museli obejít, než se objevila dobře ukrytá mikroška.

 

478 Vyhlídka nad Ošerovem

Od Jasanu nás už čekal brutální výstup na hřeben. Když se konečně objevilo odpočívadlo na křižovatce Nad Národním domem, věděl jsem že tenhle výlet asi přeci jen přežiju. Na křižovatce se od nás oddělil Pavel s Alicí, kteří to vzali rovnou cestou na Šerlišský Mlýn. Já a Kuba jsme šli po hřebeni, kde se vinula pohodlná asfaltka. Cesta stále stoupala, ale převýšení nebylo nijak hrozné. Kuba si po cestě prohlédl vnitřek jednoho z bunkrů. Spařeni a upoceni jsme  nepohrdli osvěžením v podobě studené vody vyvěrající z břehu u cesty. Konečně jsme došli do místa s nádhernou vyhlídkou do kraje. Tady byla keše VnO. Po prostudování hintu jsme odhadli umístění keše v kamenitém břehu. Vyškrábali jsme se k pařezu, našli a zalogovali.

 

479 Mlýn

Od VnO to na Černý kříž bylo už jen kousek. Z Černého kříže jsme seběhli dolů na Šerlišský Mlýn. Tady byl sraz se druhou skupinou, ale to U Česílka nebyla. Dali jsem tedy pivko a vydali se pro místní keš Mlýn. Ta je uložena kus nad mlýnem na břehu potoka, no a samozřejmě že jsme na ní šli ze špatného břehu. Naštěstí se potok dal přejít po kamenech. Keš jsme chvíli dohledávali, ale našli. Marně jsem však hledal kus souřadnic pro mysterku Vrchol.

 

480 Vzpomínka na povodně

Od keše Mlýn jsme sešli ke sjezdovce. Napadlo nás, že by tu mohla čekat druhá část výpravy (mobily neměly signál – zavolat se nedalo). Pavel a Alice tu skutečně byli. Po krátkém občerstvení jsme se vydali na cestu dolů do Deštného. U mostku nás čekala další keš Vnp. Celkem bez potíží jsme obešli porost k řece a okamžitě jsme našli budku s keší.

 

481 Lesní Řopík

Pavel s Alicí se vydali kupředu a my s Kubou šli kus za nimi až na silnici mezi Zákoutím a Šerlichem. Odtud jsme se vydali do stráně k lesu neb zde se měl ukrývat bunkr. Po chvíli už Kuba hlásil, že ho vidí. Do vyvýšeného vchodu vedl trámek a tak jsme nasadili čelovku a jali jsme se prozkoumávat vnitřek bunkru. Úkryt keše jsme našli až v poslední místnosti zavěšený na stěně.

 

Den druhý 6.7.2012

Hned po ránu na mne čekala špatná zpráva. Kamu bolí strašně v krku, pojedeme do Rychnova na pohotovost. A tak jsme jeli. V Rychnově jsme brzy pohotovost našli. V čekárně bylo dost lidí a tak jsme museli čekat. Kama mne poslal na kešky. Sice bez přípravy, ale šel jsem.

 

Neúspěch na Rychnovském zámku

Cgeo naštěstí fungovalo dobře a tak jsem vyrazil na keš Rychnovský zámek. Zaparkoval jsem na placeném a neplatil jsem. Ke keši to bylo jen kousek. Identifikoval jsem smrk z hintu a dle velmi detailního popisu jsem začal pátrat. Jenže nenalezl jsem nic. Nakonec jsem si všiml poznámky u keše – neaktivní. Keš prostě měla údržbu a zprovozněná zase byla až 7.7.

 

482 Komu patří kostel ?

Vrátil jsem se k autu a přesunul se o pár stovek metrů dál. No možná, že jsem nakonec stál dál než původně ... Zamířil jsem ke kostelu a hledal vchod ve zdi. Našel jsem a došel jsem ke vchodu do kostela. Jenže záhy se ukázalo, že keš je za kostelem a bylo opět nutné řešit, jak k ní. Vyrazil jsem podél kostela a kostel jsem obešel. Čekal mne však jen bujný porost a prudký svah. Pod svahem se rýsovala cesta a tak jsem podnikl trochu dobrodružnou cestu dolů. Záhy se ukázalo, že z pohodlné cesty odbočuje zelená stezka opět kamsi vzhůru. Dostal jsem se po ní až na odlehlejší a divočejší místo, kde byla ukryta keš, Byla mimo obal, který byl mokrý špinavý a hnusný. NO nic.

 

Druhý výšlap do okolí Deštného

Po návratu z Rychnova domů bylo rozhodnuto, že pánové vyrazí na další tůru. Cílem měl být tentokrát lom na kopci Špičák. Proti tomuto plánu jsem nic nenamítal neboť i zde se rýsovala možnost odlovu. Vydali jsme se tedy  k Nároďáku a odtud jsme zamířili cestou smět kopec Špičák. Demokraticky jsem byl přehlasován a tak jsme k cíly vyrazili rovnou za šipkou vedle sjezdovky. Výšlap to byl opět pikantní, ale opět jsme to zvládli. Nad sjezdovkou jsme se museli chvíli prodírat porostem, ale nakonec jsme cestu našli. Ta nás nakonec dovedla do blízkosti lomu.

 

483 Lomy Rychnovska no. 5

Po delší cestě jsme se ocitli na dně lomu. Před námi byla kamenná stěna a šipka nekompromisně ukazovala vzhůru. Kuba se vydal přímou cestou, což se nejevilo úplně jako ta správná varianta pro nás starší kusy. My s Pavlem jsme to obešli dokola a vystoupali ke Kubovi po cestě. Potkali jsme taky mladou dvojici a podle mého měl kluk na ruce navigaci. No odhadoval bych Kačeři, ale zápis tady chybí.

 

484 Vyhlídka nad Dříší

Od lomu jsem prosadil sestup mírnější, ale delší cestou po žluté. Na této cestě hlavně bylo možné dojít k další keši. Po celkem příjemné cestě lesem jsme se dostali na louky a tady jsme opustili cestu a vydali se podél lesa a obcházeli jsme Špičák. Zase pěkně pražilo. Naštěstí jsme po nějaké době došli do blízkosti keše a já vyrazil jak služební pes a keš jsme rychle dohledal pod pyramidou z kamení.

 

Den třetí 7.7.2012

Tenhle den byl ve znamení lanovky. Na malou procházku jsem se tentokrát vydal v doprovodu Kuby, Marcely, Alice, Nely a Eldy. Došli jsme až k lanovce, která nám právě ujela. Počkali jsme tedy necelou půlhodinu a pak jsme lanovkou vyjeli nad Deštnou. Tak nějak spontánně byla zvolena návratová trasa přes Luisino údolí. Vyšli jsme tedy pohodlnou hřebenovou trasou lemovanou borůvčím.

 

485 Novodurová

Hned u této cesty se nachází keš Novodurová. Šipka nás sice zatáhla do mokrého podrostu, ale keš nakonec byla v pařezu přímo u cesty.

 

486 Luisino Údolí – Pramen

Cesta do LU nebyla dlouhá, ale trvala dlouho kvůli příležitostnému sběru borůvek. Nakonec jsme se přeci jen vynořili v sedle s pěknými rekreačními chalupami. Celé Luisino údolí jsme museli projít a dostali jsme se na parkoviště, kde se zrovna sjížděli účastníci Velorexového srazu. Nás zajímala keš v nedalekém lese u studánky. Hint byl i tentokrát natolik podrobný, že keš nešlo nenajít.

 

Následoval návrat Luisiným údolím a pak sestup do Zákoutí a návrat domů.

 

Den čtvrtý 8.7.2012

Den odjezdu.

 

487 Památné stromy v Deštném Dub

Po ránu mne napadlo, že znovu prověřím keš Památné stromy v Deštném Dub. Ofline uložení je fajn, ale neposkytuje úplně aktuální informace. Teprve po načtení  aktuálních dat jsem zjistil, že keš už zase někdo odlovil a tak jsem s Kubou vyrazil k cíly. Keš byla přesně tam, kde jsem jí minule hledali.

 

488 Šedivinský kostel

 Nabuzeni úspěchem a vědomi si faktu, že baby se budou balit ještě dlouho jsme skočili do auta a jeli ještě na jednu malinko vzdálenější keš Šk. Dojeli jsme až do Šedivin a úzkou asfaltkou až ke kostelu. Keš jsme neměli připravenou a tak jsme chvíli čekali na načtení dat. Nás předpoklad, že keš bude někde v naprosté blízkosti kostela se ukázal jako chybný. Šipka nás táhla nakonec do lesa, kde byla řada kamenů. Hint byl kámen. No nakonec jsme našli.

 

489 Vodník Česílko

Odloveno vlastně náhodou. Při návratu z Deštné začal Pavel závodit a my ho chtěli předjet. Vzali jsme to „zkratkou“ přes České Meziříčí. Před Libřicemi jsem zapnul živou mapu a hle keš u cesty. Kama ochotně zastavila a já, Kuba a Ela jsme se vydali na odlov na návsi. Keš našel Kuba, který správně našel objekt z hintu. Keš byla ukryta v kanálku pod deklíkem s kůrou (hint kůra).

490 CWG bankomat (12.7.2012)

Tak se nám zase u Hradce objevila nová mysterka. Luštění bylo snadné. O polední jsem hupsl do auta a vyrazil směr Slatina. Odlov byl vyloženě snadný. Autem až k autobusové zastávce a na zadní straně nahoře pěkná schránka. Navíc umístění v TOP10.

Neúspěch na Kopec Slatina (12.7.2012)

Od CWG bankomatu jsem se vrátil směr Hradec jen pár set metrů. Auto jsem zaparkoval na kraji lesa a hurá do terénu. No oblečení jsem neměl úplně ideální a to jsem netušil co mne ještě čeká. Dostal jsem se do cílové oblasti a zjistil jsem, že ta je porostlá hustým, velmi špatně prostupným nižším porostem, ve kterém jsem měl hledat keš v pařezu. Porost ukrýval pařezů spousty a to velmi pečlivě. Po kačerech tu zbyly stezičky vyšlapané mlázím a po těch jsem se vydal i já. Po chvíli hledání jsem objevil několik slibných pařezů, ale ani v jednom jsem nenašel keš. GPS také nebyla zrovna nejpřesnější a vodila mne tam a zpět. Po chvíli jsem hledání vzdal. Tolik času jsem opravdu neměl a navíc jsem měl v krátkých kalhotách již dosti poškrábané nohy. Možná někdy příště, spíše na podzim či v zimě.

Stage Krátké procházky po starých Chvalech (15.7.2012)

Tak jsme zase zajeli do Prahy, abychom předali Elu dědovi. Při té příležitosti jsem vyrazil na multinu KppsCH. Zaparkoval jsem u Xaverovského stadionu a pěšky obešel Chvalskou tvrz a zahájil jsem sběr stagí. Obešel jsem jen 2. Na druhé stagi byl výpočet trochu náročnější a tak jsem si ho nechal na doma.

491 MCM(1) (15.7.2012)

 Když jsem se přesunul k této keši začalo pršet. Již jsem zde před časem byl, ale keš byla zrovna mimo provoz. Vystoupil jsem z auta a šel jsem pod most. Maskoval jsem se jako chodec co se pod mostem schoval před deštěm. Pár lidí sice mělo podobnou snahu, ale naštěstí se dlouho nezdrželi. Pohledem jsme hledal krabku a našel. V nestřežené chvíli jsme jí vytáhl a zalogoval.

492 Krátká procházka po starých Chvalech (20.7.2012)

Doma jsem se nad multi zamyslel a od počítače jsem jí teoreticky vyluštil do finále. Po týdnu jsme jeli znovu pro Elu a já vyrazil od Lidlu za finálkou. Prošel jsme pěknými zákoutími starých Chvalů a ocitl jsem se na pěkném geomístečku. Bez delšího rozmýšlení jsem se soustředil na zábradlí a skutečně jsem zde našel pěkně udělanou magnetickou krabičku.

493 Reserve Ropotamo (1.8.2012)

Jediná keš z dovolené v Bulharsku a zatím první zahraniční v tomto roce. Dále se tato keš může pyšnit několika nej. Nejvíce vzdálená odlovená fyzická keš od domova, nejvýchodněji položená odlovená fyzická keš, nejjižněji položená odlovená fyzická keš a zcela jistě také nejníže položená odlovená fyzická keš.

Bulharsko samo o sobě není zemí geokešingu zaslíbená. Sice jsem uvažoval o odlovu ve Varně, jenže do Varny se nakonec nejelo a tak došlo na tuhle tradičku. Její odlov nebyl nijak snadnou záležitostí. Již loni jsme k této keši zamířili na kolech s Kamou a Elou, ale nedojeli jsme. Letos jsem se rozhodl, že keš odlovím stůj co stůj. Čekal jsem na vhodné počasí, tedy co nejmenší vedro. K odlovu jsem se odhodlal až ke konci pobytu. Počasí sice ráno vypadalo příznivě, ale v průběhu dne se dostavilo opět dusivé vedro. No nic. Výhodou bylo, že se ke mně rozhodli na cyklovýletě připojit i mudlové Kamil s Danem. A tak jsme v podvečer zapůjčili kola a vyrazili. Úvodní úsek byl celkem pohodoví a rovný. Dorazili jsme k odbočce na Perlu a před námi se objevil táhlý kopec. Silnička nebyla nijak zvlášť kryta před sluncem a tak jsem po chvíli s jazykem na vestě slezl z kola. Alespoň, že zde letos nebyly hadi. Cesta se vinula stále vzhůru. Po chvíli jsme minuli místo, kam jsme dojeli s Kamou před rokem. Cesta dál stoupala a nás obtěžovala hejna much. Alespoň, že se okolo cesty ukázal řidší les a alespoň trochu stínu. Dan náhle hlásil, že něco našel. To něco byla želva, která se snažila uprchnout. Marně. Dana jsem se želvou vyfotil a ta ho málem za trest počůrala. Želva mohla pokračovat v cestě a my také. Konečně jsem se dostali až do sedla mezi dvěma kopci a cesta se začala zase pomalu svažovat. Zde v sedle byla odbočka na Beglik Tash, což má být jakési Bulharské Stonehedge a za normálních okolností je tu také tradiční keš. V době naší návštěvy však byla mimo provoz. Nyní jsme se spustili na kolech dolů a cesta ubíhala rychle. Po mnoha zákrutách a strmých klesáních jsme konečně dosáhli konce cesty. Moře se tu potkávalo s řekou Ropotamo. Keš byla ještě necelých 200 m doleko a tak jsme zahodili kola a vydali se na dohledávku pěšky. Ocitli jsme se skutečně nad ústím řeky a ve stráni měla být keš. Úkrytů tu bylo dost a nám se zpočátku nedařilo najít ten správný. Naštěstí jsme při dohledání nevzbudili nějaký zásadní záměr místních mudlo pubescentů, kteří se věnovali koupání a vystrkování zadnic na turisty projíždějící se zde na lodi. Kamil nakonec keš našel a tak jsme po velké námaze uspěli. Čekala nás ještě cesta zpět, ale s odlovenou keší se šlo a jelo hned lépe.

494 Hvězda (7.8.2012)

Tak se nám zase objevila nová keš v dosahu. První logy jí sice dosti pohaněli, ale já stejně vyrazil. Keš byla ukryta pod rampou u nákupního centra Hvězda. No místo to není nijak romantické, ale na druhou stranu už jsem viděl horší.

495 Studánka u vysokého mostu (9.8.2012)

V práci nám připravili pěkné překvapení v podobě rekonstrukce sítí. Tím pádem jsme nemohli sedět ve svých stálých kancelářích a tudíž jsme volili náhradní program. Mimo jiné jsme také vyrazili na služebku na Lanškroun a Svitavy. Ubytováni jsme byli na Boršově. Odpoledne jsme vyrazili do lesa na obhlídku hub. Houby jsme nenašli zato jsem celou skupinu nenápadně nasměroval rovnou ke keši J. Odlov byl snadný a rychlý, keš byla zakopána v zemi a zakryta dlaždicí.

Pokus o multi Vyhlídka u Tety (9.8.2012)

Naše procházka k Vysokému mostku se překvapivě vyvinula ve výstup na Hřebečský hřeben. Právě tady je hospoda u Tety a taky zánovní vyhlídka a taky krátká multi. Stage jsem odlovil a vypočetl finálku. Byla při sestupové trase, ale ne úplně u cesty a dohledávkou bych zdržel ostatní. Tak jsem finálku vzdal.

496 Oni přišli včas (10.8.2012)

Další den naší služebky jsme navštívili Svitavy. Po dobrém obědě si většina dala kávu, já keš. Nedaleko restaurace byla jednoduchá drajvka, kterou jsem si prozřetelně předpřipravil do oflinu. Vyběhl jsem ven a po pár desítkách metrech už jsem se rozhlížel po magnetické mikrošce. Na značce nebyla a tak jsme se obrátil k dalšímu možnému objektu v okolí – vitríně. Po vitrínkou byla. Sice se trochu špatně dovírala a po návratu byla docela viditelná. Ale odlovená byla.

Neplánovaná dovča na chatě

Tak jak neplánovaně a neslavně skončil předletní víkend na chatě, tak se neplánovaně vyskytla pěkná letní dovča na chatě. Pracovní výluka poskytla několik neplánovaných dní volna (práce z domu) a tak jsme se na rychlo domluvili se Simidarama a vyrazili jsme .

Neúspěch na Pohodová Sukoradská keš (10.8.2012)

Kolem téhle drajvky už jsme jeli několikrát, ale až teď se mi podařilo zastavit. Bylo tu dosti rušno a tak prohledávání případných geomíst neproběhlo nijak důkladně. Asi i proto jsem nic nenašel.

497 Inspirace v zahradě (11.8.2012)

Česká Lípa je možná rájem mysterek, ale tradiček tu moc není. A když už u nádraží jedna vznikne je brzy mimo provoz. Naštěstí tu vznikla taky IvZ. S naší výpravou byl trochu problém, neb někdo neustále mizel nekoordinovaně do různých obchodů. Nakonec jsme se roztrhli na dvě party. Já vedl tu dětskou s Šímou a Elou a pro ostatní jsme dělali šipky cihlou na obrubníky. Došli jsme až ke vchodu do klášterní zahrady. Překvapilo mne jaká krása se zde ukrývá. S dětmi jsme prošli upravenou zahradou až do jednoho z rohů. Šipka nás navedla až za živý plot. Děti se vrhli na zeleň, ale mě zaujala kamenná skruž s dírou zakrytou kameny. Skrývala se tu krásná krabička, která krom standardního vybavení obsahovala také pastelky a papíry na výkresy pro děti. Za chvíli dorazil i zbytek výpravy a tak jsme zalogovali.

498 Kozelská rokle (11.8.2012)

Odpoledne se nabízelo k vycházce do okolí chaty. No a když už tu je nová keš v Kozelské rokli, nemohli jsme mířit jinam. Ve stoupání do Kozelských strání se naše výprava dosti roztrhala, ale těsně před sestupem do Kozelské rokle jsme se zase sešli. Sestup do Kozelské rokle jsem zvolil trochu dál od místa kde byla uložena keš. V listingu se tvrdilo, že přístup ke keši v místě jejího uložení je trochu těžší a že lepší je přístup ze směru od Stvolínek. Tak jsem zvolil rozumnou přístupovou trasu níž po proudu. Slezli jsme strání mezi skalami až na dno rokle. Rokle je zde hluboká a temná, lemovaná vysokými skalami.  Překvapilo mě, že na dně neteče potok, ale je tu jen suché písčité koryto. Kam zmizela voda ? Písčitým korytem se docela dobře dalo postupovat vzhůru, i když jsme tu a tam museli překonat nějaký vývrat. Po pár zátočinách jsme se přiblížili keši na méně než 100 m, jenže cesta dál byla přehrazena mohutným sesuvem půdy. Příroda zde vytvořila přehradu a proto potok zmizel. Vylezli jsme na tuhle přírodní hráz a zjistili jsme, že za ní se nachází zelené jezírka a zcela neprůchodný terén. Pokusil jsem se to obejít vrchem, ale daleko jsme se nedostal. Nezbývalo nic jiného, než se vrátit zpět vylézt nad rokli a po cestičce se dostat až za sesuv. Tento plán odmítla většina výpravy a tak se Kama, Radka, Ela a Šíma vydali vyschlým korytem směr chata a já, Milan a Danda jsme se vydali po zarostlé stezce po hradě Kozelské rokle až nad keš. Sestup byl trochu strmější, ale zvládl ho i Danda. Ten pak našel úkryt keše a vyzvedl jí. Cesta zpět byla také zajímavá neb jsme se také vydali korytem potoka za první částí. Chvíli to trvalo, ale dohnali jsme je. Pak jsme se však zase roztrhli a po chvílích bloudění v okolí Kozelské rokle jsme konečně dorazili domů.

Výlet do Úštěka (12.8.2012)

Další den jsme zamířili do Úštěka. Městečko samotné nás překvapilo svou atmosférou. S dětmi jsme absolvovali návštěvu Šatlavy. U čertů měli zrovna přestávku a tak se část výpravy usalašila v restauraci a část šla za keší. Jmenovitě já, Milan, Danda a Ela !

499 Ibrahim

Milan vybral tradičku Ibrahim. Ukázalo se, že keš je až za městem, ale cesta ke keši byla krásná a pohodová, takže vše zvládla i Elda. Kolem Ptačích domků jsme sešli do údolíčka a na jeho konci jsme zdolali stráň a už jsme byli u židovského hřbitova. Při procházce hřbitovem jsme zjistili, že zde leží řada Hellerů a Milan našel keš pod hebrejsky popsaným kamenem. Z keše jsme vyzvedli TB.

500 Ptačí domky

Tahle multina se nakonec stala jubilejní 500stou keší. Odlov proběhl trochu neplánovaně, když jsme propásli další prohlídku u čertů. Rozhodli jsme se proto pro odlov této multinky. Ptačí domky se líbili všem. Odlov zdejších stagí proběhl bez potíží a na konci při výpočtu nás oslovila skupinka, jak se ukázalo kačerská. Moc jsme si však nepopovídali a vyrazili jsme za finálkou. Jak se však ukázalo, první zadání souřadnic se nám nějak nepovedlo. Došli jsme na horní ulici k autu a tady jsme konstatovali, že je něco špatně. Nové zadání souřadnic nás však hodilo na nadějnější místo. Prošli jsme kolem synagogy a další „ptačí“ ulicí jsme seběhli do údolíčka. Cesta nás pak vedla do stráně za městečko. Vše nasvědčovalo tomu, že jsme správně. Šíma se zanořil do porostu a hlásil nález. Pak zařval a keš zahodil. Ukázalo se, že autorka na keš umístila „strážce“ v podobě gumového pavouka. Keš to byla povedená. Při zalogování se z druhé strany zjevil jeden z kačerů, které jsme potkali pod Ptačími domky. Tentokrát už jsme si popovídali více a navíc jsme vyfasovali úplně nový a krásný GC Labská královna. 

501 Kalvárie Ostré

Z Úštěka jsme ještě mířili do Ostrého, kde se nachází poutní místo s nádhernou křížovou cestou a kaplí na dominantním kopečku. Auto jsme nechali ve vsi a vydali jsme se za keší. Kamu bolela noha, ale když jsme jí ujistili, že keš je necelých 200 m odtud, šla s námi. Keš skutečně byla vzdušnou čarou kousek, ale v reálu to znamenalo, zdolat značně strmý kopec a schody. Zvládli jsme to všichni a odměnou nám byl impozantní výhled do kraje. Milan s klukama odlovili keš v trubce ve zdi. Za odměnu jsme se stavili dole ve vsi na statku na malé občerstvení.

502 Přístav Pardubice (14.8.2012)

Za normálních okolností bych se asi k odlovu téhle keše nedostal, ale potřeboval jsem někam umístit Labskou královnu a tak jsem stylově zavolil právě Přístav Pardubice. Po práci jsem tedy dojel až do Rosic našel jsme plánované parkoviště u Labe a vydal jsme se po břehu k cíly. Přede mnou šla paní se dvěma psi z nichž jeden vypadal celkem ostře. Zřejmě proto s ním raději sešla z cesty pod mostek. No jo, ale někde tady právě měla být keš. Tak jsem dělal, že mířím dál po břehu a po chvíli jsem se stočil do nedalekého lesíka. Zde jsem vyčkal až paní s pejsky opustí dohledávací zónu. Nakonec se paní i psi opět vydali ke mně a já zase oklikou k mostku. Vzduch byl konečně čistý. Sešel jsme do kopřiv pod mostek a cestičkami jsem došel až k vodě. Mostek zde nabízel zajímavá zákoutí, jenže k postupu dál by bylo nutné šlápnout na kmen ležící ve vodě. A ten zrovna nevypadal stabilně. Naštěstí jsem pročetl logy a našel v nich zmínku o řetízku. Rozhlédl jsem se a řetízek jsem zahlédl. Sice jinde než jsem čekal, ale našel. Tak jsem se vrátil nahoru na most a rukou šmátralkou jsem sáhl pod mostní konstrukci. Za řetízek jsem vytáhl krabici. Královna měla své nové umístění a já keš.

 

Neúspěch na Hřbitovní CWG Exchange (14.8.2012)

Z Pardubic jsme zamířil do Chlumce na nákup a při té příležitosti jsem zkusil HCWGE. Na místo jsem dojel, ale vládl zde intenzivní pracovní ruch. Tak jsem se otočil a upaloval pryč.

503 BUM (15.8.2012)

Společně s Milanem jsme se vraceli na chatu a já to vzal přes Mimoň. V Kuřivodech jsem zarazil u drajvky BUM. Dříve než jsme stačili řádně prozkoumat geoobjekt, už nám pán z poza plotu hlásil, že keš je pod deklíkem na dělostřeleckém granátu. Za pomoc při hledání jsme mu podepsali petici proti církevním restitucím a jeli jsme dál.

Výlet na Zubrnice a Ústí (16.8.2012)

V našich plánech se vyskytl drobný problém. Potřebovali jsme z internetového obchodu do pátku obdržet balíček, což se jevilo jako riskantní. A tak jsme se rozhodli, že si pro dárek pro babičku dojedeme přímo do Ústí. Tento výjezd jsme spojili s výletem do Zubrnic.

504 Kapličky Ústecka 13 – Zubrnice

První keší byla tato drajvka na kraji Zubrnic. Zaparkovali jsme na parkovišti v blízkosti keše a naše komando rychle našlo úkryt u zdi kapličky pod kameny.

505 Mezi mlýny

Po návštěvě skanzenu a železničního muzea došlo řada i na návštěvu mlýna a s tím spojenou multinku. Za slabého deště jsme vyrazili na kratičkou procházku a krásným údolím až k nádhernému funkčnímu vodnímu mlýnu. Po cestě jsme získali indicie a provedli výpočet finálky. Finálka se nacházela při zpáteční cestě zahrabaná ve štěrku mezi kolejema.

506 Fara ve Svádově

Při návratu z Ústí nad Labem na chatu jsme dali několik drajvek. Tahle byla první. Z auta jsme vylezliu jen Milan a já a došli si pro ni do socialistického koutku ohraničeného dutýma tvárnicemi. V jedné z nich byla keš.

507 Hrobka Chotků z Chotkova a Vojnina

O kousek dál jsem stavěli u zajímavé stavby hrobky. Tentokrát s námi šel i Danda a našel keš v díře ve zdi.

508 Osobní přívoz Malé Březno

A poslední drajvka naší cesty se nacházela kus od silnice u cyklistické trasy ve stromě.

Výšlap po Roverkách (17.8.2012)

To co bylo plánováno na pozdní jaro a co nedopadlo se zrealizovalo poslední den naší dovči na chatě. Milan zavelel, že se jde někam na výlet a já vytáhl přípravu. Krom Kami jsme jeli všichni do akce. Z krátkého výjezdu byla polodenní akce, po které nechtěli děti o turistice ani slyšet.

Znovu na Vlhošti

Výpravu jsme zahájili keší Vlhošť. Já jí sice už mám odlovenou, ale ostatním jsem dopřál návštěvu tohoto krásného místa a odlov téhle povedené tradičky. Všem se to moc líbilo.

509 Stříbrný vrch

Tuhle mysterku mám už více jak rok rozdělanou. Ani jsem příliš nepočítal s tím, že ji dáme, ale Milan se nápadu chytil a už jsme sešli z hlavní cesty do terénu a už jsme brázdili skalnaté úbočí Stříbrného vrchu. Výsledek byl nejistý. Projekce bodu s výchozím bodem odhadnutým v mapě … Prošli jsme několik skalních útvarů, ale vytištěný fotohint neodpovídal. A tu náhle přeci jen předvoj radostně zahlaholil a měli jsme skálu z hintu. Odlov finálky byl už bonbónkem.

510 Přírodní památky Kokořínska – Husa

Od Stříbrného vrchu jsme se přesouvali několik kilometrů po slušné turistické cestě až jsme stanuli na kopečku naproti Huse. Zde jsme v údolí spatřili značku a tak jsme se rozhodli zkrátit si trasu. Seběhli jsme z vršku a vydali se po cestě. Po chvíli putování zapadl Danda do bahna a my ostatní jsme pochopili, že jsme někde udělali chybu. Turistická značku tu nebyla. Vrátili jsme se a zjistili jsme, že jsme díky zkratce minuli odbočku na Husu. Chybu jsme napravili a stoupali jsme do kopce, chvílemi i po dřevěných schůdcích. Nakonec jsme Husu ještě obešli a teprve pak jsme vystoupali do vrcholových partií kopce, kde byly k vidění opravdu hodně zajímavé skalní útvárky a útvary. Husa sice moc jako husa nevypadá, ale budiž. Po malém odpočinku a občerstvení jsme zahájili hledání místní keše. Ve skalním terénu to většinou nebývá úplně snadné, což se potvrdilo. Nejprve nás zastavila skalní hranu. Tu jsme pak obešli, sešli jsme dolů k cestě a nechali se vést šipkou. Nadějné skalní dutiny a převisi se ukázali být špatnou stopou. A tak jsme okruh dohledávání zase rozšířili. GPS si radostně poskočila a změnila uložení finálky zase o několik metrů. Konečně se mi podařilo úkryt odhalit. Zbytek výpravy došplhal ke mně a zalogovali jsme.

Husa byla vlastně takovou obrátkou a nás čekala ještě cesta zpět přes Kraví doly a Stříbrňák. Teprve zde jsme se podívali na hodinky a zjistili jsme k naší hrůze, že jsme na cestě již několik hodin a ještě nějaký ten čas budeme muset věnovat návratu. A tak jsme se již kešingem nezabývali a upalovali jsme vytýčenou trasou k autu. Děti dosti skučeli. Ela se chvílemi nesla a Šimon chvílemi ležel a hlásil, že dál nejde. Nakonec jsme přeci jen dosáhli auta.

Kouřimská oslava (18.8.2012)

Na tuto sobotu byla svolána oslava 80 narozenin Mostecké prababičky. Při návštěvách Kouřimi se již stalo tradicí, že si odskočím na keš a tak s tím již všichni počítají. Při plánování jsem se tentokrát zaměřil na Sázavu, která je vzdálená cca 20 km od Kouřimi. Právě zde se nachází mimo jiné i wherigo a já dlouho žádné wigo nelovil.

 

 

511 Sázavský klášter

Při odlovu wiga Založení Sázavského kláštera  jsme odlovil i tuhle tradičku. Došel jsme až ke vstupu do kláštera a zde jsem se porozhlédl po keši. GPS sice byla hodně vláčná, ale s pomocí hintu jsem nakonec jistě identifikoval úkryt keše za cihlou na hřebenu zdi.

512 Založení Sázavského kláštera

Po příjezdu z Kouřimi jsem se snažil zaparkovat co nejblíže startu keše. To se mi celkem podařilo. Dostal jsem se až k Sázavě, kde bylo dost málo vody a tudíž relativně málo vodáků a jiných mudlů. Došel jsem za šipkou na start a přijal úkol od mnichů. Měl jsem zajistit od knížete finance. Dále mne čekala cesta kolem vody za šaškem a pak na most za knížetem Zde jsem musel trochu pílit neb na setkání s knížetem byl jen určitý čas. Ale dal jsem to. Kníže finance přislíbil, ale chtěl za ně nějaký dar. A tak jsem musel za Prokopem. Ten zase chtěl číslo listu z knihy, který ukradl čert. Kousek od mostu u řeky byla bříza a u ní jakási mezi keš. Tady jsem pochopil, proč po mě autor keše chtěl svíčku a sirky. V keši byli nachystány „čisté“ lístečky, na kterých bylo neviditelným inkoustem napsáno číslo. K jeho získání bylo nutné papírek nad svíčkou zahřát do zhnědnutí. No svíčku jsem neměl, ale v keši byly naštěstí alespoň sirky. Se sirkami byla manipulace celkem špatná, ale po chvíli se začalo něco zjevovat. Trochu jsem přidal a letopočet se ukázal v celé své kráse. Ale jen na zlomek vteřiny, pak papír shořel. Číslo jsem však měl a bylo správné. Na mostě byl Prokop spokojený a já pokročil dál k domečku babky, zde jsem dostal vodu, s tou hurá ke knížeti, změna vody ve víno a mám peníze. S nimi ke klášteru, šup je mnichům do rukou a mám otevírací kód a souřadnice fyzické keše. Odlov kešky následoval po odlovu tradičky Sázavský klášter a přeparkování auta. Cesta za finálkou mne vyvedla na kopeček nad Sázavu. Po chvíli chození za šipkou jsem se ocitl pod cestou s turistickou značkou a za košatým stromem jsem našel kýbl maskovaný kůrou. Logbook byl udělaný stylově jako pergamen.

513 Zámek Hořice (20.8.2012)

A další služebka, tentokrát do Hořic. Při této příležitosti jsem vyšel z lesní správy a koukl se znovu na tuhle keš. Celkem bez problémů jsem z cedule vytáhl jeden dřevěný díl s keší.

Na kole do Svobodných Dvorů (25.8.2012)

Sobota byla ve znamení akce Pergola 2012, kterážto se koná u Fanouše a ten, jak známo, bydlí ve Svobodných Dvorech. Neb jsem byl bez auta, vydal jsem se tedy na cestu na kole. Při vzpomínkách na svou poslední (loňskou) cestu HK-Boharyně, jsem měl trochu obavy, ale ty se ukázaly jako naprosto liché. Vyrazi jsem včas, abych se stihl přemýstit a také abych dal nějakou tu keš. Cesta ubíhala velmi dobře a až moc rychle. S velkým časovým předstihem jsem se tedy ocitl ve Stěžerách.

Odlov stagí Stěžerských pomníčků

Stage 1 jsem našel snadno a další moje cesta vedla přes celé Stěžery až k odbočce na Těchlovice. Zde poslední stage. Výpočet finálky jsem už nechal k Fanánkovi, s tím že finálku bych mohl odlovit při cestě zpět. Měljsem předpokládat, že po cestě zpět už nic neodlovím.

Odlov stage Údolíčka

Ze Stěžer jsem vyrazil do Chaloupek a tady jsem odlovil st1 od multiny Údolíčko. Bylo to snadné.

514 Kinder nebo šrot

Z hlavní ulice ve Svobodných jsem odbočil na vedlejší cestu veducí k nějakému skladu či fabričce, odtud už vedla podle plotu jen uzounká stezička. Po ní se zrovna procházela pejskařka. Ač nerad jsem jí trochu polekal, ale protáhl jsem se kolem ní a ujížděl k jakémusi odlehlému písáku. Celkem bez potíží jsem našel padlý strom z hintu, ale kýbl nějak ne a ne najít. Nakonec jsem přeci jen objevil kyblíček přímo v kmeni stromu.

515 Svobodné Dvory

Od Kindru jsem přejel zase zpět na hlavní a dle GPS jsem vyhledal příslušnou zastávku MHD v jejímž okolí se měla keš nacházet. Byly tu 2 mudlíci co čekali na autobus. Obhlédl jsem plakátovací plochu opodál, ale zde keš nebyla. Nakonec jsme si v jízdním řádu ověřil, že autobus má co chvíli přijet a přijel. Konečně mudloprázdno. Zaměřil jsem se na vitrínku v rohu zastávky. Důkladná prohlídka odhalila keš připnutou pěkně ze zadu.

516 Stěžerské pomníčky (30.8.2012)

Dnes už jen vyzvednutí finálky a nebylo to nijak složité. Zaparkoval jsem na zastávce MHD a vydal se k "parčíku" vedle kostela. Chvíli jsem odhadoval, který smrček by mohl být na fotohintu a pak šup, a už ji vidím. Je sice přírodně maskovaná, ale mému oku neušla.

517 Údolíčko (30.8.2012)

A další vyluštěná finálka multiny k vyzvednutí. Od Pomníšků jsem zajel do Chaloupek a po nalezení správné odbočky jsem po polňačce doskákal autem do blízkosti údolíčka. Pěkně ukryté údolíčko skrývá zřejmě paintbalovou střelnici a taky kovovou maringotu a pod ní pneumatiku s pěkným tubusem.

518 Pomníky bitvy u Hradce Králové č. 6 (2.9.2012)

Nedělní odpoledne nabídlo volno k malému výletu do okolí. Využil jsem předluštěných multin v okolí Dohalic a Mokrovous a zajel do těchto končin. Přímo u silnice se nalézá finálka PBUHK6. V místě uložení se nacházeli hned 2 nadějné vrby, přitom u té jedné byly zjevné známky geočinnosti. Prohlédl jsem strouchnivělý kmen a nic jsem nenašel. Začal jsem uvažovat i o druhé vrbě, ale ta vypadala mnohem méně nadějně. A pak jsem zahlédl igelit, jasnou známku přítomnosti keše. Tak přeci tu je. Vytáhnout jí byl trochu problém, ale nakonec vše dopadlo OK.

519 Husova lípa u Dohalic (2.9.2012)

Od Mokrovous jsem plynule přejel přes Dohalice a zahnul jsem směrem k druhé a dnes i poslední finálce multiny. Zde jsem měl předluštěné hned 2 verze finálky, ale po příjezdu na místo jsem se hned zaměřil na verzi 2. Švestky z hintu tu rostli u cesty a tak bylo jasno. Prošel jsem švestkovou minialej a hledal jsem pařez. Našel jsem ho. Keš byla ledabile maskována oblázky, ale jinak byla dost vidětelná.

Neúspěch na Telephonique croix (3.9.2012)

Tahle nová mysterka vypadala na první pohled dosti přístupně, ale dnes se mi podařilo jí lousknout (alespoň si to myslím). Telefonní čísla z listingu odpovídají 4 telefonním budkám. Když je zadám do mapy a vytvořím čtyřúhelník, protnou se mi úhlopříčky (kříž) v parku u nábřeží. Jel jsem tedy na místo, aby se zde poohlédl po kameni ve tvaru L z hintu. Inkriminované místo jsem prošel, ale žádný kámen ve tvaru L jsem nenašel :-(.

Neúspěch na Kostele sv. Ambrože (3.9.2012)

Také tahle mysterka se nezdála být zrovna dobře řešitelná. Čísílka po obvodu areálu jsem se snažil najít, jenže jsem chytil blbou stopu a počítal jsem čísla schránek s urnami. Správně to měla být čísla s vodotyčí. Tuhle novinku mi sdělila Pivko96 a přidala i správný součet. Já jí zase navedl na převod souřadnic a už tu byly souřadnice finálky. Ověření zasvítilo zeleně a tak jsem to dnes zkusil Jenže na místě samém mne GPS hnala do areálu kostela, jenže v průjezdu zase nebylonic co by odpovídalo hintu ... Skrýš je asi pěkně zapeklitá.

520 Století páry (5.9.2012)

Původně jsem nevěděl co s touhle mysterkou dělat. Soubor stažený z listingu se mi jevil jako dva černé čtverce. Ale při dalším pokusu se mi najednouoba čtverce zjevili jinak a navíc se vlevé části obrazovky objevila tlačítka s písmeny. Řešení pak na sebe nedalo dlouho čekat a ve čtvercích na mě pěkně vykoukly číslice (souřadnice). Zajel jsem tedy do Malšovic, auto nechal nedaleko Kašpárků a zapadnul jsem do lesa. Keš byla uložena kus od cesty v lese v ptačí budce.

521 Zima už nám nebude 3 (5.9.2012)

Poslední ze série keší Zima už nám nebude a jediná, na které jsem na poprvé neuspěl. Dnes jsem se pro tuhle keš rozhodl proto, že Století páry bylo rychlé a bezproblémové a mě se nechtělo tak brzy vracet. Zajel jsem k Lidlu a porušil při tom předpisy.  Pak jsme se zase vydal kolem bezdomáčů v hájku k cíly. Poslední úsek byl ve stylu džunglí a pralesem, ale nakonec jsem se k cíly dostal. První sáhnutí a byla na světě. Co jsem sakra posledně dělal ?

522 Dřevěnka (7.9.2012)

Jen několik dní stará lehká tradička na místech kudy každý den jezdím. Ráno místo čekání na Mácu jsem zastavil u liduprázdného dětského hřitě a neomylně jsem sáhldo pneumatiky pod hopačkou.

523 Paternoster (7.9.2012)

Po příjezdu na místo činu za polikliniku na Slezkým jsem začal obcházet výměník, kde měla keš být. Prostředí - no celkem humáč. Teprve ujištění s GPS, že jsem tu správně a druhý pohled odhalil keš ukrytou ve škvíře u paty zdi.

524 Kostel svatého Ambrože (8.9.2012)

Tak tahle mysterka mi dala. Nejprve zjišťování čísel u kostela. Chytil jsem se špatných čísel a čísla mi sdělilo až Pivko. Následoval převod souřadnic (to jediné jsem na téhle keši zvládnul). Pak hurá na finálku. Nic jsem nenašel a následně jsem zjistil, že jsem nehledal finálku, ale mezi stage ! Opět pomohlo Pivko.  Další výpočet a trochu podezřelé souřadnice finálky. A tuto sobotu jsme náhodou jeli s rodinkou kolem. V rohu Ulrycháku panoval celkem klid, až na myče výlohy. Zahájili jsme pátrání. GPS mne táhla někam do dvora a navíc se nehodlala ustálit. Vytypoval jsem pár objektů ve výšce okolo 2,5 m a zahájil jsem průzkum. Dokonce jsem s Kamou stvořili speciální nástroj - zrcátko na tyči, kterým jsme prohledávali vyšší partie. Nic. Nakonec jsem se drze vyhoupl na zídku u výlohy a prohledával kovové konzole nad výlohou. Marně. Ani návštěva dvorku nepřinesla úspěch. Kama a Ela už chtěli jet, ale já ještě zkusil naposledy přítele na telefonu. Pivko mi ochotně popsalo uložení finálky, které absoultně neodpovídalo vypočteným souřadnicím. Navíc Pivko navrhlo, že je za 5 minut na místě a odlovíme společně. Přesunul jsem se tedy na popsané místo a keš jsem pohodlně nahmátl a vyndal z úkrytu. Pokud je mysterka těžká, ale logická a jednoznačná tak je podle mého názoru vše OK. Ale tady se člověk bez pomoci nehne. Na co pak je taková mysterka ? Na ho ...

525 Objevitelé a vynálezci (9.9.2012)

Další mysterka. Tentokrát jsem se k cíli dostal ryze vlastními silami, což rozhodně potěší. Postup v první fázi luštění byl celkem jasný, tedy pojmenovat vynálezce a objevitele podle přiložených obrázků. Zdařilo se. Pak už jen určit písmena z jejich jmen a dát dohromady zprávu. Nakonec zjistit počet držitelů ceny a výpočet už byl lehoučký.

K odlovu jsem se vydal s Elou před nedělním obědem. Zaparkovali jsme přesně tam, kde to bylo nejlepší a vydali se kousek do lesíčka k odlovu. Geoobjekt byl z dálky jasný a keš snadno našla Ela.

526 RAF (11.9.2012)

Další z nových tradiček na dětském hřišti, tentokrát v Roudničce. Chvíli popublikaci jsem se tu otočil, ale bylo tu moc rušno a tak jsem zase jel pryč. Dnes tu vládl klid a mír a tak jsem mohl pohodlně prozkoumat dřevěné letadlo a nahmátnul jsem pumovnici a keš,ku v ní.

527 Památný dub u Syrovátky (16.9.2012)

Nedělní předobědové keškování s Elou se pomalu stává tradicí. Tentokrát jsme vyrazili na resty v okolí Urbanic. První keší dnešního dne byla ta u Syrovátky. Autem jsme trefili tu správnou ulici a nakonec jsme doputovali na její konec, kde jsem nechali geovůz a vyrazili do terénu. Nejprve jsme následovali šipku a tak jsme si celkem z blízka prohlédli Šrekovu bažinu, ale po chvíli jsme došli k pohodlné cestě, která nás dovedla až k mohutnému stromu. Keš měla být nedaleko v pařezu a tak jsem Elu navedl a nechal jí hledat. Oko zkušeného kačera odhalilo maskování a vzápětí byla u cíle i Ela.

528 Dobřenický dub (16.9.2012)

Ze Syrovátky jsme přejeli do Dobřenic. Z hlavní ulice jsme odbočili správně do vedlejší a pak na polňačku, kde jsme pěkně sprasili naše geovozidlo. Auto jsme nechali u lesa a vydali jsme se pěšky za druhou dnešní keší. Cestou necestou jsme nakonec došli k cíli. Keš byla přesně dle hintu v kořenech stromu, i když docela slušně zamaskovaná.

GEO Litovel (19.9.2012)

Ve středu jsem měl služební výjezd do Litovle s venkovní pochůzkou. Došlo i na několik kešek. Počasí bylo vyloženě hnusné a tak jsem GC moc nedal.

529 Nové Zámky

Krátká multina v okolí pěkného zámku. Nejprve jsem v rychlosti spočítal okenice a v autě jsem provedl výpočet finálky. Popojel jsem do blízkosti finálky a kus od silnice jsem objevil statný strom a v jeho kořenech keš.

530 Zlatá rybka

Tuhle mysterku jsem vyluštil v suchu a zde si došel po obědě pro krabku. Při dohledávce mne zaujala pěkná elektrokrabička, ale drát který z ní vedl ve mě nebudil důvěru. Jenže pak jsem se přeci jen osmělil a zkusil, no a byla to keš.

Neúspěch na Divadelní keši

V dešti jsem popošel z centra Litovle více na periferii a zašel jsem do blízkosti školy. GPS mne táhla do rohu zahrady a hint napovídal táhnout. Velmikrátce jsem nedůvěřivě očumoval a vůbec se mi nechtělo dobývat se na soukromý pozemek. Navíc přítomnost školy ze mě dělala potencionálního podezřelého úchyla. Asi jsem někde udělal chybku při googlení.

531 Mašinka na předměstí

Poslední keší tohoto výjezdu byla lehká tradička. Mašinka se zaměnit nedala a fotohint navigoval celkem přesně. Magnet za nárazníkem jsem nahmatal snadno.

Starou Prahou (22.9.2012)

Tato geoakce vznikla dosti neplánovaně. Odváželi jsme totiž Elu do Prahy. Počasí bylo opět nevlídné, ale v Praze se to vybralo. Navrhl jsem Kamykadze, že vyrazíme do Prahy na židovské památky a Kama souhlasila. Chvíli nám sice trvalo než jsme se dohodli, ale nakonec jsme zaparkovali na Čerňáku na střeše obchoďáku a metrem jsme vyrazili do centra. Z metra jsme se vykulili na Můstku a měli jsme docela problém se zorientovat. Dokonce jsme vzali špatný směr a místo na Josefov jsme mířili k Národnímu. Pak jsme konečně zamířili správným směrem a Kama konstatovala, že poblíž je keš, kterou lovili před půl rokem s dětmi z Bohárenské školy.

532 Pražské legendy - O zkamenělém uličníkovi

Dílem podle Kami a dílem dle GPS jsme našli správnou pasáž a zanořili jsme se do úzkého průchodu mířícího k starému kostelu. Ruka šmátralka po chvíli nahmátla magnetickpou keš na mříži výlohy.

533 Terezka

Také druhou dnešní keš měla Kama již pár měsíců odlovenou a tak mě mohla lehce navigovat při odlovu. Keš jem našel okamžitě. Byla sice pěkně maskovaná, ale mě neutekla.

534 Cache my Czech (Prague)

Došli jsme až do Židovského města jenže jak jsme zjistili židi v sobotu nedělají (Shabes) a vše bylo zavřeno. Takže co dál ? Rozhodl jsme se, že zamíříme k Vltavě a pak přes Karlův most na Kampu. Na Karlově mostě byl jako vždy Babylon, což nám však nezabránilov odlovu téhle virtuálky. Fotečka s ošahaným psíkem a hurá pryč z toho chaosu.

535 Lennon wall

Kampa je moc hezké místo. Prošli jsme jakýsi minijarmark, prohlédli si mlýnské kolo a došli jsme k Lenonově zdi. Zajímavé místo. Keš byla s hintem snadnou záležitostí. 

536 Růžový tank

Od Kampy jsme přes Malou stranu mířili na Smíchov. V cestě nám stála další keš Růžový tank. Ten už na místě samozřejmě není, ale keš tu byla. Už při přiblížení jsme odhadovali umístění keše a právě v vyhlídnutém místě stála dvojice a cosi tropila. Odhad byl kačeři a byl správný. Počkali jsme až se dvojička zapíše, vrátí keš a vzdálí se. Pak už byl odlov brnkačka.

Neúspěch na Smíchovské synagoze

Tady jsme sice našli dvířka z fotohintu, ale za nimi nás čekal jen humus. Jak jsme později zjistili, keš už je delší dobu mimo provoz.

537 Hřbitovní CWG Exchange

Při návratu jsme ještě zamířili v Chlumi ke hřbitovu. Už jsem tu jednou byl, ale u hřbitova se usilovně pracovalo a tak jsme nelovil. Dnes tu byl klid. Kama našla celkem snadno strom s dutinou a vytáhli jsme igleitku s keší. Při návratu však igelitka zapadla dosti hluboko a už se mi nedařilo vytáhnout ven.

Další část odlovu multiny Naučná stezka Koliba (24.9.2012)

Již minulý týden jsem využil příjemného počasí k procházce od Biřičky vzhůru s odloven stagí 1-5. Dnes jsem zajel k lesu před Kolibou a vydal jsem se protisměrně na stage 11,10 a 9. Kus od Bučiny jsem našel 3 nádherné hřiby.

Další část odlovu multiny Naučná stezka Koliba (25.9.2012)

Poslední část odlovu stagí téhle multiny. Opět krásné počasí. Auto ponecháno na stejném místě jako včera a pak za šipkou lesem. Tu a tam nějaká ta houba, ale praváky to tentokrát nebyly. Odlov posledních stagí snadný.

538 Naučná stezka koliba (26.9.2012)

A konečně finále. Myslel jsem si, že se na Kolibě i najím, ale bylo tu zcela plno a tak jsem se vydal po lesní cestě za krabkou. V lese patrné stopy po větrné smršti a zóně pro dohledání to byly stopy po likvidaci kalamity. Tudíž pařezů z hintu tady bylo poměrně dost a dost. GPS mne táhla asi 15 m jinam, ale nakonec jsem přeci jen ten pravý pařez našel.

539 Čertovy prsteny (28.9.2012)

Svatováclavský víkend se opravdu vydařil. Počasí příjemné a k tomu pohoda na chatě. V pátek po obědě došlo i na GC. Po chvíli uvažování jsem zvolil výpravu za Čertovými prsteny. Kama s sebou vzala košík na houby, kdyby náhodou a jelo se. V autě jsem ještě přečetl Eldě pohádku vztahující se ke keši a už jsme vyjížděli z Holan silnicí V. třídy směr Loubí a Heřmánky. Marně startuji GPS, nechce se chytit. Proto dle paměti určuji místo k zaparkování GEOvozu a výsadek. GPS stále stávkuje. Vydáváme se přes pastvinu dolů k úpatí nevýrazného zalesněného návrší. Jestli se GPS nechytne, co budeme dělat ? Přelézáme opatrně ohradník a jsme na začátku lesa. GPS konečně reaguje a tak zjišťujeme, že jsem pouhých cca 200 m od první stage. Jenže před námi v lese jsou strmé svahy ze kterých vykukují pěkné skály. A podle hintu nejsou stage dole v roklích, tudíž musíme nahoru. Šplháme tedy sotva znatelnými stezičkami po úbočí skal a naštěstí nacházíme první houby což motivuje. Díky hledání hub je postup značně pomalý. Houby pomalu mizí a objevují se první hluboké rokle, které se nám staví do cesty. Takže dolů a zase nahoru a to tak, že několikrát. Metry k první stagi se krátí sakra pomalu. Konečně se dostáváme na okrajovou plošinu odkud se otevírá parádní výhled na Vlhošť. Tady někde musí být první stage. A asi bude na té úzké skalní věži, která vybíhá ze skalního útesu do prostoru. Na věž vede úzký spojovací ochoz, takže musíme být opatrně a obzvláště Elu pečlivě hlídáme. Nahlížíme do možných skrýší a už držíme dřevěný váleček. A zase je to nějaký Kerry systém. Váleček se dá otevřít, ale víčko je zajištěno drátem. Uvnitř se nacházejí dva prsteny s vyrytými kusy souřadnic. Ty si poznamenáváme, keš pečlivě ukrýváme a vyrážíme dál. Další stage by neměla být daleko. Přesto se opět musíme popasovat s náročným terénem. A už vidíme pravděpodobný objekt našeho zájmu - výraznou skálu s mnoha otvory a mini jeskyňkami. Tady by měla být druhá stage. Víme co hledáme, ale těch skrýší je tu sakra hodně. První průzkum nevyšel, následují další a další. A pak jí konečně nahmátnu v dutině skryté "za rohem". Takže máme dvojku a trojka má být velmi blízko. Kousek popojdem a tentokrát není terén tak brutální. Šipka nás táhne jednoznačně ke skalce a hledat máme "pod kšiltem". Chvíle okukování a už jí Ela drří v rukách. A teď na poslední stage. Čeká más sestup do nejvýraznější zdejší rokle, úzký průchod skalami a pak zase stoupání vzhůru na náhorní plošinu. Šipka nás vede k okrajové skále s plošinou a další parádní vyhlídkou. Čtvrtá stage je na světě a s ní i souřadnice finálky. Chvíli posedíme a posvačíme. A teď hurá pro finálku. Opět není daleko, ale cesta k ní je dosti krkolomná. Opatrně slaňuju a Kama mi podává Elu. Kama pak klouže po skále, ale vše končí jen drobnou odřeninou. Jdeme po straně rokle po skalní římse. Kam dál ? VYdávám se trochu dopředu, abych otestoval cestu. Nacházím borovici vrostlou do skály a spoustu mravenců. Je tu i zvláštní pískovcové mraveniště. Ale kde je keš ? Přemýšlím o tom, že keš je o patro výš, ale jak se tam dostat ? Po chvíli bloumání ještě zkouším drbnout do mraveniště. A jejda ! Ano to není mraveniště ! Je to schránka na keš ! Otáčím mraveniště a vidím dvířka. "Mám jí !!!", hulákám a Kama s Elou se pomalu sunou ke mě. Nechávám je ještě, aby tuhle vymazlenou schránku sami odhalili a pak už logujeme.

540 Poselství dračího vejce (29.9.2012)

Po velmi povedené akcičce na Čertových prstenech se Ela ptá, jestli zase půjdeme hledat keše na skály. Tak jo. Mám na Stříbrňáku rozdělanou další Kerryovku Poselství dračího vejce. První stage jsme navštívili se Simidarama asi před měsícem. Stage 2 a 3 jsem navštívil jen virtuálně (stage jsou poškozené) a zbývá odlovit poslední 4 stage a finálka. Obě leží v oblasti Stříbrného vrchu. Dojeli jsme tedy autem na staré známé parkoviště Pod Hvězdou a konstatovali, že asi rostou protože zde kromě nás tentokrát stálo dalších asi 5 aut. Dorazili jsme na úpatí Stříbrného vrchu. Kamykadze a Ela zde ještě nebyli. Začali jsme dle mého plánu obcházet Stříbrňák. Kama se snažila hledat houby, ale houby našla. My s Elou sjme to brali spíše po cestě. Byli jsme teprve na severní straně Stříbrňáku, když jsem zapnul GPS a určil vzdálenost a směr k 4 stagi. Vedlo nás to rovnou do skal. Tak jsme šli. Čekala nás skalní hradba a strmý výstup skalními puklinami a komíny. Konečně jsme stanuli na vrcholové plošině. Výhled super, ale pohled na GPS jasně říkal, že stage je na jih od nás a schází nám ještě poměrně hodně metrů. Mezi námi a stagí leželo hluboké údolí, takže existovali dvě možnosti. Buď se nyní spusit dolů ze skal krkolomnými chodníčky a pak zase vylézt nahoru na protější skály nebo údolí obejít. Rozhodli jsme se pro obchůzku. I tak jsme museli chodníčkem ve skalách překonat skalní puklinu. Odtud jsme spatřili v údolí camp, zřejmě Key Way. Vyšplhali jsme zase o kus vzhůru do míst, kde jsem začínal s mysterkou Stříbrný vrch. Pak jsme po cestičkách obešli údolí a šipka nás táhla z mírného svahu do lesů s borůvčím po kolena. Nakonec nás šipka dovedla je skalce a já načetl fotohint. Objekt z fotohintu jsem našel kupodivu snadno, ale kde je mezikeš ??? Ruka šmátralka šmátrala a něco nahmátla v hrabance u skály. Byla to sklenice s kamínky. Na dvou kamíncích byly indicie. Tak a teď výpočet a hurá za finálkou. Šipka nás opět táhla ke skalám nad údolím, tentokrát na druhé straně údolí, než jsme původně vylezli na horní plošinu. Opět nás to dotáhlo na skalní věž spojenou se skalním blokem úzkou šíjí. Výhled opět parádní. Ale kde je keš ? Na plošině se nezdála být, ale dole pod námi to vypadalo na cestu skalním komínem. Co když je níž ? A co je to támhle dole ? V skalním komíně byla krom stezky i jakási dřevěná kolíbka, bednička či truhlička. To se při prvním pohledu mohlo zdát být dílem trampů se už na druhý pohled jevilo jako jasný úkryt keše. Slezl jsem tedy dolů a Ela za mnou bednička již sice postrádala zámeček, ale i tak byla parádní tečkou za touhle multinou. Uvnitř bylo navíc dračí vejce se schránkou.  Po logu a focení jsme se opět nasváčli a potom jsme se vydali na cestu dolů do údolí. Z dálky jsme omrkli Key Way a pak už jsme zamířili k autu.

541 Psychiatrická (5.10.2012)

Tuhle mysterku jsem vyluštlil chvíli po jejím uveřejnění a taky jsem se jí pokusil odlovit. Bylo zřejmé, že krabice je umístěná v jednom z obřích pařezů u zahrádkářské kolonie, ale v těchto pařezech je umístěno také spousta jiných věcí a tak je to jak hledat v popelnici. A mě se v popelnici hrabat moc nechtělo. Jenže teď jsem se rozhodl odlovit bonusovku k Zima už nám nebude a k té je nutný klíč TB. Ten se dlouho toulal mimo Hradec až se konečně objevil na Psychiatrické. Tak jsem zajel k nemocnici trolejbusem a dorazil jsem k pařezům. Byl tu naštěstí klid. Dlouho jsem hledat nemusel a keš jsem našel. V ní také hledaný TB.

542 Karlova koruna (6.10.2012)

Pěkná sobota a zrovna se koná tolik akcí. A tak jsem si odskočil z jedné akce na druhou. V CHlumci jsem zaplatil vstup a zamířil vzhůru k zámku. Hubert přilákal spousty lidí. Vrámci prohlídky stánků, atrakcí a ukázek jsem nenápadně zamířil za šipkou k velkému křovisku u jakési kaple. Křovina byla naštěstí tak velká, že se do ní dalo vlézt a zcela nepozorovaně lovit keš. Pouzdro se podařilo najít celkem rychle.

543 Zima už nám nebude - BONUS (8.10.2012)

Vybaven TB klíčem jsem se vydal na odlov již v poledne. Dojel jsem na doporučené parkoviště u Halensu a vrátil jsem se kus po silnici. Naštěstí jsem se nadal zlákat šipkou a nevlezl jsme do pichlavé džungle. Naštěstí jsme našel přístupovou cestičku. Schránku u zdi jsem našel bez potíží, no vlastně s potížemi (střevními). Ve schránce na mne čekal zámek, který jsem klíčem odemkl. Jenže samotný logbook byl zamčený zámečkem s číselným kódem a já ten kód s sebpou neměl ! Navíc ty střevní potíže ... tak alespoň ty jsem nouzově vyřešil.

Odpoledne jsem nabral u Avionu Ivku a zajeli sjme autem na místo činu. Tentokrát proběhl odlov bez nejmenších problémů.  Klíč pak putoval další den do Cyklo4 na NHK.

544 Toulky českou minulostí 1 (11.10.2012)

Nová mysterka přinesla sice hezký, ale už použitý nápad (viz. Objevitelé a vynálezci). Luštění bylo lehké a rychlé. Finálka byla umístěna u Myštevsi a tam jsem odpoledne zajel. U odbočky na golf na mne čekala jakási socha a u její paty zemní keš. Čtvrté místo a pamětní proužek.

Pardubice (12.10.2012)

Tak jsme byli s Elou na 5 leté garančce a pak jsme zamířili do Pardubického Globusu na nákup. Tedy holky na nákup, já za GC.

545 Pardubické městské obvody II

I když byly Pardubice v pátečním odpoledni těžko průjezdné, podařilo se mi dojet do blízkosti keše na parkoviště u obchoďáku. Bilboard z nápovědy jsem našel hned a keš byla dobře viditelná.

546 Douane mystery 1

Tahle mysterka byla celkem nudná. Vyžadovala vygooglit správné kódy ke zboží. Podařilo se a keš překvapivě vycházela k Celnímu úřadu. Auto opět na parkovišti u obchoďáku a pěšky po nejrušnější Pardubické ulici. Místo odlovu jsem vyhodnotil, prohlídnul jsem pár možných míst až jsem se dostal k duté tyči od zábradlí. A byla tam.

547 U školy

Po cestě zpátky jsem zajel ke škole a tady odlovil lehkou drajvku ukrytou za pomoci magnetu na kovové mříži.

548 UMT Ohrazenice

Další mysterka. Lehká, ale s alespoň příjemnějším obsahem. Zaparkoval jsem u Globusu a vydal se přes hlavní ulici do lesíka u hřiště. Spíše šlo o takové zalesněné smetiště. Prostředí nic moc. Hledání keše taky nic moc. Chvíli jsem šmajdal a nechal se vodit šipkou. Nakonec jsme jí uviděl, maskovanou u paty stromu.

549 Hradec -Od pevnosti k salonu republiky (15.10.2012)

Dnes zasvítilo nové wherigo v Hradci ! Hned v poledne jsem vyrazil a odstavil auto u Tanku. Wherigo jsem spustil bez problémů a vypadalo dobře. Na nábřeží na mě houkla královna Eliška a já tajně doufal, že nepůjde jen o průvodce po Hradci, ale i o trochu příběhu. Příběh se nekonal, zato dlouhý pochod po notoricky známých místech a spousta textu o historii, který jsem ani nečetl neb jsem na to neměl čas a taky už toho o Hradci vím dost a dost. Takže po nábřeží rychlým krokem na Pražský most a pak k Tylu a přes Hučák do Jiráskových sadů. Odtud pak pod Severní terasy a Bonem publikem nahoru na náměstí, ke Duchovi, ke sloupu a ke galerii. Pak ke Klicperáku a na Malé a už tu máme souřadnice finálky. Je to kdesi u Staré nemocnice. Jdu svižně, protože polední pauza má své limity a taky auto jsem zaparkoval jen na hoďku. Konečně dorážím do bízkosti cíle, ale ouha na lavičce se okusuje mládež. Usuzuji, že odlov by byl za těchto okolností dosti trapný. No nic. Mažu k autu a stíhám to přesně za tu hodinku. Při zpáteční cestě se ještě u Staré nemocnice stavuju, ale dvojice je ve stejné pozici, jako zhruba před půl hodinkou.

Odpoledne při cestě z práce jedu zase kolem Staré nemocnice. Teď už odlovu láska nebrání. GPS se nějak nechce ... no konečně. Aha keška není na stromech u lavičky, ale dole u břehu Orlice. Takže hurá dolů a hledat. A už ji mám - falešný suk na stromě. Keš je mikro kapsle. Pěkná, ale šroubovací víčko padá na zem. Překvapení - jsem třetí ! Velký problém je nasoukat rolovací logbook zpět do keše.

550 Woodland near the village (17.10.2012)

Tak se nám udělal krásný den a proto hurá na keš do lesa. Oběd jsem odbyl bagetou z pumpy a dojel jsem za Hrachoviště k lesu. Baterie v mobilu mlela z posledního, ale naštěstí vydržela. Následuje pochod lesem a kus po podmáčené louce. Ve směru kde je keš se ozývá hluk traktoru. Naštěstí to není přímo u keše. V klidu lokalizuju mladou smrčinu a hledám objekty z hintu. A tamhle jsou a tady je maskování od keše.

551 Kašna Karlova Koruna (17.10.2012)

Odpoledne jsem zajel do Chlumce pro picu. No a než jí v Zámecké udělali, tak jsem si skočil na keš k zámku. Odlov nebyl nijak složitý, jen bylo nutné najít správný přístup do prostoru umístění. Že půjde o ptačí budku, to se dalo z hintu odvodit. Budka byla dost vysoko, ale naštěstí jsem i při své postavě dosáhl.

Duhová cesta - odlov stagí (20.10.2012)

Protože Kerryovky a skály nás při poslední návštěvě na chatě dostali, rozhodl jsem se, že učiním přípravy k odlovu dalšího kousku. Tentokrát jsem vybral Duhovou cestu nedaleko Skalky. V sobotu před polednem dorazili Simidary a tak jsme po ubytování vyrazili konečně do Skalky. Počasí nebylo úplně ideální, trochu mlha byla. Po vylodění z vozidel nastala diskuze o tom, zda se jít nájíst hned nebo až pak. Nakonec zvítězila možnost jít ihned. Zdejší picérka byla příjemná a útulná, takže jsme si pochutnali. Jedinou vadou na kráse bylo to, že jsme v hospě strávili příliš mnoho času a za kešingem a houbami jsme vyrazili dosti pozdě. Prošli jsme Skalkou a zahnuli na polní cestu. Jakmile se objevil les ozvalo se první zvolání "mám". Nešlo o keš, ale o houby. A houby evidentně rostly a přibívaly v košíku. Ke Koňskému vrchu to byla ještě věru kus cesty, takže následovalo další zdržení. Konečně jsme dorazili do naší cílové oblasti a začalo pátrání po první stagi. Po stagi jsem pátral hlavně já a děti, zbytek výpravy brousil lesy a sbíral houby. U první stage se ukázalo, že budeme hledat dřevěné figurky trpaslíků s čísly. Že je rozhodující i barva trpajzlíka jsem tušil, ale nebyl jsme dost důsledný. Také druhá stage proběhla docela hladce, ale u třetí jsme s dětmi lozili po celkem strmých terénech na úpatí skal a signál si nás docela povodil. Nakonec jsme i tuto záludnost odlovili a následoval průchod skalním úvozem a už jsme se blížili k obrátce. Houbaři za námi začínali zaostávat a my při odlovu čtvrté stage našli taky pěknou hromádku hub. Cesta se tady prudce zalomila a začala mírně stoupat. Odlovili jsme i pátou stage a bylo jasné, že čas nás začíná tlačit. Soumrak se blížil. Cesta se zaklikatila a prudce vystoupala skalami na náhorní planinu Koňského vrchu. Tady jsme našli šestou stage. V rychlosti jsem dal dohromady souřadnice poslední 7 stage, ale k mému překvapení šipka ukazovala na druhou stranu než kudy vedla naše předpokládaná návratová trasa. S odlovem jsem se tedy musel rozloučit. Snad příště.

Koňský kvíz (20.10.2012)

Tuhle mysterku jsem měl vyluštěnou a finálka ležela kdesi na skalní hraně západní strany Koňského vrchu. Při lovu stagí Duhové cesty jsme se ocitli na jižním až jihovýchodním okraji náhorní planiny Koňského vrchu. Pomalu se šeřilo a úkol zněl jasně. Nejkratší cestou zpět do Skalky. Ti kdo mi tento úkol zadali však netušili, že nejkratší cesta není zrovna ta nejpohodlnější. Cestou necestou jsme obešli vrcholek Koňského vrchu a napojili sjme se na docela pohodlnou vrcholovou cestu. Ta nás vedla sice ideálním směrem jenže po chvíli zkončila. Koňský vrch je totiž, stejně jako řada dalších vršků a kopců v Roverkách olemovaný  skalami a  není snadné najít schůdnou cestu dolů. Já z mapy tušil, že kus od finálky Koňského kvízu by měla být ve skalách průrva a tudíž cesta dolů. Finálka KK byla podle navigace sotva 100 m od nás. Vyrazil jsem tedy porostem z mírného kopečku a zachvíli už jsem stanul na horní hraně skalnatého útesu. Místečko to bylo krásné, ale dorazili jsme na něj v časové tísni a po delším pochodu. Na vychutnávání krás tohoto místa nebyl čas. Zoufale jsem se snažil najít finálku Koňského kvízu a odnést si alespoň jeden úspěch z této výpravy. Ale nebylo mi přáno. Terén tu je natolik členitý a signál natolik nestabilní, že nebylo možné keš snadno a rychle odlovit.Naštěstí mapa nelhala a byla tu skutečně skalní průrva s cestou směr úpatí kopce. No cesta, ona to spíš byla klouzačka klikatící semezi skalami. S několika pády a částečně po zadnici jsme zdolali převýšení a nakonec jsme vyšli na cestě. Čekala nás ještě cesta mlhou ke Skalce. K autu jsme dorazili právě včas. Být ve skalách o půl hodinky déle, asi by byl návrat o něco dobrodružnější.

 

552 Dixit (21.10.2012)

Za celý víken se mi nepodařilo odlovit ani jednu keš a tak jsem při zpáteční cestě prosazoval, alespoň odlov nějaké "drajvky". Před Konecchlumí stálo u keše porouchané auto a tak volba padla na Dixit. Tuhle keš jsem vyluštil v den publikace. Luštění spočívalo v odhalení, který ze tří obrázků nejlépe vystihuje větu.  Bylo to docela pohodové. Finálka vyšla kus za Klenice k hřbitovu. Tak jsme si malinko zajeli a zastavili u keše. Vyběhnul jsem z auta zkoumal jsem jak se dostanu do lesíka u hřbitova. Nakonec jsem prošel křovím a keš jsem záhy spatřil. Pěkně udělaná stromovka. Keš byla umístěna v malé lucerničce vytažené na provázku na strom.

První sníh v Libni (27.10.2012)

V sobotu jsme vezli do Prahy Gapu a Eldu. Přemýšlel jsem o tom, že bychom odlovili pár keší po cestě zpět, ale nakonec vše dopadlo jinak. Kama plánovala návštěvu obchodů na Čerňáku a Gapa musela do centra k zubaři. Čas na keškování by tedy byl. Rychlé rozhodnutí a moje volba padla na Libeň. Hlavním bodem programu mělo být wigo Fantoma a když vyjde čas, tak i pár dalších dostupných libeňských keší.

553 Fantomas

Skloubil jsem opět příjemné s užitečným a z Čerňáku jsem popovezl Gapu na metro blíž k centru.  Původně jsem chtěl zaparkovat na záchytném parkovišti u Palmovky, ale nakonec jsem skončil o trochu níž na Invalidovně. Doprovodil jsem Gapu na metro a začal jsem uvažovat, zda se k Libni přiblížím autem či dojdu pěšky. Pěší přesun nakonec vyhrál a tak jsem v nepříjemné vánici stoupal za šipkou k startovní lokaci. Situaci trochu komplikoval fakt, že k úvodní lokaci není mapa a tak jsem šel za dosti neposednou šipkou. Přesto jsem se po vysilujícím pochodu dostal na Palmovku pod hodiny a hra začala. Zadal jsem číslo ze sloupu hodin a ... nic. Oprava zadání již proběhla jak měla a tak jsem si přečetl první řádky textu. Takže hurá za Fantomasem. První zastáva - klenotnictví - byla nedaleko. Fantomas zde byla loupnul tři prsteny. Od klenotníka tedy beru peníze a vyrážím za prsteny.  Na vybranou mám 3 místa, která musím navštívit. Čínskou čtvrť, Pivovar a jakýsi konzum. Vybral jsem tedy Číňany a vyrazil za šipkou. Překonal jsem rušnou ulici a ocitl se skutečně u stánků a nedaleko čínské restaurace. Mobil začal houkat a lidi na zastávce zbystřili. Absolvoval jsem rozhovor s číňanem, odpověděl jsem na otázku a vykoupil jsem prsten. Tak a teď hurá k Pivovaru. Nyní je mapka již k dispozici a tak se proplétám Libeňskou zástavbou a kontatuji, že Libeň má svého zvláštního ducha. Tak a jsem u Pivovaru. Pohovořím se sládkem, odpovím na dotaz a vykupuji prsten. A ouha, on ten prsten je potřeba taky sebrat. To u Pivovaru činím, ale zároveň si uvědomuji, že u Číňana jsem tak neučinil a tudíž tam asi budu muset jít ještě jednou. No nic jdu ke koloniálu, proces absolvuji znovu. Hra se dál nehýbe a v inventáři jsou skutečně pouze 2 sebrané prsteny. Takže hurá zpátky k Číňanovi. Naštěstí jsou jednotlivé lokace udělané do trojúhelníku a tak to k číňanovi není tak daleko. Tak a mám další prsten. Fajn. Hra se konečně pohla dál. Prsteny dohromady dávají vzkaz. Píše se tu o levém břehu a taky nějakém starém zábradlí. No u číňana není nic co by takovému popisu odpovídalo. Ale zkouším uvažovat logicky. Pokud bych prsteny sbíral od začátku, pak bych se ke vzkazu dostal u koloniálu. A u koloniálu přece byl nějaký most. Levý břeh ... Nozajdu tam a porozhlédnu se. U koloniálu je jasno, že nedaleko mě je Rokytka, levý břeh bych měl. Zábradlí je tu také... aha a támhle navazuje staré zábradlí. Blížím se tedy na místo činu. Hra konečně zabrala a já nacházím v zábradlí tajnou schránku - PETku s kódovaným vzkazem. Pokouším se přijít na šifru, ale nedaří se. Naštěstí tu je komisař a slibuje nápovědu za 5 minut. A tak postávám a čekám. Budím pozornost. Tak nápověda je tu. Mám použít k vyluštění schránku ??? Prohlížím si schránku u místo uložení.Nic tu není. No naštěstí za dalších 5 minut máme další nápovědu. Tak prý mám omotat proužek papírku kolem schránky a číst po řádcích. Činím tak, ale text mi stále nějak nevystupuje. Nakonec jen měřím vzdálenost jednoho obtočení a zkouším tak vyčíst mezeru, kterou musím při čtení vynechat. A konečně se něco smysluplného začíná rýsovat. Princip začíná být janý, ale i tak se k nějakému posunu propracovánám jen pomalu. Z textu vyplývá, že Helena čeká někde u Lieňského zámečku. Jo, ale kde je ten zámeček ? Používám internet a daří se mi lokalizovat Libeňský zámeček. Jdu tam v naději, že se hra někde u zámečku zase ozve. Obešel jsem zámeček, ale hra mlčí. Už přemýšlím o tom, že se vrátím k šifře a zkusím jí ještě jednou rozlousknout, když tu zjišťuji, že se mi při manipulaci s internetem vypnula GPS. Tak jí zapínám a znovu se přibližuji k zámečku. A hra náhle reaguje. A vyzývá mě k rychlému, časově limitovanému přesunu. Ach jo, tohle nesnáším. Klušu tedy ve vánici Libní, motám se v okolí zámečku a konečně dorážím do blízkosti cíle. Stihl jsem to. Ha mi hlásí, že jsem u konce. Poklad je ... za vitrínkou vedle mě.

554 Libeňská synagoga

Čas mě neúprosně tlačil. Už jsem se musel z Libně vrátit. Fantomas se protáhl příliš dlouho. Tak alespoň jednu rychlou tradičku. Synagoga vypadá sympaticky a je u cesty. Šipka mne táhne k betonové zdi a já hledám umístění keše. Hint mluví o 22 obrubníku od začátku zdi. No je to nějaké divné. Chvíli se tu motám, prohlížím různé dírky a skuliny,a le keš nikde. No nic zkusím ještě Palmovku. Jdu směr keš Palmovka a najednou jsem pochopil, že zeď má dvě strany a keš, že je přesně na té druhé straně než jsem hledal ! Proto je tam poznámka pozor na autobusy, vžďyť tady je autobusák ! Teď už je to celkem snadné. Odpočítal jsem obrubníky rozhlédl se a už vydím jak ze zdi vyčuhuje víčko od Coly.

555 Kostel sv. Jana Křtitele (31.10.2012)

Nová keš v dosahu z práce, no to je velká radost. V roce 2010 jsem tu odlovil keš Zvonice (9), ta už ale neexistuje. Zajel jsem autem ke kostelíku a vydal jsem se dle instrukcí po schodech, co jsou prý jak z Indyho. Každopádně ty schody nejsou úplně podle evropských norem a když jsou pokryté mokrým listím jsou skutečně o držku. Tak jsem se slanil níž a níž a začal jsem pátrat po úkrytu keše. Chvíli jsem oblézal možné stromy a hledal tu správnou dutinu s přístupem shora. Nakonec jsem jí našel.

Pražská jízda (4.11.2012)

Tento den jsme měli cestu do Prahy a tak jsem jí naplánoval tak, abychom náhodou projížděli okolo pár drajvek. A tak jsme jeli přes Městec Králové, kde jsem měl v úmyslu odlovit celkem snadnou keš Kostel sv. Markéty. Je to přímo u cesty, stačí jen vystoupit a vyzvednout keš za kostelní vytrínkou. Jo. Jenže to by tam zrovna nesměla být v akci kostelní nástěnkářka. Jeli jsme dál. Další měl být Kostelík v Podmokách, jenže ani sem jsme nakonec nezajeli a tak došlo až na Poděbrady.

556 FK Bohemia Poděbrady

Zajeli jsme až k fotbalovému stadionu a stačila chvilka abych na stromě spatřil zavěšenou PETku.

557 Lesní studna

Po té co jsem vyložil Kamu v IKEA, zajel jsem na kraj Počernic, kde jsem nechal auto a vydal jsem se pěšky podchodem pod dálnicí směr Xaverovský les. Byl tu klid a já odbočil z cesty do lesíka a za chvíli jsem spatřil tu studnu. Malá chvíle hledání a už ji mám. To nebylo tak těžké.

558 Tri duby

Vrátil jsem se na cestu a na dohled hájovně jsem zahnul do lesa prozměnu na druhou stranu od cesty. Tri duby jsem viděl už z dálky a keš jsem našel celkem rychle.

Odlov stagí na multiny Svépravické rybníky

Z Xaverovského háje jsem se vrátil podchodem na Počernickou stranu a vydal jsem se podél rybníků k 1. stagi multiny Svépravické rybníky. Prošel jsem kolem jednoho rybníku a došel hned k dalšímu. Na jeho hrázi jsem chvíli pátral po stagi 1 a našel jsem mikrošku s dalšími souřadnicemi. Vrátil jsem se k prvnímu rybníku a na hrázi jsem našel další mikro se souřadnicemi a číslem. Stage č.3 se nacházela kousíček o parkoviště mého geovozu. Přibližné umístění bylo zřejmé, přesto k dohledání další mikro již nedošlo. Nemohl jsem jí nahmatat v listí pod betonem a taky se tady motal pejskař. Stejně volala Kama a já už musel jít. Takže příště.

559 Archa (11.11.2012)

Plánů na nedělní megaodlov v Pardubicích bylo dost, ale vše bylo nakonec jinak. Místo, abych se věnoval GC, tak jsem musel coby náhradník na muzikál na ledě Popelka. Zaparkovali jsme u LIDLU a já hned vyrazil směr Archa. Propletl jsem se sídlištěm a jakousi bujnou zelení a už jsem byl budovy Archy. Šipka ukazovala o kus dál do háječku, kam jsem hbitě zapadl a keš jsem našel pod betonkem.

560 Neznámá (Homylská) studánka (23.11.2012)

Tahle tradička byla nějaký čas pouze pro PM, ale nedávno jí otevřeli i pro nás neplatiče. Kvůli nemoci jsem nemohl reagovat pružněji, taže jsem se na tuhle keš kousíček od baráku vypravil až dnes a to při cestě z práce. Kolem 16 hod začínalo být už docela šero, ale na odlov to ještě stačilo. Zaparkoval jsem u odbočky v zatáčce a vydal jsem se do lesa. Studánku jsem zahlédl, taky nějaké ty odpadky. Kolem oplocenky jsem se dostal do blízkosti keše. Bylo to tu trochu podmáčené, což odnesly kalhoty. Keš jsem chvíli dohledával. Skulina v kořenech byla celkem hluboká a keš byla dosti zastrčená a dobře maskovaná. Ale padla.

Královédvorská sobota se Simidarama (24.11.2012)

561 Jez Předměřice

Při cestě z Hradce na místo srazu se Simidarama jsme projížděli přes Předměřice a tak jsme se s Kamykadze stavili na Jezu Předměřice. Na lov se vydala Kama a já jí navigoval z auta. Po chvíli tápání vyzvedla keš ze značky s číslem mostu. A jelo se dál.

562 Živá zahrada

S Milanem, Šímou a Dandou jsem dojel do Dvora Králové a v centru jsme se vydali odlovit tradičku Živá zahrada. Navigace byla svěřena dorostu a po chvilce jsme v zahradě u městské policie lovili v křoví.

Neúspěch na Na žirafy a opice a hrochy ...

Zajeli jsme na parkoviště k zoologické zahradě. Šipka nás dovedla do křovisek vedle příjezdové cesty. V křovinách se skrýval docela hnusný nepořádek, ale keš, na tu jsme nějak nemohli narazit. Prohledali jsme kde co, ale keš jsme prostě nenašli. Podle logů lze usuzovat, že s touhle keší mělo problém více lidí. Škoda. Takové místo jako je ZOO Dvůr by si zasloužila krabici na mnohem důstojnějším místě.

563 MEMENTO

Přesunuli jsme se opět více do centra a zastavili jsme na parkovišti u nově otevřeného obchodního centra. Tady někde kdysi stávala vila, které se týká keš. Keš jsme odlovili poměrně snadno, byla magnetická na zábradlí u jakési špinavé nádrže. Když jsme se vraceli z obchoďáku, uviděli jsme u keše skupinku lidí. Asi další kačeři.

564 Královédvorské pivo

Další krátký přesun do okrajové části Dvora a to ke vjezdu do pivovaru. Zde následovala prohlídka mostku. Druhá strana byla ta správná a já vytáhl z pod trubek magnetickou krabku. Šíma si zřejmě šlápl do hovna.

565 Památné královédvorské lípy

O kus dál jsme zastavili u dvou památných lip. Pohledem jsme zhodnotili situaci, pročetli hint a šli jsme si pro keš do jednoho z nejoriginálnějších úkrytů, co jsem kdy viděl. Na lípy byla namířena kamera, ale nebyla to obyčejné kamera, byla to schránka na keš. Sundali jsme jí a dle návodu jsme uvolnili správný šroubek a vyndali obsah keše. Sice nás u toho sledovali domorodci, ale což ...

566 Vila Karla Čeřovského

Opět jsme popojeli kousek a dostali jsme se ke garážím. PO zhodnocení hintu jsem určil jako jasný geoobjekt modrou počtovní schránku. A byla tam. Magnetická. Jo a vila ? Ona tu nějaká byla ?

567 Bunkr u nádraží

Popojeli jsme nahoru za Dvůr nad nádraží a zastavili jsme poblíž zajímavého bunkru. BUnkrů u nás je dost a dost, ale tenhle nebyl z betonu, ale z cihel. Keš pak byla v lese kus od bunkru v kořenech stromu.

568 Vlakové nádraží Dvůr Králové

Autem jsme se vrátili zpět k nádraží. Keš se sice jmenuje vlakové nádraží, ale umístěna je kus od tohoto nádraží v lese a to v kořenech stromu. Chvíli nám dalo než jsme z kořenů vyprostili krabku.

569 Nádražní pěšina

A poslední z dnešní Dvorské anabáze. Tahle byla u nádraží a umístění bylo docela zajímavé. Ve stromě je tu totiž zarostlá lešeňovka a v ní je mikroška.

Pardubické geoodpolko (1.12.2012)

Holky šli do Globusu a já měl několik hodin na pár keší v Pardubkách. Zajel jsem do centra, ale na vyhlédnuté parkoviště jsem se nedostal a tak jsem musel trochu dál od centra, ale zaparkovat se mi nakonec podařilo.

570 První báječní muži s klikou

Od parkoviště jsem se vydal k centru a po cestě jsem ladil CGeo s uloženými keškami. Záhy jsem zjistil, že jsem nechal auto u finálky mysterky Pbmsk a tak jsem se vrátil k parkovišti. Geoobjekt z hintu byl jasný. Rychlá úvaha o možném úkrytu a ruka sahá do rozsochu stromu a ... je tam ! Loguju trochu bokem, přeci jen jsem tu dost na očích.

571 Třída Míru

Za druhou vyluštěnou mysterkou jsem vyrazil do centra. U téhle keše jsem chtěl zaparkovat, leč nebylo mi to dopřáno. Nevadí, zas tak daleko to nebylo. Chvilka bloumání a okukování možných úkrytů a konečně je jasno. Je to za plakátovací plochou. Jenže je tu náramně živo a navíc tu pokuřuje jakýsi podivný chlapík. Na chvíli se vzdaluji a pak se vracím zpět. Kuřák tu není, ale stejně musím počkat až přejde pár dalších lidí. Pak rychlá akce. Šátrám, hmatám, mám. Zápis zase za rohem a pak návrat. Chvilku manipuluji s krabičkou, aby za plakátovací plochou držela a pak hurá pryč.

První část odlovu multiny Silver A

Dalším mojím cílem je multina Silver A. Téma výsadků mne velmi zajímá a tak se rád podívám na historická místa. Celkem snadno dorazím k místu kde se zastřelil Bartoš. O kus dál je další pamětní deska a pak už hurá k divadlu. Kus od něj mělo sídlilo gestapo a teď je tu stage 3. Tak. Na lavičce rychle dopočítávám finálku a koukám, že mne to hází několik kilometrů od stávající polohy. No uvidíme jak dá čas.

Neúspěch na Zelené bráně

Kus odtud jsem již jednou pátral po tradičce Zelená brána. Tenkrát byla mimo provoz a dnes ... dnes se konají na náměstí Vánoční trhy a celé Pardubice míří právě sem. No přibližné umístění keše jsem našel, ale keš samotnou ne a další pátrání nedejbože odlov by byly za stávající situace nemožné.

572 Komorní filharmonie

Další tradička nedaleko centra je KF. Místo je sice frekventované, ale proti ZB je to selanka. Chvilka očumování a už vidím nano keš pod kameným zábradlím. Čekám na vhodnou chvíli a imituju, vyhazování odpadků do sousedního koše. Konečně volno a já hbitě sahám pro nano. Kus stranou se zapisuji a zase schránku zkompletuji. Návrat je také náročný, ale nakonec zvládám.

573 Silver A

Vracím se k autu a zkoumám, kde že to je ta finálka SA. A hle je to kus od Globusu, kde jsoou holky ! Nedaleko už jsem lovil několik tradiček ! Takže bez problémů vyrážím z centra a blížím se do Trnové. Chvíli hledám vhodné parkoviště. Nakonec nechávám auto v tiché vilové zástavbě a vyrážím pěšky na lov. Došel jsem k dětskému hřišti a zjišťuji, že jeho součástí jsou i pomníčky výsadkářů. Chvíli hledám nápovědu z hint, ale nic nenacházím. Prohlížím znovu listing a zjišťuji, že nehledám finálku, ale poslední 4. stage. A ta je jasná. Info tabule s fotkama. O kus dál dávám dohromady konečně pravé souřadnice finálky. A ta má být nedaleko. Procházím kolem hřiště, ale šipka mne žene dovnitř. Uvnitř mne šipka vodí a vodí. Konečně chápu hint. Je to číslo na stromě ! Je jich tu více, ale to které hledám já je za plotem. Tak zase ven ze hřiště a hurá okolo plotu. U stromu je brzy nalezeno. Je to dobře maskované u paty stromu.  Tak a už se stmívá a začíná být zima. Je čas končit.

Kouřimská Mikulášská (2.12.2012)

574 Battlefield Lipany 1434

Po obědě jsem se vytratil na lov. Vyrazil jsem autem na Lipany. Doba husitská je další moje libůstka a tady jsem ještě nebyl. Vesničky a silničky jsou tady úzké a né moc udržované. Odbočku na mohylu jsem trefil a vyjel jsem na návrší, kde mne přivítala kamenná mohyla. Zrovna odtud odjížděli jedny lidi a já osyřel. Obhlídnul jsem mohylu a pak jsem vyrazil na lov. Keš byla  nedaleko v trubce plotu a její stav byl dosti bídný. Jetli by si takové místo nezasloužilo nějakou kvalitnější keš ???

Neúspěch na Čertově brázdě - sérii S 07

Jen kus od BL1434 je jedna z keší série o Čertově brázdě. Došel jsem až skoro ke keši, ale právě tady postávalo auto s osádkou. Co tu chtěli nevím, ale na geo to asi nebylo. Tak jsem se otočil a vrátil se k autu.

575 TFTC 27: Molitorovský policajt

Zima byla veliká a tak jsem se rozhodl ještě pro jednu drajvku. Projel jsem Kouřimí a brzy jsme se ocitl u policajta. Zbyla z něj jen cedule se sotva znatelnou kresbou. Dvě důchodkyně s trekovými holemi jsem nechal poodejít a pak jsem se vydal pátrat. To co mělo být drajvka ve stylu koukni, seber, zapiš, zmiz se malinko protáhlo. Keš nebyla v policajtovi, ale o kus dál v dutině stromu.

12.12.2012

Tenhle pěkný datum mě přiměl k odlovu neb jsem tušil, že se bude dávat suvenýr (asi jsem úchyl, ale mně ty obrázky dělají radost). Tak jsem vyrazil nejprve na FÚ a pak na Plácka.

Neúspěch na Na Pláckách

Tohle měla být snadná záležitost. Keš měla zřejmě videt někde na stromě, jenže při prvním obhlédnutí situace jsem jí nenašel. Jak napasal jeden z logujících. I když je tu relaticní klid tak má stejně člověk pořád pocit, že ho někde pozoruje. Obcházet tu delší dobu, to by asi nebylo dobré. A tak jsem to raději zabalil a přesunul se dál.

576 Kostel sv. Petra v Plotištích

Auto jsem nechal na doporučeném parkovišti u hasičárny a pak jsme se vydal ke hřbitovu. Na cestě porzovala jedna pejskařka a jedna maminka s kočárkem. Když poodešli začal jsem obhlížet situaci. Hint byl celkem zřejmý a tak scházelo jen najít ten správný strom. Druhý pokus byl správný a keš, pověšená na stromě na mě vysloveně vykoukla. A dostal jsem navíc obrázek.

577 Toulky českou minulostí 3 (17.12.2012)

Tuhle pohlednou mysterku jsem měl vyluštěnou už nějaký ten pátek, ale k odlovu jsem se dostal až dnes. Kama totiž odjela do Bydžova za kulturou a já jel večer pro ní. Na místo jsem dorazil po tmě. Měl jsem trochu obavy z toho, jak potmě budu keš hledat, ale úkryt byl jasný a intuitivní. Jediný problém byl přejít zledovatělou minilávku a pak už jen jedno sáhnutí a parádní úkryt zabudovaný v tabuli vydal svá tajemství včetně památečního proužku.

578 Hvězdárna Hradec Králové (21.12.2012)

Stará keš u hvězdárny byla jedna z prvních, které jsem odlovil. Tahle nová byla snadná rychlovka v polední pauze. Byla v trubce plotu.

579 Toulky českou minulostí 2 (27.12.2012)

Mezi svátky jsme měl dost plánů, ale skutek utek. Tak alespoň novinka z dílny Tailor teamu TČM3. Na bednu to nedalo, ale to vůbec neva. Výpočet chvíli zlobil (ach ten Palach), ale nakonec zasvítila zelená a já vyrazil do Lískovic. Auto jsem nechal dle doporučení u hřbitova a ten kousek jsem došel. Čekala mě hororově laděná rujna zámečku se starou zanedbanou zahradou a na ní z dálky svítící patník s červeným lemem. Přeci jen už práci Tailorů znám a vím, že úkryty jsou relativně snadno identifikovatelné, ale vždy nápadité a perfektně zpracované. A zase mám o proužek víc.

Broumovsko 2012

Konec roku nás zastihl na Boumovsku v Machovské Lhotě. Jelikož nebyl sníh, jezdili jsme na lyže až do Radvanic.

29.12.2012
580 Vlek Radvanice

Kama a Ela sjížděli svah, já a Simidary jsme sjížděli místní keše. Tedy vyrazili jsme na nejbližší keš VR. Mě selhala GPS a tak souřadnice zadal do své Garminy Milánek. Nalezení keše trvalo jen chvilku. Byla vlastně jen položená u paty stromu nedaleko sjezdovky.

Neúspěch na PJH 36

Od VR jsme vyrazili vzhůru do kopce za jednou z keší série PJH. Když se dodatečně koukám na mapu, asi to nebyla volba nejšťastnější. Hned v úvodním stoupání jsme řešili dilema zda vůbec za keší půjdem a zda půjdeme všichni. Nakonec se šlo v plném počtu. Po úvodním stoupání jsme usoudili, že bude záhodno mírně změnit směr postupu a tak jsme šli po cestě sledující vrstevnici. Museli jsme překonat sjezdovku a pak se po zledovatělé cestě dostat asi 100 m do míst, kde jsme opět změnili směr a začali stoupat přímo vzhůru. Cesta byla obtížně schůdná neb byla značně namrzlá. Dostali jsme se až nahoru na hřeben, ale keš byla stále hodně daleko. Vrcholová pláň byla jeden led. Před námi byla planina s několika baráky a také dvěma osvěžovnami. Simidary naplánovali cílovou prémii v podobě občerstvení, ale mě bylo jasné že čas kvapí a já budu muset brzy vyrazit dolů za Kamou a Elou. Prošli jsme plání a odbočili jsme po lesní cestě do lesa. Jak se záhy ukázalo, ke keši to ješě pořád bylo kolem 250 m a šipka nás táhla do lesa.Zahlédli jsme i bunkry a vyrazili k nim. Byly zavřené a šipka stále tvrdošíně táhla do lesa a ještě pořád to bylo dál než 200 m. Prodrali jsme se lesem a slezli dolů na blízkou cestu. A zase nás to táhlo do lesa, který byl jednak hodně hustý a jednak nás to táhlo stále dolů z příkrého srázu. Tak tohle ne. Kašlem na to. Otočili jsme se vraceli se po cestě na planinu. Já mazal co nejrychleji k vleku a Simidary šli na gáblík. Milánek se ukázal jako neznar, protože usadil rodinku v teple a sám se vrátil a keš nakonec našel.

581 La Tour Eiffel

Po cestě zpět z Radvanic jsme se stavili na finálce téhle mysterky. Vlastně to bylo tak trochu BF. Mysterku jsem totiž nevyluštil, ale pochopil jsme že keš bude v modelu Eiffelovky. Modelů je v okolí Police více, ale já odhadl jeden, který se zdál být správným. Zastavili jsme tedy na place u effelovky a výsadek jsem udělal já a Šíma. Keš jsme však hledali marně. Pak vystoupila Radka, sáhla a měla.

30.12.2012

Další cesta do Radvanic na lyže a další odlovy.

582 Radvanice v Čechách

Od sjezdovky autem ke kostelu a pak dohledávka. Keš objevena u paty stropmu celkem snadno.

583 Radvanické nádraží

Od kostela autem vzhůru za Radvanice, kde jsem zastavil na odbočce k nádraží. Dohledávka opět snadná. Plastová elektrokrabice na sloupu.

584 Kovárna ve Žďáru nad Metují

Kovárna je pěkná stylová chaloupka a keš je vlastně taky stylová. je to nano ukrytá v hřebu zastrčeném v plotě. Jen návrat keše do původní polohy nebyl úplně ideální.

31.12.2012

584 Smírčí kříž u České Metuje

Po Silvestrovském lyžování jsme se stavili ještě u SKuČM. Byli jsme tu už včera, ale GPS opět trochu stávkovala. Dnes to bylo lepší. Sice strašně smrděla bioplynka (kdo tvrdí, že to nesmrdí ať si jede čuchnout), ale keš jsem našel rychle - umělý pařízek v pangejtu spojený se zemní keší.

585 Panoramata

Úplně poslední keš roku 2012 nebyla nic moc. Obyč místo, sice s docela pěkným výhledem na Bor, alůe jinak nic zajímavého. Zajeli jsme autem po polňačce až ke keši a po chvíli očumování zvětralého pahýlu stromu jsem vytáhl krabičku na vlasci. Obsah krabice aspiruje na titul "Humus roku". V krabici voda (a to jí prý Simidari chvíli před námi vylévali) a místo sešitku na logování jen jakási nacucaná hmota. Kačeři volají po nápravě již půl roku marně. No nic. Vložen papírek s logem, ale asi zbytečně.